Kolik nás zatím stál koronavirus?

15. 9. 2020, 16.17 - Trade-off 4/2020 - Dominik Stroukal

Všem z nás změnil koronavirus život. O tom není žádných pochyb. Ekonomové si ale zatím nechávají čas na to, aby vyčíslili celkové ekonomické škody. Není se čemu divit, když ještě zdaleka není po všem a zákeřná nemoc nám hrozí druhou vlnou. Ale i kdyby už po všem bylo, vyčíslit tak komplexní náklady by nebylo vůbec jednoduché. Co tedy o ekonomických dopadech koronaviru víme po první polovině roku?

8,5 bilionu dolarů

Vzpomínám si, jak ještě v lednu jsem v televizi mluvil o možných dopadech neznámého viru a poctivě si četl, co všechno odhadují ti nejlepší ekonomové na světě. Nikdo to nečekal. Ani vzdáleně. Konsenzus v té době byl, že virus masivně zasáhne Wuhan, kde se objevil, a bude mít mírný dopad i na růst čínské ekonomiky. Tehdy se jen několik přátel z mého okolí začalo zásobit respirátory a potravinami a zbytku byli k smíchu. Nakonec ale pandemie skutečně dorazila. Nejprve jako epidemie, a od 11. března dle Světové zdravotnické organizace přerostla v pandemii.

Kolik nás prozatím na celém světě pandemie stála, nevíme. Ale když se ohlédneme zpět na různé studie, tak jediné, co víme, je neustálé podstřelování budoucích dopadů. Já sám jsem veřejně v médiích často tlumočil odhady mírného zpomalení světové ekonomiky; nejprve v lednu o jedno procento, pak o dvě, nakonec i možnost stagnace, malého propadu, a pak v březnu už bylo všem jasné, že to bude mnohem horší.

Co si myslíme nyní? Teď to podle ekonomů vypadá, že se světová ekonomika letos propadne o 3 %. Když k tomu započítáme, že ekonomika měla o 3 % růst, stát nás to bude jen letos 8,5 bilionu dolarů, to je 25 tisíc korun na každého obyvatele planety. Samozřejmě je to 25 tisíc, které neplatíme obvykle ze své kapsy, a zároveň jsou dopady velmi nerovně rozdělené. Někteří lidé přišli o vše, pár nejbohatších lidí planety během doby, kdy jsme byli po celém světě zavřeni doma, (ne)překvapivě zbohatlo.

…

Celý článek najdete v časopisu Trade-off 4/2020.

Elektronickou verzi tohoto vydání lze zakoupit prostřednictvím Alza Media zde. Pro tištěnou verzi vyplňte objednávkový formulář.

Autoři:

Dominik Stroukal

Podobné články

Prezidentské volby ukázaly sílu amerických institucí. Ale i jejich ohrožení

Americké prezidentské volby ukázaly mnohem více, než jestli je populárnější Joe Biden, nebo Donald Trump. Stručně řečeno – ukázaly jednak obrovskou sílu amerických institucí, jednak do budoucna naznačily jejich fatální ohrožení, jež pramení ze systematického podkopávání jejich legitimity a důvěryhodnosti.
Senta Čermáková: krize ukázala, že je v Česku velký inovativní potenciál

Senta Čermáková je jedna z nejúspěšnějších českých manažerek. Proslavila se v mnoha rolích, například jako ředitelka globálních zákaznických programů ve firmě Hewlett-Packard, a v současnosti působí jako ředitelka pro inovace ve firmě Deloitte. „Virová pandemie a následná krize je víc nespravedlivá než cyklicky se opakující ekonomické krize,“ říká v rozhovoru pro časopis Trade-off. Společně jsme se podívali zejména na inovace a technologie v kontextu současné pandemie.
Elfové v karanténě: pandemie, která zasáhla miliony

