money

Finanční revoluce: věk, ve kterém technologie předčí finanční giganty

29. 1. 2018, 16.27 - Trade-off 1/2018 - Pavel Nicolas Samčenko

Není pochyb o tom, že peníze jsou hnacím motorem společnosti. Peníze, jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a účetní jednotka, jsou jedním z prvků, které drží společnost pohromadě a provázejí ji celou její historií. Z některých pramenů vyplývá, že první platidlo v podobě kovu se objevilo již pět tisíc let před Kristem. Od té doby prošly peníze několika zásadními obdobími, která by se dala označit jako revoluce.

Důvod vzniku peněz byl pro společnost zřejmý – jeden člověk má něco, co zrovna nepotřebuje, a chtěl by to, co má ten druhý, a naopak. Jak situaci vyřešit? Peníze umožňují univerzálně ocenit jakýkoliv statek, a tak nemusíme na trhu hledat člověka, který s námi statek bude ochoten vyměnit za jiný statek, který zrovna potřebujeme my. Zároveň v systému bez měny narážíme na problém dělitelnosti – statky mají různou hodnotu a jejich fyzické dělení by častokrát znamenalo spíše škodu než užitek (představme si například obtíže směny velkého hospodářského zvířete za kilogram obilí); díky penězům tento problém umíme vyřešit. Zde to ale nekončí – peníze dále dokázaly zajistit, že náš majetek zůstane v bezpečí. Pokud danou věc, typicky kazící se nebo stárnoucí statky, směníme za peníze, tak jejich hodnota zůstane uchována (pokud tedy nebereme v potaz inflaci). Nejdůležitější funkcí peněz je ale jejich schopnost určovat vzácnost věcí, které si kupujeme. Pokud o danou věc usiluje více zájemců, budou mít tendenci se předhánět v tom, kdo za ni více zaplatí. Statek nakonec skončí v rukou toho, který za něj nabídne nejvíc. Cena je tedy vyšší, pokud je o danou věc větší zájem – peníze tím pádem umožňují alokovat zdroje tam, kde si jich lidé nejvíce cení. Co když jsou ale právě peníze tím, po čem lidé touží? Jejich hodnotu pak určujeme podle ceny samotných peněz – úrokové míry.

Od obilí až po jedničky a nuly

Peníze se objevily s potřebou směňovat statky v rámci společenství. Je tedy logické, že se nejspíše objevily v době, kdy byli lidé schopni kumulovat nějaké zásoby, jež pak mohli směňovat. Nešlo ale o čistý barter, jelikož ke směně obvykle byl používán nějaký standard – určitá jednotka, případně naturálie. V nejranějších dobách peněz šlo o obiloviny nebo hospodářská zvířata. Byť šlo již o celkem pokročilý systém směny, stále nebylo možné se vyhnout určitým vlastnostem spotřebních surovin, zejména jejich netrvanlivosti. To přivedlo společnost až k vytvoření prvních komoditních peněz. Komoditní peníze mají hodnotu nejen jako prostředek směny, ale i jako statek samotný. Typickým příkladem mohou být zlaté mince nebo mince se zástupnou hodnotou, jako třeba šekel, měna používaná v Mezopotámii, kde hodnota jedné mince odpovídala určité váze ječmene.

V pozdějších obdobích bylo třeba měnám dodat řád, vznikaly komplexní právní systémy, které popisovaly pravidla obchodu, osobního vlastnictví a správy dluhů, a peníze se tak staly něčím, bez čeho se společnost už nedokázala obejít. Dalším významným bodem v peněžní historii byl vznik papírových peněz – bankovek –, které měly za úkol zjednodušit transakce tím, že už nebylo nutné u sebe nosit těžké mince. Další důležitou funkcí bankovek byla jejich schopnost vypořádávat půjčky a dluhy. Bankovka tak nebyla původně ničím jiným než směnkou, která potvrzovala, že vám za ni někdo něco dá – běžně to byly cenné kovy. Tato schopnost bankovek přilákala zájem států, které si na bankovkách vybudovaly monopolní postavení. Možnost používat peníze jako příslib budoucí platby (tedy dluhu) dala finančnictví nový rozměr.

….

Celý text v Trade-off 1/2018


Autoři:

Podobné články

  • taylorův princip

    Taylorův zákon: pokus staré školy o Bitcoin

    John B. Taylor byl jedním z kandidátů na příštího šéfa americké centrální banky. Nakonec byl Trumpem nominován Jerome Powell (v době uzávěrky ještě nepotvrzený). I tak má již dnes Taylor mnohem větší vliv na centrální banky (včetně Fedu) než většina skutečných šéfů. Objevil zákon ne nepodobný tomu, na kterém je postaven i moderní Bitcoin.

  • kapitálový trh

    ROZHOVOR: Dnešný trading? Vysoká ekonomická škola nestačí…

    ...říká Peter Bukov, hlavní analytik brokerské společnosti TopForex.

    I znalost finančních trhů se dá testovat. Dobře to ví Peter Bukov, který jedním takovým testem prošel a umístil se mezi nejlepšími na celém světě. Společnost Bloomberg, která test připravila, ho následně i oslovila s nabídkou zaměstnání. A nebyla jediná, protože o znalost finančních trhů je zájem. „Náročnosť testu bola stavaná na najväčšie svetové univerzity,“ vzpomíná. Dnes je hlavním analytikem globální brokerské společnosti.

  • Limited time offer concept with stack of money and stopwatch in woman hands - shallow depth

    Výzkum: Na trhu se spotřebitelskými úvěry dochází k porušování licenčních povinností až třetinou poskytovatelů

    Nová regulace trhu se spotřebitelskými úvěry (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1.12.2016) přinese poskytovatelům úvěrových produktů zásadní novinku – povinnost prověřit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. A pokud je to nezbytné pak i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona). Praktické naplňování této podmínky testovalo v praxi Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) po konzultaci se Spotřebitelským fórem.