uber

Efekty sdílené ekonomiky: kultivuje UBER tradiční taxikáře?

13. 10. 2016, 14.43 - Trade-off 3/2016 - Aleš Rod

Mezi benefity sdílené ekonomiky, vyjma vyššího objemu ekonomické aktivity s novými hráči na straně nabídky i poptávky, bývá zmiňován i tlak na kvalitu služeb a rychlejší přijímání technologických inovací v tradičních „cechovních“ odvětvích. Problémem výzkumu jsou vždy kvalitní data. Ta o sdílené ekonomice není snadné sehnat, proto analýz v daném prostředí bylo zatím provedeno poskrovnu. Jedním z nejznámějších textů o efektech sdílené ekonomiky je analýza ekonoma Scotta Wallstena z americké Georgetown University.

Ekonomika sdílení

Wallsten vychází z premisy, že nástup sdílené ekonomiky vytvořil nové konkurenční kanály v mnoha tradičních odvětvích, zejména v hotelnictví (Airbnb) a taxislužbách (Uber, Lyft, Sidecar), protože umožnil technologickému pokroku (GPS, chytré telefony, platební technologie, identifikace a hodnocení) eliminovat tradiční obtíže vstupu nových hráčů na trh. Impulzy a dopady na změnu jednání ekonomických subjektů jsou základem ekonomického výzkumu. Proto Wallsten ve své analýze The Competitive Effects of the Sharing Economy: How is Uber Changing Taxis? zkoumá, nakolik se v odvětví tradiční taxislužby zakládají na pravdě teze z teoretické ekonomie, a sice že díky konkurenčnímu tlaku se bude zvyšovat kvalita poskytovaných služeb a snižovat jejich cena (pokud mohou být ceny nastavovány pružně). Konkurence v odvětví může přesunout část poptávky k novým poskytovatelům, na což musí stávající poskytovatelé služby reagovat a tím zlepšit situaci i těm spotřebitelům, kteří z nějakého důvodu zůstávají i u tradičních poskytovatelů. Jelikož zpravidla jde o velmi regulované odvětví, můžeme ale kromě toho také očekávat, že tradiční poskytovatelé začnou zvyšovat tlak na regulátora (rent-seeking) se záměrem administrativně omezit růst objemu sdíleně poskytovaných služeb.

Na druhou stranu, rychlý nárůst oblíbenosti sdílené ekonomiky mezi spotřebiteli zamezuje možnosti soustředit se pouze na tuto lobbistickou strategii. Ostatně ani Uber nespí a tlak na vyšší míru regulace od provozovatelů taxislužeb rozmělňuje citacemi studií, které zdůrazňují zřejmé benefity sdílené ekonomiky. Podle Uberu může řidič jezdící na plný úvazek vydělat 75 000 až 90 000 dolarů ročně, zatímco řidič tradiční taxislužby zhruba 30 000 dolarů. Jen během prvního čtvrtletí roku 2014 bylo mezi řidiče Uberu v USA rozděleno přes 657 milionů dolarů, přičemž řidiči oceňují zejména flexibilitu, s níž mohou pružně reagovat na příjmové potřeby, ať již po ztrátě zaměstnání nebo jako komplement ke stávající práci.

 

Celý článek v Trade-off 3/2016


Autoři:

Podobné články

  • sdilena-eko-uvod

    Sdílená ekonomika: fenomén 21. století?

    Sdílená ekonomika se pomalu, ale jistě stává fenoménem 21. století. Alespoň se o ní tak mluví. Podle Forbes Economy, Science and Technology byla v roce 2014 velikost trhu sdílené ekonomiky odhadovaná na 533 miliard dolarů oproti 110 miliardám v roce předchozím. Ale je sdílená ekonomika opravdu něco tak nového? A co se vlastně pod tímto pojmem skrývá?

  • sharing-economy-2

    Principy regulace sdílené ekonomiky

    Sdílená ekonomika frčí. Politici, úředníci, novináři, subjekty z tradičních odvětví organizované v cechovních asociacích se zajímají o to, nakolik se dotkne právě jejich blahobytu. To, do jaké míry bude sdílená ekonomika válcovat oficiální ekonomiku, nebo spontánně bujet v šedé ekonomice, do jisté míry předurčí podoba regulatorních opatření vůči sdílejícím subjektům. Pochopit principy regulace je klíč. Klíč, který naleznete v tomto článku.