Přesně před 15 lety, v květnu roku 2005, postihla svět smrtelně nebezpečná pandemie, která zasáhla přes čtyři miliony lidí. Šlo o nekontrolovatelný virus přenášený zvířaty a osobním kontaktem, který se šířil především masovým cestováním a leteckou dopravou. Mezi neúspěšně zaváděná opatření patřila karanténa, sociální distancování a izolace mimo osídlené oblasti. Přesto o této zničující katastrofické události čtenáři Trade-offu dost možná nikdy neslyšeli; odehrála se totiž ve World of Warcraft – v online hrané počítačové hře na hrdiny. Šlo tedy pouze o fiktivní svět, a o život tak přišli trpaslíci, skřeti a trollové, avšak hráči a zejména jejich chování a rozhodování bylo skutečné. Záznamy o této události proto nezůstaly pouze na fanouškovských fórech, ale dostaly se také na stránky prestižních epidemiologických a akademických časopisů a odborných statí. Dokáže tato 15 let stará programátorská chyba pomoci i v roce 2020 v boji s koronavirem?
A Perfect Storm: The 2020 Oil Crisis

Negative oil prices, and an unprecedented situation driving down the economy; the first five months of 2020 have been marked by two deltas that have yet to show a clear road ahead. Mathematical principles tell us that two negatives have a positive result when multiplying or dividing, the purpose of this note is to make light that two negatives can make for a positive outcome.
The Swedish COVID Way: Interview with Niclas Berggren

We talked about “the Swedish way” with professor Niclas Berggren, whose expertise is (among other things) institutional economics and economics of trust. He shares his time between Stockholm and Prague, and also feels at home in both cities, so we talked about the current situation in both countries, what enabled Sweden to choose a more liberal path and why Czech people don’t trust each other.
Koronovirus: Trade-off, kam se podíváš

Koronavirus zdůraznil a přenesl doslova na televizní obrazovky trade-offy, o kterých se normálně nemluví. Je trochu znouzectnost hledat na současné situaci něco pozitivního, ale tohle jednou z těch pozitivních věcí bude.
Rozhovor s Johnem Taylorem, profesorem ze Stanfordu, který mohl zabránit krizi

Na světě dnes možná není většího odborníka na měnovou politiku. Když John Taylor formuloval pravidlo, které dnes známe jako Taylorovo, fungovala měnová politika jinak než dnes. A to zejména kvůli tomu, že centrální banky toto jednoduché doporučení nenásledovaly. Dokonce by možná ani nedošlo k poslední krizi. Nejen kvůli tomu přijíždí do Prahy převzít Výroční cenu Liberálního institutu a my jsme ho u této příležitosti rádi vyzpovídali;x
Taylorův zákon: pokus staré školy o Bitcoin

John B. Taylor byl jedním z kandidátů na příštího šéfa americké centrální banky. Nakonec byl Trumpem nominován Jerome Powell (v době uzávěrky ještě nepotvrzený). I tak má již dnes Taylor mnohem větší vliv na centrální banky (včetně Fedu) než většina skutečných šéfů. Objevil zákon ne nepodobný tomu, na kterém je postaven i moderní Bitcoin.
Rozhovor s Mirkem Topolánkem o energetice, vzdělávání a euru

V rozhovoru s bývalým vrcholným politikem je obtížné vyhnout se politice. Otázky energetiky, vzdělávání a společné evropské měny jsou však natolik zpolitizované, že se tomu nedalo vyhnout. Bývalý předseda vlády ČR Mirek Topolánek je zodpovídal z vlastní zkušenosti a nastínil, jak by se problémy s energetickým mixem a vzděláváním neodpovídajícím budoucnosti daly řešit. Došlo nakonec i na euro, na které má dnes již bývalý člen ODS nepřekvapivě negativní názor.
Euro ohrožuje evropský integrační projekt

Když krátce po druhé světové válce započala evropská integrace, bylo jejím prvořadým cílem zamezit politickým třenicím, které by mohly vést ke konfliktům. Dnes, o více než půlstoletí později, jsme svědky právě těch třenic, kterým otcové evropského integračního projektu toužili předejít: Řekové se například nezdráhají přirovnávat Němce k nacistům a požadují po nich reparace za druhou světovou válku; Němci zase Řeky veřejně označují za lháře a lenochy. Kde udělali architekti evropské integrace chybu?
Pět způsobů, jak reagovat na finanční krizi

Většinu firem zasáhlo zamrznutí finančních trhů po roce 2008 poměrně těžce. Vlády reagovaly selektivně – zvláštními daňovými úlevami a dotacemi především pro velké firmy. Namísto toho mohly pomoci všem, kdyby snížily firemní daně všeobecně. IREF Europe jejich reakce zmapoval a zjistil, že obecně vlády reagovaly svou daňovou politikou pěti různými způsoby.