potravinová krize

Globální potravinová krize zůstává na úrovni hypotézy

19. 6. 2019, 11.05 - Trade-off 3/2019 -

S hlavní analytičkou brokerské společnosti xPartners Olívií Lacenovou jsme hovořili o dopadech změny klimatu na ceny potravin, převisu jejich nabídky a hladomorech, i o tom, proč jsou potravinové komodity rizikovou investicí.

Podle vaší analýzy vývoje cen potravinových komodit nebylo zatím prokázáno, že by se svět v posledních letech hroutil do globální potravinové krize. Máme být i nadále optimisty?

Ani s rostoucí populací se momentálně nepotvrzuje, že bychom měli čelit globální potravinové krizi. A pokud nenastane prudká změna současného trendu, tak ani v blízké budoucnosti podobný scénář nehrozí. Potravinová krize tedy zůstává na úrovni hypotézy. Populace totiž nenarostla do takové míry, aby nebylo možné pokrýt poptávku, nemluvě o tom, že některé země podstatně rozšiřují pěstitelské výměry základních plodin, jako je kukuřice či sója, právě s ohledem na předpokládaný postupný nárůst poptávky.

Podle zprávy OSN o potravinové bezpečnosti a výživě z roku 2018 roste ve světě od roku 2017 opět hlad. Pokud vývoj globálních ukazatelů nabídky a poptávky toto nepotvrzuje, jak si toto zjištění vysvětlujete?

Jednoduše. Ta zpráva poukazuje na to, že míra hladu ve světě sice stoupla, ale zejména kvůli regionálním konfliktům nebo přírodním katastrofám. Těmi jsou sužovány státy Afriky, jako je Jižní Súdán a Eritrea, nebo oblasti Jižní Ameriky. Lidé tam hladoví v důsledku narušených dodávek potravin, špatné hospodářské situace a nejistoty, a ne kvůli globálnímu nedostatku potravin. Například zásoby kukuřice a pšenice by podle posledních odhadů ministerstva zemědělství USA mohly v průběhu letošního roku dosáhnout rekordní úrovně.

To, že OSN upozorňuje na problémové oblasti, kde je nedostatek potravin, je samozřejmě potřebné a prospěšné. Pomáhá tím předcházet riziku, že by tyto problémy přerostly bez povšimnutí do ještě horších rozměrů. Je tak možné včas činit nezbytná opatření, aby se podobným situacím předcházelo, a lidem, kteří hladoví, byla v rámci dostupných možností zajištěna potřebná pomoc.

Klimatické vlivy jsou podle stejné zprávy jedním z hlavních faktorů nedostatku potravin. Reflektuje to nějak vaše analýza na straně nabídky? Jak si toto tvrzení vysvětlujete?

Stejně. Jde o nedostatek potravin v konkrétních problémových oblastech. A ten se na zkoumaných datech vývoje cen sledovaných komodit na světových trzích z dlouhodobého hlediska prostě neodráží. Aspoň zatím ne. Jedna věc je tedy globální potravinová krize a něco zcela jiného lokální výpadky způsobené výraznými výkyvy počasí nebo přírodními katastrofami v daném regionu.

Data OSN však ukazují, že počet extrémních katastrof souvisejících s počasím se od počátku 90. let zdvojnásobil. Je proto pravděpodobné, že v budoucnu opravdu můžeme čelit negativnímu dopadu na světovou produkci určitých druhů komodit.

Zatím se však klima z globálního hlediska na potravinovém trhu neprojevuje. Počasí v posledních sezonách naopak nahrávalo zemědělcům. Úroda většiny pěstovaných plodin byla dobrá – s výjimkou loňského roku, kdy byla produkce i kvalita pšenice nižší v důsledku suchého a horkého počasí – a agrokomodit je dostatek, což se odrazilo i v ceně, která klesala.

Podle Johana Rockströma z Postupimského ústavu pro výzkum vlivu klimatických změn se v roce 2050 uživí na Zemi 10 miliard lidí jen za cenu zemědělské revoluce. Ta má mimo jiné znamenat výrazné omezení spotřeby hovězího masa, jehož produkce patří mezi hlavní zdroje skleníkových plynů. Jak se prizmatem své analýzy díváte na tyto předpovědi?

