zdrav 2

Jak funguje český systém zdravotnictví?

4. 5. 2017, 8.35 - Trade-off 1/2017 - Tomáš Mlčoch

Mezi hlavní specifika českého zdravotnictví patří relativně nižší výdaje na zdravotnictví oproti ostatním podobně rozvinutým zemím OECD (jak při podílu výdajů na HDP, tak zejména výdajích očištěných o paritu kupní síly), nízká spoluúčast pacientů, nedostatečná elektronizace zdravotnictví, netransparentní stanovování úhrad zdravotních prostředků či výkonů – a naopak transparentní hodnocení nově vstupujících léčivých přípravků. Věříme, že je důležité otevřít diskusi nad možnostmi, jak zlepšit české zdravotnictví a posunout jej o krůček dále, zejména před nadcházejícími parlamentními volbami.

Český zdravotní systém, podobně jako většina systémů v Evropské unii, funguje na bázi povinného zdravotního pojištění (daně), které je hrazeno z platů zaměstnanců, výdělků živnostníků nebo je placeno státem u skupin obyvatel, které jej nemohou platit (děti, studenti, důchodci, dočasně nezaměstnaní aj.). Oproti jiným zemím však v ČR není zaveden systém doplňkového zdravotního připojištění, ze kterého by byly hrazeny případné nadstandardy nebo spoluúčast při zvýšeném čerpání zdravotní péče (například doplatky za léky, doplatky za provedené zdravotní výkony aj.).

Nízká míra finanční spoluúčasti pacientů

Výsledkem je, že se ČR vyznačuje jednou z nejnižších spoluúčastí pacientů ve zdravotnictví mezi zeměmi EU či OECD (grafy 1 a 2), což s sebou přirozeně nese i nadužívání zdravotní péče. To se projevuje především rizikovým chováním občanů-pacientů, kteří ve zvýšené míře kouří, konzumují alkohol či jiné drogy a především mají vysokou míru obezity a nezdravý životní styl projevující se nedostatečnou mírou pohybu, nezdravým stravováním atd. (rizikovému chování pacientů jsme se detailně věnovali v časopise Trade-off 4/2016). Jelikož pacienti ze své kapsy téměř nic nezaplatí, skutečnost, že čerpají či budou v budoucnosti čerpat vysoce nákladnou péči, je nepálí. Tolik zatracované regulační poplatky u lékařů byly proto celkem dobrým řešením, jak příliš nezatížit peněženky občanů a zároveň odradit od zbytečných návštěv a poklábosení si u lékaře.

 

Celý článek v Trade-off 1/2017

 


Autoři:

Podobné články