cesko-nemecko

Česko – německé vztahy: jak obchod a byznys léčí nedobré vztahy

13. 10. 2016, 14.38 - Trade-off 3/2016 - Lukáš Novotný

Německo je pro Českou republiku klíčovým obchodním partnerem. Dnešní dobré vztahy však nejsou samozřejmostí. Zejména v 90. letech je zatěžovaly nevyřešené historické spory. Ty se dlouho nedařilo vyřešit, ale vedle toho se začala dynamicky rozvíjet především hospodářská spolupráce. Spolková republika Německo se brzy stala naším nejvýznamnějším obchodním partnerem a hospodářské úspěchy začaly pomalu překrývat historické animozity. Text se snaží analyzovat příčiny dnešního stavu a ukázat význam takzvané ekonomické diplomacie.

V předvečer německého státního svátku, dne znovusjednocení, konkrétně dne 1. října 2015, prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka na německém velvyslanectví v Praze: „Kvóty nekvóty, vztahy s Německem máme nejlepší v historii.“ V podobném pochvalném duchu se o česko-německých vztazích v posledních letech vyjadřují vrcholní představitelé jak České republiky, tak i Spolkové republiky Německo. Na druhou stranu citát premiéra Sobotky také zmínil problém kvót při přijímání uprchlíků v rámci současné migrační krize, kde se vztahy zásadně liší. V podobném duchu se vyjadřoval v roce 2012 i tehdejší český premiér Petr Nečas v rámci oficiální návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové v Praze. Návštěva se konala u příležitosti dvaceti let od podepsání Československo-německé smlouvy o přátelství a patnácti let od podepsání Česko-německé deklarace. Tyto dvě události jen dokreslují současný dobrý stav česko-německých vztahů. I když nelze přehlížet i odlišné postoje v oblasti jaderné energie, v dalším směřování Evropské unie a zvláště pak takzvané eurozóny.

 

Smířlivý tón v otázkách bilaterálních vztahů tedy znamená jediné: odlišná hodnocení minulosti nejsou dlouhodobě ani pro české, ani pro německé politiky hlavní agendou. Jejich dřívější historické konflikty jsou fakticky vyřešeny a nezatěžují diplomatické vztahy a zůstávají pouze badatelskými problémy, kterými se zabývají prioritně historici a politologové, nikoli však politici a diplomaté. Předvídatelné pak jsou i odpovědi novinářům z tiskových konferencí českých premiérů a německé kancléřky při každé mezistátní návštěvě: minulost nesmí zakalit naše výborné vztahy, které jsou tak dobré jako nikdy předtím. Ostatně to, že historie dnes spíše smiřuje Čechy a Němce, než aby je odlišovala, ukázala také návštěva českého premiéra Bohuslava Sobotky v Mnichově v březnu tohoto roku, kdy se zde za účasti bavorského premiéra Horsta Seehofera český premiér účastnil slavnostního odhalení pamětní desky upomínající podepsání mnichovské dohody. Sobotka ovšem současně do bavorské metropole přijel podpořit české exportéry.

 

Celý článek v Trade-off 3/2016


Autoři:

Podobné články

  • hradni-zahranicni-politika

    Ekonomické zájmy republiky a realita hradní zahraniční politiky – mnoho povyku pro nic

    Kritici tradiční české zahraniční politiky, kterou v 90. letech formulovali zejména Václav Havel a Jiří Dienstbier, často poukazují na to, že kvůli snaze o budování ideálního světa byly obětovány zájmy českého hospodářství. Zahraniční politika malé otevřené ekonomiky by neměla mít takto přehnané ambice, raději by měla vytvářet obchodní příležitosti pro domácí firmy na trzích v zahraničí. Za hlavní představitele této filozofie, nazvěme ji realistickou, lze označit Miloše Zemana a Jana Kohouta.

  • komunismus

    Socialistický internacionalismus nebo vítězství petrodolarů?

    Otázka, zda je jedním z hlavních cílů zahraniční politiky podpora exportu a podřízení ekonomickým zájmům země, či jde primárně o zdůraznění ideových základů daného státu, se neřeší pouze v současné době, ale také v době komunistického Československa.