1_2016_Charita a svépomoc v čes.zemích 19.st.

Charita a svépomoc v českých zemích v 19. století

18. 3. 2016, 11.50 - Trade-off 1/2016 - Hynek Řihák

Z kvantitativního hlediska tvořily v předmoderní době sociální výdaje jen marginální část veřejných výdajů jako celku. Jak ukazují odhady v soudobém historickém výzkumu, například Anglie, kterou můžeme považovat v evropském prostoru 18. století za zemi s nejrozvinutější sociální legislativou, nevěnovala v oné době na tyto cíle více než 1–2 % HDP. V 19. století to nebylo lepší. Náklady na sociální transfery, podle komparativních výzkumů Petera Linderta, se do 90. let 19. století pohybovaly pod úrovní 1 % HDP. Jak to tedy tehdy lidé dělali? Umírali v období před vznikem moderního sociálního státu masově hlady na ulici? V této stati ukážeme na příkladu českých zemí, že ve skutečnosti existoval v té době docela rozsáhlý systém soukromé, dobrovolné a decentralizované charity a svépomoci.

Růst dobročinnosti za průmyslové revoluce
V době tzv. divokého kapitalismu se materiální pozice nižších vrstev – zejména továrních dělníků a horníků – značně zlepšila. Hlavním motivem, proč lidé dávali přednost práci v továrnách a dolech před dosavadní prací v zemědělství a domácké výrobě, byl vyšší příjem. Pochopitelně, vyšší příjem znamenal pro člověka a jeho rodinu lepší uspokojování potřeb. V českých zemích, podle sociálních historiků Jany Machačové a Jiřího Matějčka, bylo postavení továrního dělníka „…ve druhé polovině 19. století v rámci dolních vrstev nejvýhodnější a často lepší než postavení chudých řemeslníků nebo rolníků“. Vyšší příjmy se navíc týkaly i nově příchozích továrních dělníků, kterým chyběla kvalifikace. Materiální pozice továrních dělníků pak již zaručovala uspokojování existenčních potřeb a časem i materiální vzestup. S rostoucími příjmy dělníků a horníků rostla i jejich prestiž. Toto je základní popis situace tehdejší doby u nižších vrstev společnosti, a to ve všech státech, které se v té době stávaly pozvolna vyspělými. Úspory, investice, vyšší kapitálová vybavenost ekonomiky a vynálezy jsou nejlepšími a zcela nejdůležitějšími prostředky k dosažení blahobytu.


Pokračování v Trade-off 1/2016.
Objednat časopis.


Autoři:

Podobné články

  • 1_2016_Filatropie - z přátelství k lidskosti

    Filantropie – z přátelství k lidskosti

    Filantropie je nejčastěji definována jako vynakládání soukromých prostředků na veřejně prospěšné účely. Na rozdíl od charity, která je obvykle spojována s bezprostřední pomocí lidem v nouzi, se filantropie tradičně soustřeďuje spíše na budování občanské infrastruktury v podobě veřejných institucí (knihovny, univerzity či divadla) nebo lidského a sociálního kapitálu (vzdělávací programy; vytváření sítí, „networking“). Filantropické organizace obvykle fungují spíše jako zdroj financí, poradenství a kontaktů pro další neziskové organizace, aniž by samy nutně působily „v terénu“. V tomto smyslu na ně lze pohlížet jako na iniciátora společenských změn, které jejich zakladatelé či dárci považují za žádoucí.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Andrej Kiska

    Slovenský prezident a bývalý úspešný podnikateľ Andrej Kiska je súčasne jedným z najznámejších filantropov v strednej Európe. Jeho nezisková organizácia Dobrý anjel prerozdelila od roku 2006 viac ako 30 miliónov eur. Aké skúsenosti nazbieral v priebehu tohto obdobia?

  • 1_2016_Nové trendy ve filantropii v digit.éře

    Nové trendy ve filantropii v digitální éře

    Česká diskuse o filantropii je poznamenaná obdobím komunismu, kdy jakékoli aktivity občanského sektoru považoval režim za nepřátelské a snažil se jim všemi prostředky zabránit. V devadesátých letech 20. století nastal rychlý boom zakládání neziskových organizací a rozvoj občanského sektoru, ale šlo často spíše o amatérské a „buditelské“ aktivity, které neměly žádné pevné legislativní či zvykové vymezení. Přestože v posledních letech lze zaznamenat určitou profesionalizaci neziskového sektoru, stále se nemůžeme měřit se situací v západní Evropě a v USA.

  • 1_2016_Certifikát na dobro

    „Certifikát na dobro?“ aneb zajišťování kvality neziskových organizací

    Kvalita neziskových organizací je pojem, který má několik rozměrů, a každý z těchto rozměrů má potenciál vyvolat množství otázek, dohadů a protichůdných reakcí. Pod kvalitou můžeme rozumět schopnost organizace hospodařit se zdroji. Můžeme také posuzovat kvalitu výstupu, produktu nebo služby, kterou organizace poskytuje, a hledat odpovědi na otázky: Má tato služba smysl? Naplňuje poskytováním dané služby organizace svou misi a vizi? V tomto článku se zaměříme na první popsaný aspekt, tedy na schopnost organizace hospodařit se zdroji, zejména nás bude zajímat efektivita využití zdrojů finančních. Tento aspekt je obecnější a dá se aplikovat na všechny neziskové organizace.