Prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc., jeden z předních českých odborníků na kvantovou fyziku, v současné době vyučuje na Univerzitě Karlově, kde svou kariéru původně započal. Má za sebou ale i řadu pracovních pobytů v zahraničí, například ve Švýcarsku, Spojených státech, Německu či v Jihoafrické republice. I všude tam se kvantovou teorií zabýval. „Kvantové počítače by mohl k upevňování moci a šikanování obyvatelstva využívat nějaký totalitní stát,” říká v rozhovoru pro časopis Trade-off.

Vojtěch Sucharda je advokát a popularizátor práva. Působil jako samostatný advokát, ale naskytla se mu podle jeho vlastních slov unikátní příležitost spoluzaložit právní kancelář Arrows. Ta je nyní několik let po sobě jednou z nejrychleji rostoucích kanceláří u nás. Ve volném čase se věnuje problematice právní negramotnosti, a to hned na několika frontách. Usiluje o novou národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. A zlepšit situaci se snaží také online aplikací mylaw.cz, která poskytuje lidem zdarma základní právní informace a propojuje zájemce o právní služby s advokáty.

We talked about “the Swedish way” with professor Niclas Berggren, whose expertise is (among other things) institutional economics and economics of trust. He shares his time between Stockholm and Prague, and also feels at home in both cities, so we talked about the current situation in both countries, what enabled Sweden to choose a more liberal path and why Czech people don’t trust each other.

Thomas Archer Bata is a great-grandson of Tomáš Baťa, the famous founder of the Bata company and currently is a member of the world board of the company. Previously, he handled company operations in various managerial positions. Together we discussed his studies and the original Bata values and even hockey.

Více než 600 tisíc nástrojů. Tolik jich prodala do celého světa česká firma PETROF. O klavírech, které si koupili třeba i Paul McCartney nebo Bill Gates, jsme si povídali s nositelkou jednoho z našich světově nejproslulejších příjmení, se Zuzanou Ceralovou Petrofovou, která firmu vede již od roku 2004.

Třebíčská společnost Moravian Industrial Company (MICo) patří mezi nenápadné, ale o to více důležité tahouny v oboru strojírenství. Byla založena v roce 1993 jako servisní firma pro Jadernou elektrárnu Dukovany, ale během více než dvacetileté existence se z ní stalo mnohem víc. Je leaderem na trhu v konstrukcích a výrobě tepelných výměníků a přes 90 % své produkce exportuje do celého světa – její produkty najdeme v jaderných elektrárnách ve Francii, ve Velké Británii, v Rusku nebo na Ukrajině. Holding čítající nyní již deset firem působí nejen v energetice, ale MICo robotic se zabývá i automatizací a robotizací. Firma má obrat přes miliardu korun a zaměstnává celkově 450 zaměstnanců.

Černobylská uzavřená zóna, ze které byly kvůli havárii v roce 1986 vystěhovány statisíce lidí, se po více než třiceti letech stala regulérní cestovatelskou destinací. Není divu, i po více než třiceti letech od havárie je Pripjať a okolí elektrárny mrazivým a tajemným místem a na své si přijdou fanoušci historie, sci-fi, ale i zamilované páry hledající dobrodružnou dovolenou. Místní úřady udávají, že v roce 2018 navštívilo Černobylskou vyloučenou zónu téměř 72 000 lidí a s úspěchem seriálu Černobyl lze očekávat, že tato čísla ještě porostou.

Tomáš Prouza má s byznysem dlouholeté zkušenosti. Vedle kariéry ve veřejném sektoru disponuje jeho profesní životopis kapitolami ze světa žurnalistiky, úspěšného podnikání, z komerčního bankovnictví nebo poradenství a consultingu. I proto málokoho překvapí jeho angažmá v pozici prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), na které může oba světy – ten veřejný a soukromý – velmi efektivně propojovat. Jednou z oblastí, kde Prouza a SOCR momentálně poukazují na četné nedostatky, je oblast správního trestání v oblasti maloobchodu s potravinami. Právě tohoto tématu se týkal náš rozhovor.

S Jiřím Nohejlem, hlavním ekonomem Liberálního institutu a profesionálním lyžařem v jedné osobě, jsme se potkali brzy ráno. Jelikož tráví v posledních letech podstatnou část svého života v USA, oslovili jsme ho s otázkou, jak z pohledu českého ekonoma vidí obchodní války a současnou americkou politiku. Na stole před sebou měl noviny s fotografií Donalda Trumpa.

