2019-2 10

Anketa: Společenská škodlivost alkoholu

1. 3. 2019, 12.30 - Trade-off 2/2019 - Aleš Rod

Česká republika se dlouhodobě vyskytuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu a podle Státního zdravotního ústavu je více než milion Čechů ohroženo závislostí na alkoholu. Je tedy spotřeba alkoholu v České republice závažným společenským problémem? Nejen na to jsme se zeptali vybraných odborníků.

1. Považujete spotřebu alkoholu v České republice za závažný společenský problém, jehož řešení na státní (centrální) úrovni by se mělo zintenzivnit?

2. Jaké nástroje považujete v oblasti omezování přístupu k alkoholu za efektivní a jaké se naopak podle vás míjejí účinkem, tj. jsou nadbytečné?

Jarmila Vedralová

Ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR

1. Ano, spotřebu alkoholu v České republice považuji za závažný problém, a to zejména z důvodu celospolečenských škod, které alkohol působí. Podle OECD vypil loni každý Čech bez věkové limitace v průměru 11,7 litru čistého alkoholu. V Evropské unii jsme spolu s Francií na druhém místě za Litvou, kde se vypilo průměrně 13,3 litru. Nedávno realizovaná celostátní kontrolní akce opět potvrdila výraznou celospolečenskou toleranci k pití alkoholických nápojů u dětí. Zákaz prodeje a podávání alkoholických nápojů dětem, u kterých alkohol působí zdravotně ještě závažnější problémy, je poměrně často ignorován. To je pro nás signál, že společnost nevnímá negativní dopady užívání alkoholu dostatečně vážně. Vzhledem k těmto celospolečenským dopadům, nedávno vyjádřeným v desítkách miliard korun ročně, považuji zintenzivnění řešení tohoto problému za více než žádoucí.

2. Určitě se jedná o komplex opatření. Jako nejefektivnější se podle mezinárodních doporučení a studií ukazuje regulace dostupnosti alkoholických nápojů, a to jak cenová, tak i místní, dále pak jednoznačné omezení reklamy na alkoholické nápoje. Reklama by neměla zvyšovat atraktivitu nápojů či vyvolávat pocit odpočinku nebo zábavy v mladém kolektivu a motivovat ▷ 72 tak mladé lidi k pití. Je to zároveň i jedno ze zásadních doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) podporované lékaři. V neposlední řadě jsou také důležitá opatření směřující ke zvýšení informovanosti laické veřejnosti o negativních dopadech alkoholu. Naopak účinkem se míjejí extrémy. Prohibice na jedné straně zcela jistě není cestou, stejně jako výrazná tolerance, a to i k pití dětí, se kterou se v současné době setkávám. Jak jsem již uvedla, je třeba jít cestou rozumné regulace a informační osvěty napříč celou společností.

 

Kryštof Kruliš

Předseda správní rady Spotřebitelského fóra

1. Míra spotřeby alkoholu a obliba konkrétního druhu nápoje často řekne o kultuře národa velmi mnoho. S ohledem na negativní zdravotní dopady nadměrné konzumace alkoholu se zdá být správné, že stát centrálně pomocí spotřební daně a jejího vlivu na cenu dostupnost alkoholu koriguje. Na pomyslné dno, co se týká kultury pití alkoholu, si Česká republika sáhla pravděpodobně s metanolovou aférou před několika lety. Od té doby se snad více spotřebitelů začalo zajímat o kvalitu alkoholu. Obecně orientaci na kvalitu přispívá také dobrý stav ekonomiky s posilováním reálných příjmů domácností a trend zdravého životního stylu. Individuální případy alkoholismu je a bude nutné řešit s přispěním všech úrovní, nejen té centrální. Je potřeba zapojit rodinu, zájmové organizace, školu, municipality i média.

2. Za důležité považuji zejména osvětu a věrohodné informování o možných negativních následcích spojených s konzumací alkoholu. Lidé potřebují mít také na výběr alternativy, které by pro ně byly dostatečně atraktivní. Historicky tak v některých kulturách například obliba pití čaje vedla ke snížení spotřeby alkoholu. V současnosti to může být trend zdravého životního stylu, který přispívá k vyváženější konzumaci alkoholu. V případě zákazu prodeje alkoholu nezletilým je pozitivní například aktivita některých producentů alkoholu, kteří financují vyškolování zaměstnanců prodejen k přesnějšímu odhadu skutečného věku zákazníků. Spotřebitelské organizace naopak dlouhodobě poukazují na problém s některými e-shopy, jež umožňují distribuovat zásilky alkoholu po pouhém odkliknutí věku zákazníka, aniž by pak při převzetí kdokoli kontroloval věk.

