0/2015_Ekonomické věštění

Ekonomické věštění – kdo byl nejúspěšnější prognostik?

3. 11. 2015, 11.20 - Trade-off 0/2015 - Václav Rybáček

Kdo by nechtěl znát budoucnost... Opakovaně odhadujeme a přehodnocujeme svoji budoucí finanční situaci, plánujeme výdaje, a to na základě detailních znalostí o své situaci a na základě svých očekávání. Úspěšnost našich osobních prognóz je podmíněna řadou faktorů, odhadujeme-li však situaci tisíců či milionů ekonomických subjektů, odhad se téměř neřešitelně komplikuje. Výsledkem je orientace na historické pravidelnosti, setrvačnosti a obrovská nejistota v prognózovaných veličinách.

V této situaci jsou hospodářsko-politické instituce plánující úroveň fiskálních výdajů, deficitu, ale i výši základních úrokových sazeb či měnového kurzu. Pro současný ekonomický systém jde tudíž o nastavení důležitých parametrů, odchylka reality od prognózy může mít pro výrobce i spotřebitele fatální důsledky. Deficit či dluh mohou dosáhnout neudržitelných úrovní, úrokové sazby či měnový kurz mohou zhoršovat ekonomickou situaci, ačkoli záměrem byl pravý opak.

Co je vlastně prognózováno? Především hrubý domácí produkt (HDP), indikátor dnes široce uznávaný jako měřítko ekonomické aktivity, jehož původním účelem bylo ovšem spíše vymezit zdanitelnou kapacitu než zachytit cyklus, či dokonce měřit blahobyt. Byť svoji historickou úlohu HDP v čase ztrácel a ztrácí, více či méně těsný vztah k fiskální situaci je nesporný. Nominální HDP současně přejal roli nominální kotvy objemu peněz, tj. žádoucí vývoj objemu peněz v ekonomice je odvíjen od výše nominálního HDP, čímž získal klíčovou roli i v politice monetární.

Role HDP je pro hospodářské politiky podstatná, stejně tak i představa o jeho budoucím vývoji. Mohou se na své prognózy spolehnout? Rozhodně ne více, než nakolik se mohou lidé spolehnout na předpovědi počasí, které se dlouhodobě ukazují jako přesnější než předpovědi ekonomů. Což ovšem není zase tak překvapivé. Předvídat jevy řízené přírodními zákony s jistou pravidelností by mělo být přece jen snazší než předvídat jednání milionů lidí. I proto žádná oficiální prognóza ekonomického vývoje doposud nikdy nedokázala předvídat přicházející krizi, které se tak dostávají do historických análů s adjektivem „nečekané“.

Realita…
Podívejme se proto na úspěchy hospodářsko-politických autorit při prognózování vývoje indikátoru HDP tak, jak byly publikovány v polovině roku 2013 a cíleny na rok 2014. Volba poloviny roku není náhodná, v následujících měsících totiž dochází k tvorbě státního rozpočtu pro další rok a pohybujeme se současně na takzvaném horizontu měnové politiky, tedy dopadů případných změn úrokových sazeb na míru inflace. Prognózy v tomto období jednoduše významně ovlivňují formulaci politických opatření a jejich úspěšnost.

Začněme samozřejmě oficiálními údaji o vývoji ekonomiky v roce 2014. Vývoj reálného HDP zaznamenal meziroční růst ve výši 2,0 %, přičemž tento růst byl tažen výdaji na konečnou spotřebu domácností (1,5 %), investičními výdaji (4,4 %), růst vykázala i reálná spotřeba vlády, naopak reálné dovozy rostly rychleji než reálný vývoz, tudíž příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP byl negativní. V nominálním vyjádření dosáhl růst HDP více než 4,5 %. Růst byl tedy tažen domácí poptávkou, zahraniční poptávka působila opačným směrem.

… a očekávání domácích autorit
Ministerstvo financí (MF) předvídalo růst v roce 2014 ve výši 0,8 % HDP tažený zahraničním obchodem (0,5 %) a rostoucí spotřebou domácností (0,4 %). Reálné spotřebě vlády a investičním výdajům do fixních aktiv byl předpovídán pokles (-0,9 %, resp. -0,6 %), přičemž oproti předchozím predikcím byl výhled vývoje investičních výdajů výrazně zhoršen. Růst nominálního HDP byl v polovině roku 2013 predikován pro celý rok na úrovni 1,7 %. Současně je třeba dodat, že rizika predikce byla spatřována směrem dolů.

