2_2016_Jsou krásní lidé ekonomicky úspěšnější

Jsou krásní lidé opravdu ekonomicky úspěšnější?

2. 6. 2016, 10.55 - Trade-off 2/2016 - Petra Anýžová , Petr Matějů

Málo ekonomických teorií si získalo takovou pozornost jako teorie lidského kapitálu. Svědčí o tom tisíce publikací, desítky tisíc citací i počet Nobelových cen udělených ekonomům z této teoretické líhně. Historicky to dává velký smysl, šedesátá léta přinesla zlom ve faktorech ovlivňujících konkurenceschopnost ve prospěch lidského kapitálu a ekonomie se logicky pustila do prozkoumávání procesů jeho formování i zhodnocování na trhu práce.

Zajímavé je, že ekonomie se nenechala příliš „oplodnit“ sociologickými teoriemi kulturního a sociálního kapitálu, zato však – zřejmě i díky vlivné teorii diskriminace Garyho Beckera – rychle zareagovala na výsledky převážně psychologických experimentů prokazujících překvapivě velký vliv fyzické krásy a přitažlivosti na hodnocení lidí v oblastech, které by – laicky nahlíženo – s krásou souviset moc neměly, jako jsou například úspěch ve škole či šance být pozván na přijímací pohovor na základě fotografie připojené k životopisu.

Zřejmě není náhodou, že skutečný „boom“ ekonomických studií prokazujících výrazný vliv krásy na úspěch na trhu práce začal po publikování pamfletu Mýtus krásy: Jak jsou představy o kráse používány proti ženám, v němž se jeho autorka, známá feministická aktivistka Naomi Wolfová, pokusila argumentovat, že fyzická krása je jen „patriarchálním mýtem“ používaným muži pro nové zotročování žen, které jsou v čím dál větší míře nuceny se přizpůsobovat standardům krásy nastavovaným muži. Reakce ekonomů na sebe nenechala dlouho čekat. Od počátku devadesátých let nepřetržitě stoupá počet statí, které prokazují významnou roli krásy jak při získávání zaměstnání, tak v determinaci příjmů.

Jak to tedy vlastně je? Jsou krásné ženy na trhu práce úspěšnější než ženy průměrné, či vysloveně neatraktivní? A co atraktivní muži? Kdo je tedy standardy krásy více „terorizován“ – muži, nebo ženy? A je možné vůbec objektivně určit, kdo je atraktivní a kdo ne? Rozhodně žijeme v době, která se zdá být krásou přímo posedlá. Lví podíl na tom mají média, reklama, kosmetický i farmaceutický průmysl a estetická chirurgie. To samozřejmě vyvolává i rostoucí zájem badatelů z mnoha oborů pochopit, jak vlastně krása „funguje“, jak ji lze pěstovat a jak se nakonec – jako každý vzácný statek – kapitalizuje.

Dnes už jsou k dispozici i výsledky rozsáhlého výzkumu provedeného v České republice, který navázal na jeden z nejrozsáhlejších projektů OECD zaměřených na kompetence dospělých (PIAAC). Potvrdilo se, že vliv krásy na životní úspěch je srovnatelný s inteligencí. U žen i mužů. Výzkum přinesl i jiná překvapení. Třeba zjištění, že krása a inteligence spolu souvisejí. Nejde samozřejmě o nějak dramaticky významný vztah, ale rozhodně nelze říci, že by byl dílem náhody. Kromě toho, podobně jako v jiných zemích, i u nás je souvislost mezi krásou a inteligencí silnější u žen než u mužů. Ještě užší je vztah mezi krásou a sebevědomím a kupodivu zde není rozdílu mezi muži a ženami. Je-li tedy krása nástrojem vnitřního zotročování žen, jak tvrdí již zmíněná Wolfová, pak zotročuje muže stejně jako ženy. Ani to ale není to podstatné, protože – jak známo – militantní ideologie nelze vyvrátit žádnými věcnými argumenty. Podívejme se tedy alespoň na ty nejzajímavější výsledky.


Pokračování v Trade-off 2/2016.
Objednat časopis.


Autoři:

Podobné články

  • 2_2016_V poltiice na fyzické kráse záleže

    V politice na fyzické kráse záleží

    Současný výzkum ukazuje, že dobře vypadající političtí kandidáti (jak ženy, tak muži) získávají ve volbách po celém světě více hlasů. Neinformovaný volič klade obzvlášť velký důraz na to, jak politik vypadá. Existuje pro to několik možných vysvětlení. Voliči mohou například očekávat, že dobře vypadající politici budou přesvědčivější či schopnější. Mohou si však také jednoduše více užívat samotný pohled na hezké politiky. Je také možné, že krása je znakem ideologie, a pomáhá tak voliči vybrat si kandidáta, který se nejvíce shoduje s jeho vlastním světonázorem.

  • 2_2016_Je lepší být...

    Je lepší být krásný a zdravý, než ošklivý a nemocný. Ale ne vždy.

    Život není spravedlivý. Potvrzuje to současný výzkum a pěkně to ukazuje článek Niclase Berggrena a jeho kolegů i text Petra Matějů a Petry Anýžové. Může být ale atraktivita na škodu? Právě na to ukazují výsledky experimentu, které nedávno publikoval časopis Management Science.