 

Lubomír Lízal

Rektor Anglo-American University, člen dozorčí rady Expobank a ČEZ

1. Nejsem si jistý, nakolik je onen „závažný společenský problém“ faktickým stavem a nakolik pouze odrazem bulvárních titulků mediálního zviditelnění žebříčku spotřeby alkoholu na obyvatele. Pokud se podíváme na původní data této statistky publikovaná OECD, zjistíme, že metodologické poznámky k „jednoduché“ tabulce o jednom čísle jsou na několik stran. Každá země má poněkud jiný zdroj dat, což i přes snahu o přímou porovnatelnost může být důvodem vzniku systematické chyby, tedy vychýlení údaje. Navíc nemáme žádnou informaci o chybě měření, tedy jaké je pásmo pravděpodobnosti, kde uvedený údaj odpovídá skutečnému stavu. Jen pro ilustraci, statistická chyba 0,2 litru v tomto srovnání, kdy jsou malé absolutní rozdíly mezi zeměmi, vlastně znamená, že se jednotlivé země mohou libovolně prohazovat o dvě místa, a chyba 0,5 litru, že se země může vyskytovat prakticky kdekoli v dané polovině tabulky, kde ji momentálně vidíme. Proto bych bral (pokud není změna metodiky v dané zemi) za relevantní pouze údaj o časovém vývoji spotřeby oné země. A tam u ČR nevidím nic jiného než setrvalý stav v celé délce publikovaných dat. Pokud jsme před 15 lety „závažný společenský problém“ neměli, proč ho najednou vidíme?

Mimochodem, i u „stabilní“ časové řady v tabulce, jako je ČR, je odhadovaný rozptyl jen na samotných výstupních datech srovnatelný s tou malou chybou výše.

2. Alkohol je společensky přijatelná, riziková i návyková látka. Přílišná represe „společensky přijatelné“ látky, jako třeba byla prohibice v USA, vede k nárůstu organizovaného zločinu, jelikož společnost nevnímá potírání jako nutné, a naopak snižuje legitimnost veškerých, třeba i opravdu potřebných státních zásahů. Proto míra a způsob omezení musí vycházet ze společenského konsenzu jak o škodlivosti, tak o míře přijatelnosti. A tak v severských zemích je vyšší zdanění i jiná omezení, která jinde chybí – třeba proto, že alkohol tam není brán jako společensky přijatelná látka a místo toho je přijatelný tabák.

Ostatně třeba zákaz kouření v restauracích v zemích s dlouhou a tuhou zimou a v zemích, kde lze sedět na otevřené zahrádce restaurace celý rok, má jinou úroveň „represe“, přestože jde o doslovně stejnou zákonnou dikci.

 

Tomáš Poláček

Novinář a cestovatel, pracuje v časopisu Reportér

1. Ne. Nejsem si vědom toho, že by se oproti dejme tomu generaci našich prarodičů měnilo cokoli k horšímu. Naopak – nejenže umíme ve zdejších hospodách tradičně vytvářet přátelskou a veselou náladu, kterou nám zbytek rozumného světa závidí, my navíc nově pijeme lepší, kvalitnější, zajímavější alkohol všeho druhu. Většině z nás alkohol kvalitu života zvyšuje.

2. Obecně bych uvítal, kdyby se nás stát pokoušel vychovávat co možná nejméně.

 

Václav Nekvapil

Managing partner CEC Government Relations

1. Ano, určitě to je vážný problém z hlediska zdravotního (rakovina, obezita, psychická onemocnění) i společenského (silniční doprava, kriminalita, rozvodovost apod.).

2. Za efektivní pokládám hlavně osvětové kampaně a především „leading by example“, tedy minimálně nezlehčování výše uvedených dopadů alkoholismu na společnost jak v politice, tak například ve školství či zdravotnictví. Za neefektivní považuji zavádění vysokých daní či zákazy prodeje, protože pokud se nesníží atraktivita alkoholu jako neškodné společenské zábavy, černý trh si své klienty vždy rychle najde a zdravotní rizika takového alkoholu budou ještě vyšší.

