2_2016_Diskriminace na platě i na plátně

Diskriminace na platě a na plátně

2. 6. 2016, 11.45 - Trade-off 2/2016 - Petr Bartoň

Za vším prý hledej ženu. Ale dá to práci

Na jednu stranu žijeme v osvícené době, která už dokáže považovat lidi za sobě rovné, kdy místo na pohlaví záleží na tom, co má člověk v hlavě. Hospodské vtipy o blondýnách už moc nefrčí, a nejen kuchyňské roboty (na Západě už od 50. let) pomáhají emancipovat i „tradiční“ ženu od časově náročného údělu. Pohled na televizi však jako by ustrnul v dávnověku. České televize, pokud ženám prostor dají, jim nedovolí zestárnout. Hollywood na tom není lépe, nedávná analýza nejúspěšnějších filmů dává ženám mnohem menší prostor – a opět jen těm mladým.

Muži a ženy na českých zpravodajských obrazovkách
Vezměme si třeba sport. Česká televize stále ještě dominuje – a komentátoři? 20 mužů, 0 žen. Jak to ekonomicky vysvětlit? První možností je, že totální absence žen je jen dočasným přežitkem minulosti. Specializovaný sportovní kanál neexistoval, ve zbylých dvou byl proto vysílací čas drahý. Mimo olympiádu se tak do vysílání dostaly jen ty nejmasovější sporty a ty bývaly mužské (fotbal a hokej). Jen mužské sporty měly šanci na masovost ze dvou hlavních důvodů: socialistická žena-budovatelka neměla na sport čas, když při ostatních „povinnostech“ musela do fabriky častěji než ve zbytku Evropy. (V roce  1980 pracovalo v Československu 61 % žen, v Maďarsku 50 %, v Británii 44 %, v Itálii 33 %, v Irsku či Španělsku pak jen 23 %.) Nu a pak tu máme otázku dotací. Svými daněmi dotujeme masový sport i dnes téměř stejně jako tehdy. A vzhledem k tomu, jak jsou (ano, zvláště v masovém sportu) dotace rozdělovány, vedle „podpory zdraví“ jde velkou měrou o permanentky a „malé domů“ pro svět byznysu a politiky, světy stále ještě pohříchu mužské. Dnes se však díky ČT sport dostane do médií mnohem více sportovkyň, a pokud se naši komentátoři nenaučí soustředit se na sportovní výkon a nepřestanou se svými častými poznámkami o fyzické kráse, je naděje, že budou alespoň zčásti vyměněni komentátorkami.

Druhé ekonomické vysvětlení si pak všímá popisu komentátorské práce mimo mikrofon: cestování do zahraničních exotických míst (protože z pražského studia by to navzdory dokonalým informačním systémům „nebylo ono“), večírky, zákonné diety atd. Zůstávají-li české ženy stále vázanější v domácnosti než muži, je pro ně komentátorská práce (alespoň v současné podobě cestovní kanceláře financované z televizního poplatku) náročnější, nákladnější, a proto méně vyhledávaná. (Nota bene utvoří-li současní komentátoři jakýsi kartel, který ženy do cestovky jednoduše nepustí.) Ale nekřivděme mužům příliš. Provinční reportáže o válení sudů v Horní Dolní ženy dělat smějí, a pokud jde o práci čistě v Praze, do kvarteta moderátorů sportovních zpráv před kamerou ženu pustili. (Ano, je blond.)


Pokračování v Trade-off 2/2016.
Objednat časopis.


Autoři:

Podobné články

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Andrea Metcalfe

    Rozhovor s Andreou Metcalfe ze společnosti AQS o tom, jak funguje prodej a distribuce filmu.

  • 2_2016_filmové festivaly

    Filmové festivaly: co funguje a co ne

    Filmový festival: tisíce lidí, tisíce očekávání, co festival přinese: prodej filmu, selfíčko s hvězdou, hluboké umělecké zážitky, čekání na autostop (snad tedy ještě jsou stále takoví), celonoční party, sofistikovaná kritika, první polibky, vyplavené stanové městečko, červený koberec, boj o místa...

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Jan Růžička, filmový, televizní a divadelní výtvarník

    "České filmové štáby mají dobré specialisty, ale často se málo specializují."

  • 2_2016_zfilmované bestsellery

    Zfilmované bestsellery – je Hollywood bez nápadů nebo sází na jistotu?

    Na první pohled se může zdát, že Hollywoodu došly originální nápady. Osm z první desítky kasovních trháků v roce 2014 bylo adaptací románu nebo komiksové předlohy. V žebříčku nejúspěšnějších filmů bychom museli dojít až k číslu 16 (Interstellar), abychom našli původní film, který není knižní adaptací, filmovým pokračováním anebo remakem.

  • 2_2016_pro dabing

    Argumenty pro dabing

    V Česku má dabing dlouhou historii a pravděpodobně nás v nejbližší době jeho zánik nečeká. Nejčastějším argumentem proti dabingu je srovnání s evropskými zeměmi, kde místo dabingu opatřují filmy titulky a kde pak panuje vyšší míra porozumění cizím jazykům (zejména angličtině), které si diváci při sledování originálu procvičují. Titulky také bývají méně náročné na výrobu, která je tak rychlejší a levnější. Tamní diváci potom nesledují zahraniční pořady se zpožděním typickým pro české kanály.