zdrav 2

Jak funguje český systém zdravotnictví?

4. 5. 2017, 8.35 - Trade-off 1/2017 - Tomáš Mlčoch

Mezi hlavní specifika českého zdravotnictví patří relativně nižší výdaje na zdravotnictví oproti ostatním podobně rozvinutým zemím OECD (jak při podílu výdajů na HDP, tak zejména výdajích očištěných o paritu kupní síly), nízká spoluúčast pacientů, nedostatečná elektronizace zdravotnictví, netransparentní stanovování úhrad zdravotních prostředků či výkonů – a naopak transparentní hodnocení nově vstupujících léčivých přípravků. Věříme, že je důležité otevřít diskusi nad možnostmi, jak zlepšit české zdravotnictví a posunout jej o krůček dále, zejména před nadcházejícími parlamentními volbami.

Český zdravotní systém, podobně jako většina systémů v Evropské unii, funguje na bázi povinného zdravotního pojištění (daně), které je hrazeno z platů zaměstnanců, výdělků živnostníků nebo je placeno státem u skupin obyvatel, které jej nemohou platit (děti, studenti, důchodci, dočasně nezaměstnaní aj.). Oproti jiným zemím však v ČR není zaveden systém doplňkového zdravotního připojištění, ze kterého by byly hrazeny případné nadstandardy nebo spoluúčast při zvýšeném čerpání zdravotní péče (například doplatky za léky, doplatky za provedené zdravotní výkony aj.).

Nízká míra finanční spoluúčasti pacientů

Výsledkem je, že se ČR vyznačuje jednou z nejnižších spoluúčastí pacientů ve zdravotnictví mezi zeměmi EU či OECD (grafy 1 a 2), což s sebou přirozeně nese i nadužívání zdravotní péče. To se projevuje především rizikovým chováním občanů-pacientů, kteří ve zvýšené míře kouří, konzumují alkohol či jiné drogy a především mají vysokou míru obezity a nezdravý životní styl projevující se nedostatečnou mírou pohybu, nezdravým stravováním atd. (rizikovému chování pacientů jsme se detailně věnovali v časopise Trade-off 4/2016). Jelikož pacienti ze své kapsy téměř nic nezaplatí, skutečnost, že čerpají či budou v budoucnosti čerpat vysoce nákladnou péči, je nepálí. Tolik zatracované regulační poplatky u lékařů byly proto celkem dobrým řešením, jak příliš nezatížit peněženky občanů a zároveň odradit od zbytečných návštěv a poklábosení si u lékaře.

 

Celý článek v Trade-off 1/2017

 


Autoři:

Podobné články

  • corona-4893276_1920

    Elfové v karanténě: pandemie, která zasáhla miliony

    Přesně před 15 lety, v květnu roku 2005, postihla svět smrtelně nebezpečná pandemie, která zasáhla přes čtyři miliony lidí. Šlo o nekontrolovatelný virus přenášený zvířaty a osobním kontaktem, který se šířil především masovým cestováním a leteckou dopravou. Mezi neúspěšně zaváděná opatření patřila karanténa, sociální distancování a izolace mimo osídlené oblasti. Přesto o této zničující katastrofické události čtenáři Trade-offu dost možná nikdy neslyšeli; odehrála se totiž ve World of Warcraft – v online hrané počítačové hře na hrdiny. Šlo tedy pouze o fiktivní svět, a o život tak přišli trpaslíci, skřeti a trollové, avšak hráči a zejména jejich chování a rozhodování bylo skutečné. Záznamy o této události proto nezůstaly pouze na fanouškovských fórech, ale dostaly se také na stránky prestižních epidemiologických a akademických časopisů a odborných statí. Dokáže tato 15 let stará programátorská chyba pomoci i v roce 2020 v boji s koronavirem?

  • 2019-2 10

    Anketa: Společenská škodlivost alkoholu

    Česká republika se dlouhodobě vyskytuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu a podle Státního zdravotního ústavu je více než milion Čechů ohroženo závislostí na alkoholu. Je tedy spotřeba alkoholu v České republice závažným společenským problémem? Nejen na to jsme se zeptali vybraných odborníků.

    1. Považujete spotřebu alkoholu v České republice za závažný společenský problém, jehož řešení na státní (centrální) úrovni by se mělo zintenzivnit?

    2. Jaké nástroje považujete v oblasti omezování přístupu k alkoholu za efektivní a jaké se naopak podle vás míjejí účinkem, tj. jsou nadbytečné?

  • 2019-2 7

    Společenské náklady konzumace alkoholu

    Česká republika patří celosvětově mezi země s nejvyšší spotřebou tzv. hříšných statků, tedy alkoholu, cigaret, drog a zároveň s nejvyšší prevalencí obezity (viz Trade-off 4/2016). Právě alkoholu, přesněji celospolečenským nákladům konzumace alkoholu, se věnuje nejnovější studie iHETA podpořená Úřadem vlády ČR (Mlčoch, Chadimová, Doležal et al., 2019). Celkové společenské náklady byly odhadnuty na 56,6 miliardy korun, z nichž největší část tvoří ztráta pracovní produktivity (24,3 mld. Kč), náklady zdravotního systému (12,8 mld. Kč), předčasná úmrtí (6,6 mld. Kč) a kriminální činnost (6,3 mld. Kč).