Ákolstv°1

Finský „školský zázrak“?

28. 1. 2019, 11.46 - Trade-off 1/2019 - Matěj Šuster

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pořádá od roku 2000 v pravidelných tříletých cyklech mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment). Účelem je porovnat pomocí standardizovaných testů znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků z různých zemí v oblasti matematiky, přírodopisu a čtení či schopnosti porozumět textu. Výsledky prvního běhu těchto srovnávacích testů zveřejnila OECD na konci roku 2001. Finsko tehdy překvapilo nejen světovou odbornou veřejnost, ale dokonce i samo sebe, když se umístilo na celkově nejvyšší příčce.

Stalo se jedinou evropskou zemí, jejíž studenti byli v tomto šetření schopni nejen konkurovat žákům z „asijských tygrů“, ale dokonce je v tomto hodnocení předčili. Finský školský a vzdělávací model se tak náhle, doslova ze dne na den, vyšvihl z dosavadní obskurity na výsluní zájmu „expertů“ a školských reformátorů. V progresivních evropských i amerických kruzích získalo finské školství obrovský věhlas též díky tomu, že tuto vysokou příčku zaujalo, aniž by se tamní školství vyznačovalo „drakonickými“ vzdělávacími metodami, jež jsou typické pro tradiční asijské školství. Nadšení a obdiv k finskému školství kupodivu příliš neochladly ani poté, co se v pozdějších kolech PISA testů (2009–2015) měřené výsledky finských žáků výrazně zhoršily (relativně i absolutně), i když Finsko stále zůstává součástí absolutní špičky, zejména v rámci Evropské unie. Právě ve Finsku se mimochodem chtěl inspirovat i náš bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

„Experti“ a „reformátoři“ vzápětí začali vyvíjet mohutné úsilí, aby odhalili ty či ony klíčové prvky finského školství, jimiž se Finsko odlišuje od ostatních evropských zemí a které podle nich „finský vzdělávací zázrak“ přinesly. Tady je ovšem namístě zopakovat proslulé varování: „Korelace neznamená příčinnou souvislost!“ Zaprvé, vztah mezi tím, co se děje ve školách v té či oné zemi, a výsledky žáků v mezinárodních testech může být velmi slabý, nebo dokonce žádný. Konkrétně například u dětí pocházejících z asijského kulturního okruhu platí, že mají v těchto testech výborné výsledky bez ohledu na to, zda žijí v zemi svého původu a navštěvovaly tamní školy, anebo zda se coby druhá generace přistěhovalců narodily a žijí třeba v USA či Austrálii a docházely do australských nebo amerických škol. Přesně k tomuto závěru dospěl John Jerrim ve své studii, když zjistil, že australští žáci z řad druhé generace východoasijských přistěhovalců měli v PISA testech z roku 2012 natolik vynikající výsledky, že by v mezinárodním žebříčku předstihli žáky ze Singapuru, Hongkongu, Tchaj-wanu, Jižní Koreje i Číny. Austrálie samotná přitom v žebříčku PISA v roce 2012 dosáhla jen mírně nadprůměrného postavení a obsadila 19. příčku. Klíčovou roli zkrátka hraje hlavně to, jaké kulturní vzorce si tyto děti osvojují ve svých rodinách, v nichž se tradičně klade velký důraz na vzdělání, tvrdou práci a budoucí „profesní úspěch“.

 

Celý text v Trade-off 1/2019


Autoři:

Podobné články

  • Ákolstv°1

    Škola doma: a co na to rodiče?

    Distanční vzdělávání. Pojem, který dnešní generace českých rodičů znala většinou jen z australského seriálu pro děti, a nikoho nenapadlo, že by se jednoho dne stal realitou i u nás. Proč taky? Počet školních zařízení máme dostatečný, geografické vzdálenosti krátké, žádné dítě školou povinné nemusí překonávat stovky kilometrů při cestě za vzděláním.

  • Ákolstv°1

    Rozhovor s Filipem Pertoldem o problémech českého školství

    Stovky milionů ročně ve školství a výsledkem je stále stejná nerovnost, říká ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA. Společně jsme se podívali na český vzdělávací systém od mateřských škol až po vysoké školství. A nepřekvapivě došli k tomu, že by si zasloužil zásadní změny. Začít bychom ale měli u kvalitního výzkumu.

  • cena studia

    Kolik stojí student?

    Výběr vysoké školy je důležitým životním rozhodnutím. Každý, kdo se pro cestu vysokoškolského vzdělání rozhodne, musí vědět, jaký obor by chtěl studovat a také na jaké vysoké škole by chtěl působit. Byť se toto rozhodnutí nemusí jevit jako složité, ti z nás, kteří si jím prošli, jistě uznají, že ho provází spousta dilemat.

  • Ákolstv°1

    Anketa: Podle čeho vybrat školu?

    Výběr studijního oboru (a ještě více konkrétní školy) lze rozebírat prakticky donekonečna – jaká je jeho perspektiva do budoucna, jaké jsou výhody a nevýhody, jak bude reagovat trh práce apod. Ve výsledku se však vždy ukáže, že každý člověk má jiný příběh a že vždy záleží na individuálních zkušenostech, schopnostech a velmi často i štěstí.

  • Fotka web 1

    Vzděláním ke štěstí nebo štěstím ke vzdělání?

    V loňském roce se na vysoké školy v České republice hlásilo bezmála 100 000 studentů. Z toho byly cca tři čtvrtiny uchazečů přijaty a necelých 70 % zapsáno do studia. Jedna dvacetina přihlášek mířila na soukromé vysoké školy, zbytek na veřejné a státní. To jsou však pouze suchá čísla, jejich obsahem je jedno z nejdůležitějších životních rozhodnutí, které ovlivní soukromý a pracovní život další generace mladých lidí. Nerozhoduje se pouze o budoucím zaměstnání – vysoká škola velmi často definuje skladbu přátel studenta, osobnosti, které ho inspirují a často i celoživotní partnery. Vyberte si dobře a strávíte 3–6 let v inspirativním prostředí, které vám nastartuje úspěšnou kariéru dle vašeho výběru, vyberte si špatně a budete si každé ráno vyčítat, že jste nešli k bratranci do dílny dělat automechanika.