 

Tomáš Prouza

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

1. Za závažný společenský problém považuji závislost na všech návykových látkách – včetně alkoholu. Nejde jen o objem vypitého alkoholu v ČR, ale i o to, že jde o návykovou látku s často širokým dopadem na rodiny i schopnost závislého člověka zapojit se do běžného fungování společnosti. A to, že je alkohol vnímán jako „přijatelná droga“, jeho nebezpečnost ještě zvyšuje.

2. Za klíčové považuji dva nástroje státu – prevenci pomocí ceny a prevenci pomocí vzdělávání. Vyšší cena alkoholu pomůže snížit spotřebu a jasné ukazování následků konzumace alkoholu (podobně jako u cigaret) může pomoci alespoň některé varovat před nadměrnou konzumací. A efektivně musí fungovat i bezpečnostní složky, protože vyšší cena alkoholu bude bezpochyby motivovat různé kriminální živly k obcházení zákona. Nedávná metanolová aféra přitom ukázala, jak jednoduché je systém v ČR obcházet.

 

 

Autor: Aleš Rod

 

O autorovi:

Aleš Rod je v CETA ředitelem pro výzkum. Aleš získal doktorát v oboru Ekonomické teorie na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde zároveň vyučuje na Katedře ekonomie. Zabývá se principy a dopady regulací, vlivem nástrojů fiskální politiky na veřejné finance, analýzou stínové ekonomiky, výzkumem v oblastech bankovnictví a ekonomie luxusu, též konzultuje projekty v oblasti digitální ekonomiky pro veřejný i soukromý sektor v ČR i zahraničí.

 


Autoři:

Podobné články

  • Ákolstv°1

    Anketa: Podle čeho vybrat školu?

    Výběr studijního oboru (a ještě více konkrétní školy) lze rozebírat prakticky donekonečna – jaká je jeho perspektiva do budoucna, jaké jsou výhody a nevýhody, jak bude reagovat trh práce apod. Ve výsledku se však vždy ukáže, že každý člověk má jiný příběh a že vždy záleží na individuálních zkušenostech, schopnostech a velmi často i štěstí.

  • 2018-3 9

    Anketa: Hodnota volebního hlasu

    Všeobecné, rovné a tajné volební právo patří k pilířům demokracie. Ne každý však možnosti ovlivňovat věci veřejné přisuzuje stejnou váhu, což generuje otázku týkající se hodnoty volebního hlasu. Na toto zajímavé téma jsme se zaměřili v naší anketě a zeptali se oslovených:

    1. Jaká je podle vás hodnota volebního hlasu?

    2. Za jakou částku v korunách byste se vzdal/a svého hlasu ve volbách do Poslanecké sněmovny, to jest nedostavili byste se k volbám?

  • Fotka web 3 ČB

    Anketa: Co sledujete na YouTube?

    YouTube poskytuje platformu téměř neomezenému obsahu nejrůznějších žánrů a už dávno neplatí, že je útočištěm pouze pro znuděné mileniály a fanoušky youtuberů – svůj obsah si najde téměř každý, od posluchačů obskurních hudebních stylů přes milovníky dokumentů až po ty, kteří se chtějí naučit vařit chilli con carne.

    Zeptali jsme se proto známých osobností z oblasti businessu a ekonomie, zda pravidelně či nepravidelně sledují jakýkoliv autorský obsah na YouTube (youtubové tvůrce, vlogy, reportáže, prezentaci firem nebo jiný „original content“) a co by na YouTube muselo vznikat za obsah či žánr, aby to nalákalo je samotné nebo jejich cílovou skupinu.

  • 2019-2 7

    Společenské náklady konzumace alkoholu

    Česká republika patří celosvětově mezi země s nejvyšší spotřebou tzv. hříšných statků, tedy alkoholu, cigaret, drog a zároveň s nejvyšší prevalencí obezity (viz Trade-off 4/2016). Právě alkoholu, přesněji celospolečenským nákladům konzumace alkoholu, se věnuje nejnovější studie iHETA podpořená Úřadem vlády ČR (Mlčoch, Chadimová, Doležal et al., 2019). Celkové společenské náklady byly odhadnuty na 56,6 miliardy korun, z nichž největší část tvoří ztráta pracovní produktivity (24,3 mld. Kč), náklady zdravotního systému (12,8 mld. Kč), předčasná úmrtí (6,6 mld. Kč) a kriminální činnost (6,3 mld. Kč).

