nerovnost

Jak rovnostářská je česká společnost?

20. 6. 2019, 9.51 - Trade-off 3/2019 - Jiří Večerník

V průzkumech postojů k příjmové nerovnosti většina českých dotázaných souhlasí s názorem, že rozdíly jsou u nás příliš velké. A velká část lidí se domnívá, že by se vláda měla postarat o jejich zmenšení. Řekneme si: samozřejmě, to je přece to známé české rovnostářství!

V obecném povědomí panuje představa, že rozdíly ve výdělcích i v příjmech domácností u nás jsou v mezinárodním porovnání nejmenší. Zde si klademe otázku, zda jsme opravdu v ohledu příjmové rovnosti takovými premianty a zda má česká populace výjimečně rovnostářské postoje.

Nerovnost – v příjmech, majetku a životních šancích – přitahuje v posledním desetiletí velkou pozornost. Vedle mnoha již existujících vznikají nové instituce zaměřené na její výzkum. Jen v roce 2015 byl založen The International Inequalities Institute (III) při London School of Economics a také Forschungsinstitut Economics of Inequality při Wirtschaftsuniversität Wien. Řeší se velké multidisciplinární a „intersekcionální“ projekty – například letos byl spuštěn velký projekt o nerovnosti ve Velké Británii vedený laureátem Nobelovy ceny za ekonomii Angusem Deatonem a podpořený grantem 2,5 milionu liber. Tematika je samozřejmě předmětem výzkumu i u nás.

O příjmech se často hovoří obecně, ale musíme přinejmenším rozlišovat příjmy osob (výdělky ze závislé či samostatné činnosti, důchody a další zdroje) a příjmy domácností (dohromady ze všech zdrojů, po zdanění a přepočtu s ohledem na počet členů). Cesta od hrubých výdělků či tzv. tržních příjmů k čistým příjmům zakládajícím koupěschopnost domácnosti vede přerozdělovacími kanály v podobě daní a sociálních dávek. Výsledky týkající se diferenciace výdělků nejsou stejné, když oslovíme pro získání informací plátce peněz (firmy a organizace), anebo jejich příjemce (osoby či domácnosti).

Z národních dat od firem a organizací shromažďuje Eurostat periodická srovnávací šetření Structure of Earnings Survey (SES) zahrnující výdělky v průmyslu, stavebnictví a službách. Podle posledních publikovaných dat za rok 2014 Česko rozhodně není zemí, v níž by byly mzdové rozdíly nejmenší. Jsme přibližně na úrovni Francie, Belgie či Nizozemska, přičemž větší rovnost nacházíme ve skandinávských zemích. Výsledky také záleží na použitém ukazateli nerovnosti. Podle jednoho z nich se dokonce ocitáme až někde okolo průměru evropských zemí.

Informace z domácností založené na sdělení osob poskytují poněkud odlišné výsledky. Jde o srovnávací šetření European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC), u nás shromažďované Českým statistickým úřadem pod názvem „Životní podmínky“. Na rozdíl od údajů od firem a organizací se v něm mzdy jeví jako poněkud podceněné, pokud jde o jejich výši i diferenciaci, takže Česko vychází na mezinárodním žebříčku jako výrazněji nivelizované. Ale ani na základě těchto dat není zemí s nejmenšími rozdíly ve výdělcích v rámci Evropy.

Celý text v Trade-off 3/2019


Autoři:

Podobné články