Charakteristika stínové ekonomiky v České republice
Stínová ekonomika je součástí každodenního života milionů obyvatel České republiky. Mnoho z nich to vůbec netuší. Až 36 % firem v České republice čelí konkurenci v podobě neformálních či neregistrovaných firem. Na otázku, zda v posledních dvanácti měsících zakoupili zboží a služby vyrobené prací načerno, odpověděla v České republice kladně téměř pětina lidí. Celá třetina lidí pak má mezi známými někoho, kdo načerno pracuje.
Není tedy překvapivé, že se stínová ekonomika těší v posledních ledech zvyšujícímu se zájmu médií i odborné veřejnosti. Existující odhady velikosti stínové ekonomiky každoročně podněcují diskuse o jejím významu a o možných opatřeních k jejímu omezení. Avšak charakteristika a rozložení stínové ekonomiky mezi oblasti ekonomických činností se povětšinou ocitá pouze na okraji zájmu. Téma je to však pro diskusi zásadní. Stínová ekonomika není rozložena rovnoměrně. Pro nalezení účinných opatření je tedy její podrobnější charakteristika nezbytná.
Příčiny a příležitosti pro stínovou ekonomiku
Jaké faktory ovlivňují rozvoj stínové ekonomiky? Předně je třeba odlišit mezi skutečnými příčinami, které přímo či nepřímo přesun do stínu motivují, a příležitostmi, které činnost ve stínu umožňují.
O prvotních příčinách ležících v jádru vzniku a rozmachu stínové ekonomiky existuje mezi analytiky a vědci zabývajícími se stínovou ekonomikou všeobecná shoda. V historických i aktuálních případech lze jako prvotní příčinu obvykle vystopovat nadměrné zdanění či regulaci, ať už jde o solnou daň ve Francii 15. až 18. století či o prohibici alkoholu ve Spojených státech ve 20. letech minulého století.
Příležitosti umožňující činnost ve stínu pak souvisejí spíše s charakteristikou jednotlivých oblastí. Stínová ekonomika je rozšířená v oblastech, které se vyznačují velkým množstvím malých hotovostních transakcí a v oblastech, kde je možné účinně podhodnocovat hospodářské výsledky a lze s malou pravděpodobností odhalení využívat práce načerno. Tedy nejen motivace v podobě zdanění či regulace, ale i schopnost účinně skrývat činnost jsou pro konečné rozložení stínové ekonomiky rozhodující.
Není tedy překvapivé, že je stínová ekonomika rozšířená především v sektorech nefinančních podniků a domácností. Naopak v sektorech vládních institucí, finančních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem se zdá vliv stínové ekonomiky minimální.
Rozložení stínové ekonomiky
Z pohledu ekonomických odvětví má stínová ekonomika (v užším pojetí – tedy záměrné zkreslování ekonomické činnosti a činnost neregistrovaných výrobců) v České republice relativně největší vliv v odvětví činnosti domácností. To je pochopitelné vzhledem k tomu, že je obvykle relativně snadné skrýt tuto činnost před daňovými autoritami. Stínová ekonomika je také relativně důležitá v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, ve stavebnictví a v odvětví ostatních činností. Podle absolutní velikosti má stínová ekonomika největší rozsah ve stavebnictví, velkoobchodě a maloobchodě (včetně opravy a údržby motorových vozidel) a ve zpracovatelském průmyslu. Tato odvětví se vyznačují rozsáhlou prací načerno.
Z hlediska dlouhodobějšího vývoje se obecný charakter rozložení stínové ekonomiky v České republice (širší pojetí – nezjištěná ekonomika) příliš nemění. Jak je patrné z obrázku 2, jediná větší změna proběhla pouze v oblasti činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu. Spíše než změně charakteru stínové ekonomiky v dané oblasti lze však tuto změnu přičíst změně metodiky odhadu, obecný charakter této oblasti tedy pravděpodobně zůstal nezměněn.
