bitcoin

Bitcoin: Alternativní měnová politika

11. 10. 2016, 14.48 - Dominik Stroukal

Od vypuknutí finanční krize vede strach z deflace nejen v Evropě centrální banky k silným krokům a neotřelým opatřením. Vedle toho však ve stejném období zažívají neuvěřitelný růst kryptoměny, které jsou deflační úmyslně. Bitcoin a jeho alternativy jsou úspěšné nikoliv navzdory tomu, ale právě kvůli tomu.

Od vypuknutí finanční krize vede strach z deflace nejen v Evropě centrální banky k silným krokům a neotřelým opatřením. Vedle toho však ve stejném období zažívají neuvěřitelný růst kryptoměny, které jsou deflační úmyslně. Bitcoin a jeho alternativy jsou úspěšné nikoliv navzdory tomu, ale právě kvůli tomu.

Ještě před pěti lety jste si mohli koupit za 10 tisíc bitcoinů dvě pizzy. Dnes za stejné množství těchto digitálních peněz dostanete na burze více než 150 milionů korun. Rychlejší a strmější růst hodnoty aktiva lze hledat jen obtížně. V čem spočívá kouzlo těchto nových, decentralizovaných peněz?

Klíčem k úspěchu bitcoinu a dalších kryptoměn je vzácnost. V oběhu nikdy nebude více než 21 milionů bitcoinů. Tajuplný anonym Satoshi Nakamoto dal bitcoinu do vínku úmyslně omezenou peněžní zásobu. Nikdo neví s jistotou proč, ale patrně se inspiroval zlatem a myšlenkami rakouské ekonomické školy. A také se mu nelíbil současný peněžní systém.

Kryptoměny jsou nejen výsledkem kombinace inovací posledních let a dekád, ale především reakcí. Reakcí na současný systém centrálního bankovnictví, kde se kolem centrální banky soustřeďují privilegované komerční banky, které mají speciální výsadu vytvářet peníze z ničeho. Většina současných peněz vzniká skrze nové půjčky. Pokud banka někomu půjčí, připíše jednoduše na jeho účet peníze, aniž by musela tyto peníze předtím mít.

To má řadu zajímavých důsledků. Zaprvé se nové peníze utrácejí, což výrobci brzy zjistí a zvyšují ceny a vyráběná množství. To vysvětluje, proč úvěrová expanze obvykle vede k inflaci a krátkodobě i k ekonomickému růstu. Také se tím vysvětluje, proč centrální banky v reakci na krizi snižovaly úrokové sazby. Nižší úrokové sazby totiž obvykle vedou k většímu množství půjček.

Zajímavějším důsledkem je nerovné rozdělení těchto nově nabytých peněz. Není potřeba přílišné empirie, abychom viděli, že si lidé častěji berou půjčky na nové bydlení a rekonstrukce než na financování filatelie nebo spotřeby piva. Výroba a ceny tedy častěji rostou ve stavebnictví než v potravinářství. A častěji bohatnou vlastníci akcií než zaměstnanci s fixní mzdou. To vše se Satoshimu Nakamotovi a řadě dalších lidí nelíbilo a nelíbí. Inspirovali se u decentralizovaných projektů v jiných odvětvích a začali budovat systém, který by zbavil centra i peníze.

 

….

Celý článek v Trade-off 3/2016


Autoři:

Podobné články

  • 2018-3 4

    2008: Zimbabwe vydává stobilionovou bankovku

    Letos je tomu deset let, co Zimbabwe postihla druhá nejhorší inflace lidské historie. Ke zdvojnásobení cen docházelo na podzim roku 2008 každých 24 hodin. Jaké byly příčiny a jaké jsou vyhlídky dekádu po ekonomické apokalypse?

  • 2018-2 2

    Rozhovor s Johnem Taylorem, profesorem ze Stanfordu, který mohl zabránit krizi

    Na světě dnes možná není většího odborníka na měnovou politiku. Když John Taylor formuloval pravidlo, které dnes známe jako Taylorovo, fungovala měnová politika jinak než dnes. A to zejména kvůli tomu, že centrální banky toto jednoduché doporučení nenásledovaly. Dokonce by možná ani nedošlo k poslední krizi. Nejen kvůli tomu přijíždí do Prahy převzít Výroční cenu Liberálního institutu a my jsme ho u této příležitosti rádi vyzpovídali;x

  • 2018-2 1

    Monetární politika je rozbitá. Co když přijde další krize?

    V dobách, kdy se psaly ekonomické učebnice, bylo všechno v pořádku. Ekonomové se učili, že v dobách dobrých vlády spoří a v těch špatných utrácejí. Že v dobách dobrých centrální banky snižují úroky a lidé si berou více půjček, které rychle utrácejí. Dnes je všechno jinak. Monetární politika je rozbitá. Což by tolik samo o sobě nevadilo, pokud by nepřišla další krize. Ta ale možná přijde dřív, než bychom čekali.