  • 2017-3 10

    Rozhovor s Jindřichem Vobořilem: Při regulaci závislostí musíme neustále hledat střední cestu

    Hledání střední cesty není klišé, ale každodenní úkol protidrogové politiky. V rozhovoru s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem jsme se zajímali právě o problematiku závislostí, v níž se v České republice každoročně protočí stovky miliard Kč – a to je již pádný důvod k tomu, aby na aktivity vlády v oblasti protidrogové politiky byl pořádný tlak. Jak jsme na tom tedy v České republice a co je a není řešením problémů se závislostmi?

  • kouření

    Co platí na kuřáky?

    Od tohoto podzimu musí v České republice každá krabička cigaret na sobě mít odpudivý obrázek zobrazující následky kouření pro lidské zdraví. Vedle toho se opět diskutuje o zákazu kouření v restauracích. Budeme díky tomu opravdu kouřit méně? Anebo na kuřáky platí něco docela jiného?

  • 2017-3 13

    Jak regulovat hazard? Řešením může být analýza lokálních dopadů regulace – LIA

    Již více než rok pracuje CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz spolu s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR na vědecko-výzkumném projektu, jehož cílem je definovat nové možnosti v regulaci hazardu. Hlavním pilířem projektu je aplikace ekonomické analýzy (analýza nákladů a výnosů) do specifických podmínek municipální politiky prostřednictvím unikátního nástroje: Hodnocení lokálních dopadů regulace (Local Impact Assessment – LIA). Stane se ekonomie v kombinaci s decentralizací rozhodování směrem k obcím novým směrem v regulaci hazardu na území České republiky?

  • Fotka web ČB

    Problematika společenských nákladů hazardního hraní

    Hazard a business s ním spojený je jedním z projevů tržního systému, na který se zákonodárci, ale i většinová společnost většinou kouká skrze prsty. Na jednu stranu se jedná o aktivitu, ze které vyplývá mnoho tzv. společensky škodlivých jevů – závislost na hracích automatech, zadluženost, rozpad rodin, kriminalita aj. Na straně druhé se jedná o svobodný projev touhy pokusit své štěstí v herně nebo v kasinu, ze kterého mají obce a stát nemalé příjmy. Zákonodárci tak mají nesnadný úkol posoudit obě strany mince a vytvořit regulaci, která správně postihne ony negativní jevy, aniž by zároveň zadusila ty pozitivní. Jedním z nástrojů, jak toto zvážit, je výpočet tzv. společenských nákladů hazardního hraní. Aktuální znění tzv. loterijního zákona, nejrozsáhlejší regulace tohoto odvětví od roku 1989, staví na předpokladu, že tyto náklady činí 14,2–16,1 mld. Kč. Je však tento odhad v souladu s ekonomickou teorií? A co do těchto nákladů skutečně započítat?

  • corona-4893276_1920

    Elfové v karanténě: pandemie, která zasáhla miliony

    Přesně před 15 lety, v květnu roku 2005, postihla svět smrtelně nebezpečná pandemie, která zasáhla přes čtyři miliony lidí. Šlo o nekontrolovatelný virus přenášený zvířaty a osobním kontaktem, který se šířil především masovým cestováním a leteckou dopravou. Mezi neúspěšně zaváděná opatření patřila karanténa, sociální distancování a izolace mimo osídlené oblasti. Přesto o této zničující katastrofické události čtenáři Trade-offu dost možná nikdy neslyšeli; odehrála se totiž ve World of Warcraft – v online hrané počítačové hře na hrdiny. Šlo tedy pouze o fiktivní svět, a o život tak přišli trpaslíci, skřeti a trollové, avšak hráči a zejména jejich chování a rozhodování bylo skutečné. Záznamy o této události proto nezůstaly pouze na fanouškovských fórech, ale dostaly se také na stránky prestižních epidemiologických a akademických časopisů a odborných statí. Dokáže tato 15 let stará programátorská chyba pomoci i v roce 2020 v boji s koronavirem?

  • zdrav 2

    Jak funguje český systém zdravotnictví?

    Mezi hlavní specifika českého zdravotnictví patří relativně nižší výdaje na zdravotnictví oproti ostatním podobně rozvinutým zemím OECD (jak při podílu výdajů na HDP, tak zejména výdajích očištěných o paritu kupní síly), nízká spoluúčast pacientů, nedostatečná elektronizace zdravotnictví, netransparentní stanovování úhrad zdravotních prostředků či výkonů – a naopak transparentní hodnocení nově vstupujících léčivých přípravků. Věříme, že je důležité otevřít diskusi nad možnostmi, jak zlepšit české zdravotnictví a posunout jej o krůček dále, zejména před nadcházejícími parlamentními volbami.