Trade-off
4/2016

Ekonomie štěstí, ekonomie zdravotnictví, odpady.

Milí čtenáři!

Co nás obvykle čeká na Vánoce? Přejeme si štěstí, zdraví, pokoj svatý; ale čeká nás také – hodně odpadů. Jen si vezměme třeba typický dárek v podobě parfému: co vše budeme muset vyhodit, než se k němu dostaneme? Pravděpodobně stuhu, lepicí pásku, balicí papír. Následuje celofán na papírové krabičce, krabička sama a v ní pak často ještě plastové lůžko pro skleněný flakon. Není divu, že pro mnoho lidí jsou Vánoce symbolem plýtvání.

Z jednoho e-shopu mi dokonce přišel e-mail snažící se mne přesvědčit, abych si nekupoval vánoční stromek. „Je obrovský nesmysl,“ psali, „každý rok uříznout stromek, který rostl mnoho let, jen kvůli našemu rozmaru několika dnů a pak ho vyhodit.“ To mne vážně zaujalo. Autor e-mailu totiž uznával, že vánoční stromek je obnovitelný přírodní zdroj, který během svého růstu pomáhá životnímu prostředí, a navíc se snadno recykluje. Ale vadila mu zjevně ta představa tolika zdrojů vynaložených na prchavou radost.

Hned jsem si představil, co vše by se touto logikou dalo omezit. První na řadě jsou pochopitelně řezané květiny. Pak bych měl přestat kupovat noviny. Také bych neměl chodit do kina (tolik zdrojů ten film spotřeboval, a můj požitek trvá jen dvě hodiny). A rozhodně by se měli nad sebou zamyslet tibetští mniši, kteří nejdřív hodiny a dny sypou barevný písek do podoby mandaly a tu pak na závěr rituálu rozmetají. Hrozné plýtvání kvůli rozmaru chvilkové meditace!

Tak taková logika je zjevně neudržitelná. Přesto je v ní alespoň pravdivé jádro: Musíme žít nákladně? Není něco z našeho chování opravdu jen rozmar? Nepřinesla by nám střídmost stejně nebo snad i více štěstí (zdraví a pokoje svatého)? Aktuální vydání časopisu Trade-off, které držíte v ruce, se k tomuto problému také pokusí vyjádřit.

Začneme u tématu štěstí. Plyne z dosahování jakýchkoli našich tužeb – ať cenných hodnot nebo rozmarů? Nebo závisí na něčem jiném? Odpovíme několika články – teoreticky, empiricky i historicky.

Pak přesuneme svou pozornost ke zdraví. Zdá se totiž, že způsoby, jak si užíváme život, jsou leckdy s naším zdravím ne úplně slučitelné. Zaměříme se proto na takzvanou hříšnou spotřebu. Ale také na její protipól: probereme účinky víry v oblasti zdraví, netradičně ne ve vztahu k pacientům, ale ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče.

Trojici témat uzavírá to, čím začal můj úvodník: odpady. Věděli jste, že se blíží novela odpadového zákona, která se dotkne nás všech? Víte, na co mohou být Češi u odpadů pyšní, nebo proč máme chválit igelitové tašky? Dozvíte se uvnitř časopisu!

A to ještě není všechno. Zkusíme rekonstruovat duchovní podstatu Vánoc; vrátíme se také ještě ke sdílené ekonomice; a nebude chybět tradiční Predikce rok poté.

Přeji vám příjemné a hlavně přínosné počtení!

Miroslav Svoboda

šéfredaktor