Jak vyplývá z šetření OECD z období 2005–2009, má stínová ekonomika v České republice podobný charakter jako v ostatních vyspělých státech (součástí šetření bylo Švédsko, Polsko, Česká republika, Rakousko, Slovensko, Norsko, Slovinsko, Belgie, Izrael, Nizozemsko, Mexiko a Kanada). Obecně je ve vyspělých státech stínová ekonomika (v širším pojetí – tedy nezjištěná ekonomika) koncentrovaná především ve stavebnictví a v odvětví velkoobchodu a maloobchodu (včetně oprav automobilů). Podobně jako v České republice je i v Polsku, na Slovensku a v Mexiku rozšířená také v zemědělství. Dalšími odvětvími s vysokou koncentrací jsou zpracovatelský průmysl (Polsko, Česká republika, Rakousko, Slovensko, Slovinsko), doprava a skladování (Polsko, Slovensko, Mexiko), ubytování a pohostinství (Česká republika, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Mexiko), činnost v oblasti nemovitostí (Izrael), profesní, technické a vědecké činnosti (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Belgie) a na Slovensku, v Izraeli a v Mexiku také v odvětví S – Ostatní činnosti (například kadeřnictví, různé druhy oprav…).
Podle šetření profesora Schneidera (ve spolupráci s A. T. Kearney a Visa) z roku 2013 ve vybraných evropských státech má v případě velkoobchodu a maloobchodu, dopravy a skladování a ubytování a pohostinství dominantní vliv na velikost stínové ekonomiky záměrné zkreslování ekonomických výsledků (především tržeb z prodeje ve vztahu firem, ale i v případě přímého prodeje koncovým spotřebitelům). V ostatních oblastech má pak především vliv práce načerno. Jde zejména o stavebnictví, zemědělství, zpracovatelský průmysl, činnost domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní spotřebu, zdravotní a sociální péči, kulturní, zábavní a rekreační činnosti a činnost v oblasti nemovitostí.
Závěr
Jak je patrné z přechozích odstavců, stínová ekonomika není mezi institucionálními sektory a odvětvími ekonomické činnosti rozložena rovnoměrně. Mezi jednotlivými oblastmi jsou velké rozdíly nejen v relativním a absolutním rozsahu stínové ekonomiky, ale také ve faktorech v charakteristice jednotlivých oblastí. Faktory umožňující efektivní činnost ve stínu se liší. V některých oblastech je podstatné efektivní zkreslování hospodářských výsledků a v jiných využití práce načerno. Pro smysluplnou diskusi o významu stínové ekonomiky a o možných opatřeních k jejímu omezení je proto podrobnější charakteristika jednotlivých odvětví klíčová.
Graf 1: Rozložení stínové ekonomiky podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), 2012
Poznámka: Odhad stavebnicovou metodou ČSÚ. Stínová ekonomika v užším pojetí je dána jako suma kategorií N1 (Úmyslně neregistrovaní výrobci) a N6 (Úmyslné zkreslování ekonomiky).
Zdroj: ČSÚ
Graf 2: Změna v rozložení nezjištěné ekonomiky mezi obdobími 2012 a 2005–2009 podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)
Poznámka: Odhad stavebnicovou metodou ČSÚ. Data z období 2005–2009 jsou z jednoho roku v daném období (zdroj dat neurčuje přesně z jakého). Změna mezi obdobími nereflektuje jen vývoj, ale také změny v metodice výpočtu velikosti nezjištěné ekonomiky.
Zdroj: ČSÚ
Autoři:
Podobné články
-
Neoficiální a šedá ekonomika
Existuje vžitá představa, že šedá ekonomika je veliká a že na rozdíl od oficiální ekonomiky prudce roste. To má platit zejména pro rozvojové a transformující se země, ale také pro ty rozvinuté. Největší obavy panují z toho, že vlády tím pádem ztrácejí své příjmy a vytrácí se tak pojivo držící společnost pohromadě. Na druhou stranu ale šedé ekonomiky vytvářejí hodnoty a do celkové ekonomiky vnášejí dynamický element.
