img_3372

Odpady a legislativa v České republice v roce 2017

11. 1. 2017, 10.14 -

Česká republika potřebuje novou legislativu k odpadům, shodují se odborníci.

„Uvidíme ve čtvrtek.“ Právě to byla paradoxně nejčastější věta, která od odborníků zaznívala na úterní pracovní snídani věnované odpadovému hospodářství v České republice. Právě ve čtvrtek 12. ledna totiž bude Legislativní rada vlády ČR projednávat klíčovou legislativní úpravu tuzemského odpadového hospodářství, konkrétně dvou předpisů (novela zákona o odpadech + nový zákon o výrobcích s ukončenou životností), a určí tak, zda Česká republika zůstane skládkařskou velmocí, nebo se stane moderní ekonomikou s tlakem na vysokou míru využití odpadu.

Na akci, kterou organizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz ve spolupráci s časopisem Trade-off, vystoupili Jaromír Manhart (Ministerstvo životního prostředí), Jan Mraček (Hospodářská komora ČR) a Aleš Rod (Centrum ekonomických a tržních analýz).

Jaromír Manhart z Ministerstva životního prostředí ČR upozornil na to, že hlavním cílem zákona o odpadech je zvýšit podíl recyklace a využití odpadů a též zvýšit vymahatelnost práva v odpadovém hospodářství. V České republice končí každý rok na skládkách zhruba polovina komunálního odpadu (2015: 47 % z 5,3 milionu tun komunálního odpadu). Vysoký podíl skládkování, tedy zahrabání odpadu do země bez dalšího využití, není v souladu se závaznými cíli materiálovéího využítí odpadů, které členským zemím stanovuje Evropská unie. Od roku 2020 bude Česká republika muset plnit cíl 50 % materiálového využití komunálního odpadu (povinný cíl recyklace), od kterého jsme zatím relativně daleko (2015: 36 %).

Pokud nejdojde ke změně koncepce odpadového hospodářství prostřednictvím přijetí nové legislativy, hrozí českým veřejným financím sankce za nedodržení cíle v řádu 160 až 200 milionů Kč ročně. Z diskuse zároveň jasně vyplynulo, že změny v odpadovém hospodářství se zásadně nepromítnou do poplatkové povinnosti obyvatel ve městech a obcích – naopak, obcím bez nových zákonů shrozí skokové zdražení nákladů spojených s odpady v roce 2020! Cílem nové legislativy je tomuto zamezit a zvýšit využitelnost odpadu jakožto tržní komodity s pozitivní hodnotou. Tím se celý systém zefektivní, byť některé zájmové skupiny hájící současný stav se veřejnosti snaží vštípit opak. „Zákony nejsou náš výmysl, ale jsou výsledkem stovek hodin diskusí s různými partnery. Samozřejmě jsme ale naší aktivitou produdili spící draky, kteří hájí své ekonomické zájmy všemi prostředky. Uvidíme ve čtvrtek,“ uvedl Jaromír Manhart.

Jan Mraček z Hospodářské komory České republiky prezentoval pohled podnikatelů, kterých se mnohé normy připravovaných zákonů dotknou. „Právě proto jsme rádi byli intenzivním partnerem při jednáních o podobě legislativy,“ vysvětlil Mraček. Pro podnikatele je podle něho klíčové, aby v České republice panovalo stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí, které nebude působit zbytečnou administrativní zátěž dotčeným subjektům. Nové technologie zpracování odpadu vytvářejí v odvětví vysoký potenciál pro investiční projekty, ale pro jejich vznik je důležitá právě transparentnost a kontinuita regulace. „Uvidíme ve čtvrtek,“ dodal s úsměvem Mraček.

