školství 3

Hrozba české budoucnosti: roboti a Němci!

28. 1. 2019, 11.07 - Trade-off 1/2019 - Bohumil Kartous

Ten titulek je samozřejmě naprosto nemožný a bulvární. Jsem nicméně přesvědčen, že se ve více či méně podobné formulaci brzy objeví na nějakém internetovém serveru jako clickbait. I když vcelku nevinný clickbait ve srovnání s jinými. Proč?

Možná jste zaznamenali spekulace o tom, že se část výroby Škody Auto, konkrétně její vlajkové lodi Superb, přesune z ČR do Německa, konkrétně do továrny v Emdenu. Tyto spekulace se dostaly do médií prostřednictvím odborářů, odkazujících se na jednání s představiteli koncernu Volkswagen. Jakkoli vedení Škody Auto popírá, že by se o přesunu uvažovalo, souhrn dostupných informací a řekněme „diplomatická“ reakce Škody, hovořící o „optimalizačních možnostech koncernu“, a občasných úvah, jak využít a vykrýt výrobní síť Volkswagenu, v podstatě připouští, že nešlo o fámu. Nakonec byla zveřejněna informace o uchování výroby superbů v ČR a přesunu produkce passatů z Německa. Naopak se do zahraničí přesune produkce Škody Karoq.

Proč o tom ale píšu. Je možné, že se Škodě Auto bude dařit odrážet tlak na optimalizaci využití mateřské výrobní sítě opakovaně. Podle dostupných prognóz to ale budou mít manažeři této německé automobilky s českým brandem stále těžší. K tomuto tvrzení mě vede několik důvodů.

V oblasti automotive se očekávají epochální změny. Obrovské investice do self-driving systémů a zároveň snaha vyvíjet auta s odlišným než spalovacím pohonem, zejména rozvoj elektromobility, mohou epochálně změnit nejen výrobní struktury, ale i struktury vlastnické, a dokonce samotný vztah k automobilům, dnes považovaným za jeden z pevných pilířů sociálního statusu, či dokonce identity.

S novými technologiemi rostou v segmentu úplně nové značky, do výroby aut se masivně derou firmy orientující se na digitální technologie a jsou to právě ony, kdo drží v ruce klíč k budoucnosti. Vyrobit auto, samotný vehikl, je technologie stará více než sto let a byť prošla za tu dobu převratným vývojem, know-how se dá pořídit. Nový způsob řízení aut, závislý na computerizaci, internetu věcí a do budoucna zejména na umělé inteligenci, se pořídit nedá. Je třeba ho vyvíjet a je pouze málo těch, kteří mají reálnou šanci a dovednost na kontinuální „cutting edge“. A automobilky to věru nejsou.

Stejně tak se dá předpokládat, že budou-li auta skutečně „auta“, tedy nezávislá v řízení na člověku, dojde pravděpodobně k tomu, že přestanou být oním silným statusovým symbolem a stanou se čistou službou. Vlastnictví auta je drahé, využití minimální a služba v podobě neustále přítomného a levného dopravního servisu logicky přináší řešení. KPMG odhaduje, že prodej aut střední třídy klesne v USA z 5,4 na 2,1 milionu prodaných kusů za rok s horizontem odhadu 2030. Jistě, jde o odhad, ten se může plést. Nicméně většina podobných prognóz předpokládá masivní pokles prodeje aut ve střednědobém horizontu.

….

Celý text v Trade-off 1/2019


Autoři:

Podobné články

  • Ákolstv°1

    Rozhovor s Filipem Pertoldem o problémech českého školství

    Stovky milionů ročně ve školství a výsledkem je stále stejná nerovnost, říká ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA. Společně jsme se podívali na český vzdělávací systém od mateřských škol až po vysoké školství. A nepřekvapivě došli k tomu, že by si zasloužil zásadní změny. Začít bychom ale měli u kvalitního výzkumu.

  • cena studia

    Kolik stojí student?

    Výběr vysoké školy je důležitým životním rozhodnutím. Každý, kdo se pro cestu vysokoškolského vzdělání rozhodne, musí vědět, jaký obor by chtěl studovat a také na jaké vysoké škole by chtěl působit. Byť se toto rozhodnutí nemusí jevit jako složité, ti z nás, kteří si jím prošli, jistě uznají, že ho provází spousta dilemat.

  • Ákolstv°1

    Finský „školský zázrak“?

    Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pořádá od roku 2000 v pravidelných tříletých cyklech mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment). Účelem je porovnat pomocí standardizovaných testů znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků z různých zemí v oblasti matematiky, přírodopisu a čtení či schopnosti porozumět textu. Výsledky prvního běhu těchto srovnávacích testů zveřejnila OECD na konci roku 2001. Finsko tehdy překvapilo nejen světovou odbornou veřejnost, ale dokonce i samo sebe, když se umístilo na celkově nejvyšší příčce.

  • Ákolstv°

    Školská reforma ve Finsku a Litvě: Máme se co učit

    Počátkem října proběhla v Praze mezinárodní konference Vzdělávání ve světě změny (Education for a Changing World), která přinesla podnětná vystoupení účastníků z evropských zemí, kde jsou inovace ve vzdělávání a školské reformy již několik let aktuálním tématem.

    Proč se Finsko a Litva v oblasti vzdělání staly příklady hodnými následování a jaké jsou hlavní principy právě probíhajících školských reforem, vysvětlili během konference Arja-Sisko Holappa z Finské národní agentury pro vzdělávání a bývalý ministr školství Litvy Gintaras Steponavičius.

  • MOOC1

    Knihtisk pro 21. století nese jméno MOOC

    Vzdělávat se neznamená pouze sedět v lavici a naslouchat výkladu vyučujícího v obklopení dalších desítek spolužáků. Z časových důvodů i s ohledem na finanční náklady lidé vždy hledali způsoby, jež by nevyžadovaly jejich přítomnost ve škole. Již v předminulém století se lidem naskýtala možnost absolvovat korespondenční kurzy. S modernizací technologií se modernizoval i způsob studia na dálku.