Růst HDP tak byl v predikci MF výrazně podhodnocen, ekonomika rostla o 1,2 % rychleji oproti predikci. Zajímavý pohled nabízí zejména vývoj investičních výdajů do fixních aktiv, realita byla o 2,6 procentního bodu veselejší (růst 2,0 %) oproti očekáváním v polovině předchozího roku (-0,6 %). Opačný trend ukázal i vývoj zahraničního obchodu, očekávaný pozitivní příspěvek byl naopak negativní. Nicméně je třeba poznamenat, že autoři predikce na nejistoty týkající se vývoje zahraničí v predikci explicitně upozornili.

Opačný trend oproti predikci ukázala i složka vládních výdajů, predikovaných na sestupné tendenci, ve skutečnosti reálné výdaje vládních institucí vykázaly mírný růst. Celkově lze konstatovat, že ministerstvo financí odhadlo směr vývoje HDP, nicméně tempo růstu bylo výrazně podhodnoceno. U jednotlivých složek byl výrazně podhodnocen vývoj investic do fixního kapitálu, naopak predikce počítala s pozitivním příspěvkem zahraničního obchodu, jenž se nakonec nepotvrdil.

Druhý zástupce české hospodářsko-politické scény, Česká národní banka (ČNB), ve své Zprávě o inflaci z poloviny roku 2013 predikoval růst HDP v následujícím roce o 1,8 %, přičemž růst měl být podle předpokladu tažen opět především oživením v zahraničí a obnoveným růstem domácí spotřeby domácností. Příspěvek vládních institucí byl očekáván mírně pozitivní, naopak příspěvek investičních výdajů k růstu HDP byl předpokládán jako negativní.

Z hlediska celkového odhadu růstu lze predikci ČNB považovat za úspěšnější než u MF. ČNB podhodnotila výsledný růst o 0,2 procentního bodu. Z hlediska struktury příspěvku jednotlivých složek HDP odhadla ČNB velmi dobře růst konečné spotřeby domácností, která je v rozhodující míře určena vývojem mezd (predikovaný reálný růst 1,3 % versus 1,5 %). U konečné spotřeby vlády došlo k mírnému nadhodnocení (predikovaný reálný růst 0,5 % versus 0,1 %).

U více cyklických či méně stabilních složek, tedy investičních výdajů a vývoje v zahraničí, se predikce s realitou vcelku dramaticky rozešla. Skutečný reálný růst vývozu zůstal o 0,8 procentního bodu za očekáváním, zatímco růst reálných dovozů byl podhodnocen o téměř 3 procentní body. Očekávaný pozitivní příspěvek zahraničního obchodu se nakonec nekonal a domácí poptávka byla ze značné části více uspokojena rostoucími dovozy, než nakolik předpokládala ČNB.

Podívejme se na investice, které jsou velmi cyklickou složkou a jejichž vývoj je pro analýzu cyklu klíčový. ČNB predikovala meziroční pokles reálných investičních výdajů o 0,5 %. Konečné údaje za rok 2014 ovšem ukázaly realitu o téměř 5 procentních bodů příznivější (růst 4,4 %). Nutno podotknout, že tento vývoj byl z více než poloviny způsoben rostoucími zásobami, které obvykle prodělávají velmi cyklický vývoj.

Lze tak konstatovat, že zatímco růst HDP byl centrální bankou predikován vcelku úspěšně a v následující prognóze v podstatě přesně identifikován, zdroje růstu na poptávkové straně byly identifikovány mylně. Růst byl tažen domácí poptávkou, konečnou spotřebou a zejména investičními výdaji. Naopak příspěvek zahraničního obchodu k vývoji HDP byl negativní, což je z hlediska měnové politiky a predikované úrovně kurzu významná skutečnost.

… a zahraničních autorit
Predikcí HDP se přirozeně nezabývá pouze domácí hospodářsko-politická scéna, ale také zahraniční instituce či soukromí investoři, kteří odhadují reakce centrální banky na statistická data. Podívejme se proto na stejně datované predikce dvou široce respektovaných mezinárodních institucí, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Organizace pro ekonomickou spolupráci (OECD). Byly úspěšnější než domácí zástupci?