Při představování společnosti Alza lze velmi snadno sklouznout k povrchnímu výčtu čísel – obrat v desítkách miliard Kč, přes patnáct set zaměstnanců, miliony objednávek, statisíce produktů. Alza však zanechala na českém trhu e-commerce mnohem větší stopu než jen pozici premianta v odvětví. Bez nadsázky lze tvrdit, že Alza svými inovacemi a důrazem na služby zákazníkům ovlivnila spotřební chování českých spotřebitelů. Ti se velmi rádi naučili, že zboží lze skutečně vyzvednout ještě ten samý den nebo že lze ve stejném e-shopu sehnat nejen notebooky a mobilní telefony, ale i pneumatiky, nebo nůžtičky na manikúru. Mezi další inovace Alzy patří nejen platba kryptoměnami, vlastní doprava nebo AlzaBoxy, ale také představení zdaleka nejvýraznějšího maskota od dob psa Nováka – zeleného mimozemšťana Alzáka.

Pavel Fischer je diplomat a manažer, odborník v oblasti domácí a zahraniční politiky, expert na strategické a bezpečnostní otázky. Kariéra velvyslance v několika zemích mu vynesla významný Řád čestné legie. V nedávných prezidentských volbách se umístil na třetím místě. Povídali jsme si spolu o tom, co je mu blízké, tedy o minulosti, současnosti, ale především budoucnosti světové politiky.

Jiřího Mádla není nutné představovat. Když před čtrnácti lety debutoval v komedii Snowboarďáci, málokdo tušil, že se rodí nejen herecká, ale i režisérská a scénáristická hvězda nastupující generace českých filmových tvůrců. Ke dvěma desítkám filmových rolí přidal v roce 2014 režisérskou prvotinu Pojedeme k moři, která uspěla nejen u diváků, ale i u odborných porot filmových festivalů. Jeho ne-filmových podnikatelských aktivit (např. v rámci firmy na elektrické koloběžky Hugo Bike) si všiml i časopis Forbes, když ho v roce 2015 zařadil do prestižního žebříčku talentovaných mladých osobností 30 pod 30. Je 190. nejoblíbenějším hercem v rámci Česko-Slovenské filmové databáze.

S Jiřím jsme se bavili o minulosti a současnosti českého filmu, jestli je nutné jej financovat veřejně a jestli Čechům na stříbrném plátně v zahraničí rozumějí.

Již osmým rokem probouzí Žižkov z dlouhého zimního spánku jeden z nejunikátnějších festivalových projektů u nás – Žižkovská Noc. Během tří dnů a třech nocí se spojí přes 60 klubů, barů, hospod, kaváren a galerií, aby deseti tisícům návštěvníků poskytli neuvěřitelný mix všeho, co dokáže nabídnout současná klubová scéna v podání více než 500 účinkujících. Lze si poslechnout vše od rocku a punku přes hip hop, ska, reggae a metal až po Balkan brass band, modulární techno a squatterský rokenrol. Nejen z hudby je živ kulturní člověk, návštěvníci se tedy mohou oblažit i divadlem, autorským čtením, improvizacemi nebo výstavami. To vše bez velkých sponzorů, rádiových kapel a přehnané komerce. Za cenu 500 Kč a několika ztracených mozkových buněk.

Na světě dnes možná není většího odborníka na měnovou politiku. Když John Taylor formuloval pravidlo, které dnes známe jako Taylorovo, fungovala měnová politika jinak než dnes. A to zejména kvůli tomu, že centrální banky toto jednoduché doporučení nenásledovaly. Dokonce by možná ani nedošlo k poslední krizi. Nejen kvůli tomu přijíždí do Prahy převzít Výroční cenu Liberálního institutu a my jsme ho u této příležitosti rádi vyzpovídali;x

Na jedné straně stojí velké korporace a vážní lidé v drahých oblecích, na straně druhé sociální sítě a influenceři s miliony fanoušků. Mezi nimi již šest let stojí firma Tubrr v čele s Peterem Sládečkem a pokouší se na první pohled o nemožné – skloubit tyto dva světy dohromady a vytvářet tak moderní druh marketingu a propagace produktu.

Firma Tubrr je největší česká partnerská síť YouTube, která zaštiťuje přes 150 youtubových tvůrců, zprostředkovává jim kontakt s YouTube a pomáhá jim s tvorbou a zázemím jako Multichannel Network. Jako influencer marketing agentura vytváří marketingový obsah skrze zapojení influencerů – na míru firmám, influencerům a vlastně i divákům. Podílela se mimo jiné na kampaních Coca-Coly, Windows, Škody, Lenova nebo například Fidorky.

Počátkem října proběhla v Praze mezinárodní konference Vzdělávání ve světě změny (Education for a Changing World), která přinesla podnětná vystoupení účastníků z evropských zemí, kde jsou inovace ve vzdělávání a školské reformy již několik let aktuálním tématem.