Johan Rockström není jediný, kdo předpokládá snížení spotřeby hovězího masa. Pokles jeho konzumace do roku 2030 odhaduje i výhled Evropské komise. V důsledku toho by se měla snížit celková produkce i cena této komodity. V kombinaci s prudkým trendem zdravého stravování a s přibývajícími informacemi o utrpení zvířat ve velkochovech nebo skandály kolem kvality to může v budoucnu opravdu znamenat odklon od spotřeby nejen tohoto druhu masa. Hodně bude záviset na tom, do jaké míry budou v následujících letech spotřebitelé reflektovat trend upřednostňování kvalitních lokálních potravin a nutnost řešení klimatických problémů včetně emisí skleníkových plynů.

Pracujete pro společnost, která je brokerem na kapitálových trzích. Jak jste se k tématu potravinových komodit vlastně dostala?

Naše společnost nabízí klientům obchodování nejen s reálnými akcemi, ale i CFD instrumenty (contract for difference), jako jsou forex nebo komodity. Proto je třeba, abychom na kapitálových trzích sledovali dění včetně právě komoditních trhů. Na ty se soustředím nejvíc. Sleduji nejen vývoj zemědělských, ale i energetických komodit a drahých kovů. Kupříkladu právě vývoj ceny ropy může zásadně ovlivnit i změny na trzích potravin.

Investovala byste sama do potravinových komodit?

Samozřejmě v případě, že by nastala zajímavá investiční příležitost. Potravinové komodity však ovlivňuje řada faktorů, které mohou investici rychle znehodnotit, a proto je považuji za dost rizikové. Na druhou stranu, z krátkodobého hlediska mohou být zajímavou formou poměrně rychlého zhodnocení. Pokud třeba kakao, pomerančovníky nebo obilí zasáhne nějaký škůdce nebo horka, v jejichž důsledku se úroda komodity výrazně sníží. Cena pak letí nahoru.

Osobně ale upřednostňuji investice do samotných akcií velkých společností, které se zpracováním nebo výrobou konkrétních produktů z jednotlivých komodit zabývají. Netajím se také tím, že jsem fanoušek drahých kovů, hlavně investičního zlata. V něm vidím s blížící se recesí velký potenciál.

Pocházíte ze Slovenska. Liší se nějak situace na trzích potravinových komodit v České republice a na Slovensku?

Situace na obou trzích je velmi podobná – patříme k zemím s nejnižšími cenami potravin v Evropské unii. Slovensko nicméně ve srovnání V4 vychází jako země, kde za nákup spotřebitelé zaplatí nejvíce. V České republice utratí o přibližně 5 procent méně, přičemž se vyplatí pořídit si zejména pečivo, mléčné výrobky, vejce, ovoce a zeleninu. Ještě výrazněji ušetří spotřebitelé v Maďarsku nebo Polsku.

Podobnost obou zemí lze zaznamenat i při rozmachu biopotravin, o které stoupá zájem v celé Evropě, ovšem v našem regionu jsme stále ještě v „bioplenkách“. Odhady hovoří o podílu bioproduktů na nákupu potravin kolem 0,8 % na Slovensku, respektive 0,9 % v Česku.

Olívia Lacenová

Ve světě finančních trhů začínala v oddělení Sales, kde se věnovala klientům obchodujícím prostřednictvím CFD certifikátů. Fascinoval ji zejména svět akcií a komodit, kterým se chtěla věnovat podrobněji. Rok a půl strávila psaním odborných článků o této tématice v redakci slovenských Hospodářských novin. V xPartners se jako hlavní analytik věnuje hlavně trhům s komoditami a drahými kovy, které ve fyzické podobě považuje za nejlepší formu zajištění majetku proti nejistotě.

 

Autor: Radek Stavěl


Autoři:

Podobné články

  • kapitálový trh

    ROZHOVOR: Dnešný trading? Vysoká ekonomická škola nestačí…

    ...říká Peter Bukov, hlavní analytik brokerské společnosti TopForex.

    I znalost finančních trhů se dá testovat. Dobře to ví Peter Bukov, který jedním takovým testem prošel a umístil se mezi nejlepšími na celém světě. Společnost Bloomberg, která test připravila, ho následně i oslovila s nabídkou zaměstnání. A nebyla jediná, protože o znalost finančních trhů je zájem. „Náročnosť testu bola stavaná na najväčšie svetové univerzity,“ vzpomíná. Dnes je hlavním analytikem globální brokerské společnosti.