MMF ve své prognóze World Economic Outlook z dubna 2013 předvídal růst české ekonomiky o 1,6 % meziročně bez bližší specifikace na poptávkové straně. OECD v květnu 2013 predikovala růst 1,3 %, jenž měl být řízen spotřebou domácností (+0,9 %), investicemi (+0,9 %) a zahraničním obchodem (1,0 %). Naopak negativní příspěvek byl očekáván v případě vládní spotřeby (-1,1 %). Současně OECD viděla rizika směrem dolů, zejména spojená s vývojem zahraniční poptávky.

Prognóza OECD tak předpokládala podobný vývoj v případě zahraničního obchodu jako domácí autority. OECD byla nejblíže realitě v případě vývoje investičních výdajů, naopak více podcenila vývoj v oblasti vládních výdajů. V podstatě všechny uvedené předpovědi se shodly na příspěvku konečné spotřeby domácností na základě vývoje mezd, skutečný reálný růst HDP nejlépe odhadla ČNB, tedy i ve srovnání s mezinárodní konkurencí.

Zhodnocení prognóz
Rozptyl prognóz tak byl vcelku významný a skutečný růst HDP se v rozmezí daném uvedenými prognózami (0,8–1,8 %) nepohyboval (2,0 %). Jako nejméně úspěšnou se v konkurenci uvedených prognóz ukazuje prognóza Ministerstva financí ČR, jež růst nejvíce podhodnotilo, nejblíže byla naopak prognóza České národní banky. Všechny instituce ovšem podcenily pozitivní vývoj investičních výdajů a vývoj na zahraničních trzích. Ten je sice v dostupných komentářích považován za významnou nejistotu, přesto skutečnost byla oproti všem prognózám mnohem méně příznivá z hlediska vývoje HDP.
Přestože lze prognózování vývoje ekonomiky přirozeně označit za velmi obtížnou disciplínu teoretické ekonomie, tvoří predikce pilíř hospodářsko-politických aktivit a sledování jejich úspěšnosti je více než žádoucí. Hodnocené prognózy se rozcházely v predikovaném růstu o 1 procentní bod, z hlediska zdrojů růstu všechny identifikovaly příspěvek domácí spotřeby, ovšem vývoj dalších složek se od prognóz méně či výrazně více odchýlil. Spíše se tak opět potvrzuje postřeh Nassima Taleba, známého kritika predikčních snah, že předpovědi se přibližují více sobě navzájem než realitě.

 

Graf 1: Srovnání předpovědí růstu HDP v roce 2014 a jeho skutečná výše

90-graf1

Zdroj: ČNB, ČSÚ, MF, MFF, OECD


Autoři:

Podobné články

  • 0/2015_Ekonomické věštění

    Za hodně investic málo růstu

    Rok 2015 je za námi a česká ekonomika v něm zaznamenala statisticky vysoký růst. Jde o nejsilnější růst HDP od roku 2007. Již očekávání byla optimistická, přesto silný růst prognostiky překvapil a jejich prognózy překonal. A současně vzbudil naděje, zejména směrem k rychlejšímu růstu mezd a udržitelnosti vyššího tempa i v dalších letech, a to díky značnému investování do výrobních kapacit. Jenže historická zkušenost optimismus poněkud krotí. České ekonomice se využít vysoký objem investic k rychlejšímu růstu dlouhodobě spíše nedaří.

  • 1_2016_O ctižádosti prognóz inflace

    O ctižádosti prognóz inflace

    Víte, že existuje instituce, jež má za cíl systematicky znehodnocovat kupní sílu vašich peněz? Určitě jste o ní slyšeli, centrální banka. Činí tak řízeným zvyšováním peněžní zásoby, jehož účelem je naměřit růst cenové hladiny blízko cílované hodnoty, kterou si centrální banka sama určí. Rozhodnutí o změně úrokových sazeb či použití dalších nástrojů je vedeno prognózou inflace. Podívejme se proto, jak byla centrální banka úspěšná ve svých prognózách inflace za rok 2015, tedy z jak spolehlivých údajů centrální bankéři vycházeli.