Ekonom Aleš Rod upozornil, že zachování statusu quo – tedy varianty nedělat nic – může ohrozit plnění závazných požadavků EU vůči českému odpadovému hospodářství, což bude znamenat náklady v podobě sančních odvodů z veřejných financí, a zároveň ohrozí možnost vybudovat včas potřebnou infrastrukturu na zpracování odpadů. Na konci této cesty čekají jen rostoucí náklady. „V hierarchii nakládání odpady následuje po prevenci vzniku a minimalizaci množství odpadů recyklace, pak energetické využití. Na to je třeba myslet a je dobře, že připravené zákony na to myslí,“ uvedl Rod a dodal, že některými jedinci protežované mechanicko-biologické úpravě odpadu chybí jiná ekonomická podstata než to, že nahrává subjektům aktuálně činným ve skládkování: „Každý, kdo hájí třasadla odpadu jakožto funkční a ekonomicky výhodnou alternativu recyklaci nebo energetickému využití odpadů, tak zároveň hájí zájmy nejméně efektivního způsobu nakládání s odpady – skládkování. Uvidíme ve čtvrtek.“

 

Tisková zpráva, 10. ledna 2017

 


Autoři:

Podobné články

  • Fotka web 2

    Jak ukrýt Pandořinu skříňku?

    Jaderná energie stále zůstává jednou z nejčistších energií. K výrobě 1 GWh elektřiny, která udrží celou Prahu pod proudem zhruba 88 minut (tedy po délku zhruba jedné epizody seriálu Černobyl), vypustí jaderná elektrárna do ovzduší v průměru pouze 29 tun CO2, oproti uhelné elektrárně, která vypustí 888 tun. V tomto ohledu se může jaderná energie měřit dokonce i s hydroelektrickými a větrnými elektrárnami, které obě v průměru vypouští 26 tun CO2 na 1 GWh. Jádro sice není nekonečně udržitelným zdrojem (odhaduje se, že světové zásoby uranu vydrží ještě 230 let), odborníci jej přesto považují za poměrně dobré řešení před nalezením skutečně udržitelného zdroje energie. V Česku jaderné elektrárny tvoří zhruba třetinu celkové produkce a snižují tak celkové potenciální emise oxidu uhličitého. Přesto je zde jedno velké ale – jaderné elektrárny pracují s prakticky nejjedovatějšími a pro život nejnebezpečnějšími látkami, které lidstvo zná.

  • Fotka web 1

    Rozhovor s Michalem Krajčířem a Kateřinou Vršanskou z CHERNOBYLwel.come

    Černobylská uzavřená zóna, ze které byly kvůli havárii v roce 1986 vystěhovány statisíce lidí, se po více než třiceti letech stala regulérní cestovatelskou destinací. Není divu, i po více než třiceti letech od havárie je Pripjať a okolí elektrárny mrazivým a tajemným místem a na své si přijdou fanoušci historie, sci-fi, ale i zamilované páry hledající dobrodružnou dovolenou. Místní úřady udávají, že v roce 2018 navštívilo Černobylskou vyloučenou zónu téměř 72 000 lidí a s úspěchem seriálu Černobyl lze očekávat, že tato čísla ještě porostou.

  • 2018-2 4

    Spalování odpadu: vhodná alternativa pro rozvojové země?

    Existují země, kde je odvětví waste to energy konfrontováno s odlišnými výzvami, než je tomu v západním světě. Tento článek rozebírá dva kuriózní případy.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí ČR

    Odpadová politika ČR je ambicióznější než cíle EU. A je to tak správně.

  • odpady-1

    Třídění a recyklace obalových odpadů: monopol lepší konkurence?

    Odpadové hospodářství představuje zajímavý fenomén – většina lidí mu nevěnuje vůbec žádnou pozornost až do té chvíle, dokud nepřestane fungovat. Odedávna ale platí, že jakmile přestane v zemi fungovat odpadové hospodářství, začínají skutečné problémy. Jak nastavit systém nakládání s odpady tak, aby byl funkční a ne příliš nákladný? Možné cesty ukážeme na příkladu řešení obalových odpadů.