Trade-off
2/2018

Zvídaví čtenáři,

v poslední době u nás mezi horká témata patří fake news, kryptoměny a referendum. Fake news se dokonce staly pojmem roku 2017. Fake news, česky falešné zprávy, šíří dezinformace a mystifikace. K rozšíření tohoto pojmu přispěl nepochybně americký prezident Trump, který jako „fake news media“ označuje šiřitele pesimistických a poplašných zpráv a nezdráhá se takto označit i renomovaná světová média. Vytýká jim nedostatek pozitivních příběhů a optimistických zpráv.

Určitě si vzpomeneme na zprávu o ubití studenta Martina Šmída příslušníky Státní bezpečnosti 17. listopadu 1989. Přestože tato falešná zpráva byla poměrně rychle dementována, podařilo se díky ní vylákat na demonstrace proti komunistické zvůli poslušné a pohodlné občany socialistického Československa a přispět tak k ukončení déle než čtyřicetileté komunistické totality. Na první pohled důvěryhodné, ale podstatou falešné zprávy mohou v rozhodujících okamžicích ovlivnit společenský vývoj více než zprávy pravdivé. Vezměme téma migrace, které silně rezonuje v našem veřejném prostoru, ačkoli se jen málokoho z nás prakticky dotklo. Až se tak stane, bude pozdě, slyšíme téměř unisono od našich politiků a většiny médií. V Německu v duchu politické korektnosti jsou prý média pod tlakem, aby se prohřeškům migrantů, pokud možno, vyhýbala a tím přispěla ke snížení společenského napětí. Nenastává tam situace, kdy se odváděním – ne-li přímo zakrýváním – pozornosti pomáhá udržovat idealistický model multikulturního soužití? To činí také „fake news media“ a pro změnu formou ničím nepodloženého optimismu napomáhají vytvářet pocit domnělé stability. Společným znakem fake news není ani pesimismus, ani optimismus, ale účelová nepravda!

Vedle bitcoinu jako houby po dešti vznikají nové kryptoměny. Ve světě jich je téměř 200 a pomohly vytvořit jeden z nejdynamičtěji rostoucích trhů. Napojila se na něj i KLDR, jež se prostřednictvím kryptoměny monero pokouší obcházet mezinárodní sankce. Kryptoměny nejsou legálním platidlem, proto se jich netýkají národní ani jiné regulace. Staly se vítaným investičním prostředkem. Mají hodnotu, protože jim lidé věří. Její velikost určuje vztah nabídky a poptávky. V Rusku se s nimi nesmí obchodovat, proto překvapila zpráva, že prezident Putin udělil souhlas se založením kryptorublu. Neméně velkým překvapením je zpráva o zahájení obchodování s venezuelskou kryptoměnou petro, krytou národními zásobami ropy, pod dohledem diktátora Madura. Státní kryptoměny jsou opakem spontánně vzniklých a decentralizovaných soukromých kryptoměn. Jde vůbec o kryptoměny, nebo o fake news? Nevyvolají chaos, paniku a následný úprk z trhu kryptoměn?

Je zřejmé, že pomocí fake news lze lidi dostat snadněji do ulic než pravdivými zprávami či systematickou politickou prací. Na náměstích se rozhoduje jednoduše – podobně jako v referendu: ANO/NE. Z této situace těží politici, kteří se neštítí využívat fake news anebo je používají, aniž o tom vědí. I to se stává, když v nabytí pravdivých informací a osvojení si logické argumentace jim brání pohodlnost či nedostatek inteligence, popřípadě vzdělání. Absenci těchto podstatných ingrediencí politiky jako řemesla nahrazují demagogií. Ta ve spojení s referendem jako nástrojem přímé demokracie na státní úrovni může vést k prosazení ještě radikálnějších postojů, než jsme byli svědky v poslední době. Opravdu chceme žít ve společnosti, jejíž budoucí směřování bude nesnadné předvídat a která se bude trvale štěpit na dva téměř stejně velké tábory podle odpovědi ANO nebo NE? O těchto tématech bude mimo jiné pojednávat červnové číslo našeho čtvrtletníku.

Jiří Schwarz, nakladatel