Proč se Finsko a Litva v oblasti vzdělání staly příklady hodnými následování a jaké jsou hlavní principy právě probíhajících školských reforem, vysvětlili během konference Arja-Sisko Holappa z Finské národní agentury pro vzdělávání a bývalý ministr školství Litvy Gintaras Steponavičius.

V rozhovoru s bývalým vrcholným politikem je obtížné vyhnout se politice. Otázky energetiky, vzdělávání a společné evropské měny jsou však natolik zpolitizované, že se tomu nedalo vyhnout. Bývalý předseda vlády ČR Mirek Topolánek je zodpovídal z vlastní zkušenosti a nastínil, jak by se problémy s energetickým mixem a vzděláváním neodpovídajícím budoucnosti daly řešit. Došlo nakonec i na euro, na které má dnes již bývalý člen ODS nepřekvapivě negativní názor.

Hledání střední cesty není klišé, ale každodenní úkol protidrogové politiky. V rozhovoru s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem jsme se zajímali právě o problematiku závislostí, v níž se v České republice každoročně protočí stovky miliard Kč – a to je již pádný důvod k tomu, aby na aktivity vlády v oblasti protidrogové politiky byl pořádný tlak. Jak jsme na tom tedy v České republice a co je a není řešením problémů se závislostmi?

Štěstí zaměstnanců v práci začíná být pro mnoho firem velkým tématem a tento trend se pomalu dostává i do Čech. Nemá to ale nic společného s představou, že když zaměstnancům vyzdobíme cubicle, odměníme je lístky do aquaparku a pošleme je jednou měsíčně s kolegy na paintball, budou nadšením bez sebe. Jedná se naopak o naprosto převratný koncept s přesahem do celospolečenského dění, který může způsobit revoluci v tom, jak vnímáme práci jako takovou. Michal Šrajer je jedním z průkopníků tohoto konceptu u nás – dokázal nejprve s kolegy úspěšně přivést štěstí do své firmy Inmite a posléze i do antivirového gigantu Avast. Odtud před rokem odešel, aby s rodinou mohl cestovat po celém světě, obrážet „šťastné firmy“ a získávat nové perspektivy pro svou práci. Povídali jsme si nejen o tom, co činí zaměstnance šťastné, ale i o tom jak jsou čeští zaměstnanci šťastní oproti zbytku Evropy nebo jak dostat štěstí do veřejné správy.

Odpadová politika ČR je ambicióznější než cíle EU. A je to tak správně.

Reformy na Ukrajině vliv oligarchů snižují, říká Ivan Mikloš, šéfporadce ukrajinského premiéra.

Rozhovor s Andreou Metcalfe ze společnosti AQS o tom, jak funguje prodej a distribuce filmu.

Slovenský prezident a bývalý úspešný podnikateľ Andrej Kiska je súčasne jedným z najznámejších filantropov v strednej Európe. Jeho nezisková organizácia Dobrý anjel prerozdelila od roku 2006 viac ako 30 miliónov eur. Aké skúsenosti nazbieral v priebehu tohto obdobia?

"Těší mě, jak s občanským zákoníkem pracují soudy." (Karel Eliáš)

Existuje jen málo vědců, kteří o sobě mohou říct: Můj výzkum ustavil jednu samostatnou kapitolu v učebnicích ekonomie. Profesor Friedrich Schneider mezi ně patří. Setkat se s ním je jednodušší, než byste čekali. Sedí ve skromné kanceláři na katedře ekonomie v poklidném areálu Univerzity Johanna Keplera na předměstí Lince, v místnosti plné ekonomických knih, vědeckých časopisů a výstřižků z novin. Většina z nich se zabývá analýzou neformálních ekonomických transakcí, příčinami a důsledky existence stínové ekonomiky a odhady velikosti stínové ekonomiky v jednotlivých zemích. Profesor Schneider je autorem či spoluautorem 74 knih a více než čtyř set vědeckých článků, jež pomáhají pochopit fungování neformální ekonomiky. Tedy toho, co má z logiky věci zůstat navždy skryto.

Jako mladý doktorand se Schneider věnoval dvěma oblastem ekonomie: teorii veřejné volby a stínové ekonomice. Proč svou úspěšnou kariéru postavil právě na tématu stínové ekonomiky? „Dychtil jsem dělat něco nového,“ říká Schneider v exkluzivním rozhovoru pro magazín Trade-off. Povídali jsme si o jeho vědeckých začátcích, o uplatnění jeho práce, o uprchlické krizi i o tom, proč by se Česká republika neměla bezhlavě hnát do experimentu jménem elektronická evidence tržeb.