-
ROZHOVOR: Jsem oddaný své vědě, říká Friedrich Schneider, světová jednička ve výzkumu stínové ekonomiky
Existuje jen málo vědců, kteří o sobě mohou říct: Můj výzkum ustavil jednu samostatnou kapitolu v učebnicích ekonomie. Profesor Friedrich Schneider mezi ně patří. Setkat se s ním je jednodušší, než byste čekali. Sedí ve skromné kanceláři na katedře ekonomie v poklidném areálu Univerzity Johanna Keplera na předměstí Lince, v místnosti plné ekonomických knih, vědeckých časopisů a výstřižků z novin. Většina z nich se zabývá analýzou neformálních ekonomických transakcí, příčinami a důsledky existence stínové ekonomiky a odhady velikosti stínové ekonomiky v jednotlivých zemích. Profesor Schneider je autorem či spoluautorem 74 knih a více než čtyř set vědeckých článků, jež pomáhají pochopit fungování neformální ekonomiky. Tedy toho, co má z logiky věci zůstat navždy skryto.
Jako mladý doktorand se Schneider věnoval dvěma oblastem ekonomie: teorii veřejné volby a stínové ekonomice. Proč svou úspěšnou kariéru postavil právě na tématu stínové ekonomiky? „Dychtil jsem dělat něco nového,“ říká Schneider v exkluzivním rozhovoru pro magazín Trade-off. Povídali jsme si o jeho vědeckých začátcích, o uplatnění jeho práce, o uprchlické krizi i o tom, proč by se Česká republika neměla bezhlavě hnát do experimentu jménem elektronická evidence tržeb. -
Metody ukrývání příjmů ve stínové ekonomice
Stínová ekonomika. Pojem, který lze stále častěji zaznamenat v českých médiích. Přelomový byl především rok 2012, kdy došlo nejen k takzvané „metanolové aféře“, ale také ke zpřísnění postihů zaměstnávání pomocí takzvaného švarcsystému. Trh práce je obecně v souvislosti se stínovou ekonomikou téma klíčové, protože většina aktivit ve stínu ve větší či menší míře práci načerno zahrnuje. Častým tématem v médiích jsou také úspěšná odhalení stínových subjektů Finanční správou a Celní správou, zejména pak odhalení masivních případů krácení daně z přidané hodnoty. Jen v září tohoto roku zjistila Finanční správa podvod s DPH pomocí takzvaných kolotočových obchodů v rekordní výši 4,5 miliardy korun. Přestože jde o částku rekordní, není mezi odhalenými podvody o velkém objemu zdaleka ojedinělá.
-
Šedá ekonomika v průmyslových zemích
Šedá či stínová ekonomika hraje v mnoha zemích významnou roli. Lidé se vyhýbají daním a regulacím tím, že pracují v šedé ekonomice nebo někoho nelegálně zaměstnávají. Na jedné straně může tato neregulovaná hospodářská aktivita způsobit pokles daňových příjmů a veřejných statků a služeb, nižší daňovou morálku a nedodržování daňových předpisů, vyšší náklady na kontroly a nižší míru hospodářského růstu. Na druhou stranu může šedá ekonomika být mocnou silou pro prosazování institucionální změny a může zvýšit celkovou produkci zboží a služeb v hospodářství. Důsledky šedé ekonomiky přesahují samotnou ekonomiku a zasahují do politického řádu.
-
Jak ven ze stínu? Decentralizací.
Existují různé názory na to, zda stínová ekonomika vůbec představuje problém. Hodně přitom záleží na tom, jak se kdo staví k roli státu v hospodářství. Není překvapivé, že sociálnědemokratičtí nebo socialističtí příznivci zdůrazňují sobeckost a nezodpovědnost vůči společnosti, která kvůli neplacení daní nemůže poskytovat dostatek veřejných statků. Naopak liberálové se ke stínové ekonomice často stavějí shovívavě – vidí v ní boj proti rostoucí moci státu a boj za svobodné, nerušené (tržní) vztahy mezi lidmi.
