Trade-off
3/2017

Bystré čtenářky, zvídaví čtenáři,

dětem skončily školní prázdniny, hercům divadelní, zaměstnaným rodičům období letních dovolených, novinářům a politikům okurková sezona. Zatímco Poláci nazývají toto období stejně jako my, tak Němci mu říkají „letní díra“ a Angličané „hloupé období“. Zářím začínají žákům a studentům školní povinnosti, hercům divadelní sezona, rodičům návrat k obvyklému pracovnímu a životnímu režimu, důchodcům období dovolených mimo hlavní sezonu a politikům letos odstartuje dlouhé vzrušující předvolební období s obvyklými skandály, intrikami, spekulacemi a očekáváními změn. Zajímavé bude sledovat, kolik lidí k volbám do Poslanecké sněmovny a k lednové přímé volbě prezidenta nepřijde. Tito lidé toho pravděpodobně od politiků moc nečekají, a proto si nemyslí, že by jejich hlas, i kdyby jím podpořili kohokoli, mohl v jejich životě něco podstatného změnit. Neočekávají, že by politické změny po volbách nebo zachování předvolebního stavu byly pro ně natolik významné, aby pro to cokoli obětovali a své obvyklé úvahy nahradili přemýšlením o tom, komu dát svůj hlas, a namísto obvyklé činnosti vzali doručené volební lístky a jeden z nich vhodili do volební urny.

Důvody, proč se lidé neúčastní voleb, mohou být racionální a iracionální. Mezi racionální patří i ty výše uvedené. Neúčastní se, protože si myslí, že se jim to nevyplatí, nebo mají lepší zábavu a systematicky ignorují politiku. Iracionální je, když svou volební neúčast vysvětlují zklamáním z minulých nesplněných volebních slibů a snahou potrestat toho, komu posledně dali svůj hlas a on je zklamal. Takto vymezená velká skupina potenciálních ne-voličů se stává lákavou kořistí populistů. Pomocí šokujících sloganů se soustřeďují na hlasy, které by za jiných okolností propadly. Ne uprchlíkům! Ven z EU! Zdanění bohatých! Práci všem! Zákaz vývozu dividend do ciziny!  Bezplatná lékařská péče! Vzdělaný člověk na tak laciný volební guláš neskočí. Klesající volební účast posiluje motivace populistů zvrátit všeobecná očekávání a přeměnit je ve vlastní volební zisk a díky němu čtyřletou štědrou státní finanční podporu. Zakladatelé politických subjektů se uchylují k perverznímu typu podnikání, jehož produkty zamořují veřejný prostor a jen stěží se jim lze vyhnout. Tito političtí pukavci nejen ohrožují, nýbrž infikují produkty konkurenčních politických stran. Z volebních programů některých standardních politických stran tato nákaza vysloveně čpí. Zápach tohoto druhu k demokracii bohužel patří. Jeho intenzita je v různých zemích rozdílná.

Proti nákaze tohoto druhu se společnost může bránit. Nástrojem preventivní ochrany je rostoucí kvalita vzdělání. Ta nemusí být spojena jen s rostoucími veřejnými výdaji, ale také s přiměřeností, efektivním využíváním omezených zdrojů a ochotou rodičů investovat rodinné finance do vzdělání vlastních dětí. Je překvapivé, že lidé u nás jsou v současnosti ochotni přispívat na vzdělání svých dětí více než na své zdraví. Proč tomu tak je? Je důvodem úsilí o nabytí kvalitního vzdělání dobré pracovní uplatnění, pracovní jistota a štěstí v práci? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v tomto čísle časopisu Trade-off.

Jiří Schwarz, vydavatel