cena studia

Kolik stojí student?

20. 6. 2019, 9.05 - Trade-off 3/2019 - Pavel Nicolas Samčenko

Výběr vysoké školy je důležitým životním rozhodnutím. Každý, kdo se pro cestu vysokoškolského vzdělání rozhodne, musí vědět, jaký obor by chtěl studovat a také na jaké vysoké škole by chtěl působit. Byť se toto rozhodnutí nemusí jevit jako složité, ti z nás, kteří si jím prošli, jistě uznají, že ho provází spousta dilemat.

Veřejná, nebo soukromá vysoká škola? Prezenčně, nebo dálkově? Mohu si to dovolit? Jaký obor studovat a co když ho nezvládnu? Co když se spletu a nebude mě škola bavit, nebo se nenaučím nic praktického? Co když se na školu nedostanu, neměl bych si vybrat záložní školu, kdyby mi ta moje nevyšla?

Zkrátka, volba není jednoduchá a navíc není jednoznačná. Speciálně pro studenty maturující na gymnáziích, kteří často nemají konkrétní zaměření, a potýkají se tak ještě s širším výběrem oborů než studenti ze specializovaných středních škol. Také jsou tu studenti, kteří jdou vysokou školu vyzkoušet jen tak – proč to nezkusit, když je to zadarmo? Jaký je tedy vysokoškolský ekosystém v České republice a jak našim budoucím nadějím pomáhá v těchto ohledech? A jaký dopad má náš vzdělávací systém na studenty, zaměstnavatele a školy samotné?

Několik čísel na úvod

Pojďme se nejprve podívat na fakta o českém vysokoškolském prostředí. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) v naší zemi v roce 2019 aktivně působí celkem 77 vysokých škol. Ve školním roce 2018/19 bylo podáno 204 053 přihlášek, 175 600 z nich bylo podáno na bakalářské studium, a to souhrnně na prezenční i kombinovanou formu. Celkem se na vysoké školy hlásilo ve stejném období 95 137 studentů, ze kterých se údajně, podle dat MŠMT, hlásilo 94 331 uchazečů na bakalářské obory. Ačkoliv se data MŠMT jeví jako chybná, z agregovaných hodnot (pokud jsou pravdivá) se lze dobrat čísla 2,14, které nám říká, kolik přihlášek průměrně poslal v tomto školním ruce jeden uchazeč. Detailnější rozbor ukazuje, že 83,8 procenta uchazečů poslalo méně než tři přihlášky. Retrospektiva do let 2010/11 (kdy počet poslaných přihlášek přesáhl hranici 330 tisíc a hlásilo se 150 tisíc studentů) ukazuje, že trend je za posledních přibližně deset let kolísající, studentů je méně a posílají méně přihlášek. Data o uchazečích kopírují trend počtu maturantů, kterých rok od roku ubývá. Dá se tedy předpokládat, že je trend tažen demografickými ukazateli, nikoliv strukturální změnou ve vysokoškolském prostředí.

Podle veřejně dostupných informací se hovoří až o polovině studentů, kteří si špatně vyberou vysokou školu. To lze považovat za zásadní problém. Stát v roce 2018 na každého studenta působícího na vysoké škole přispívá průměrně částkou 42 881 Kč ročně, a to bez ohledu na to, jestli jde o soukromou nebo veřejnou vysokou školu. Ve školním roce 2018/19 bylo do studia zapsáno celkem 68 800 studentů, z toho zhruba 64 200 na bakalářské studium. U zapsaných studentů lze předpokládat, že studium započali. Pokud tedy budeme uvažovat, že celá polovina studentů bakalářského studia zjistí po prvním roce, že si zvolili špatný obor, stát přijde za takový rok o 1 376 480 100 Kč.

 

Celý text v Trade-off 3/2019


Autoři:

Podobné články

  • Ákolstv°1

    Finský „školský zázrak“?

    Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pořádá od roku 2000 v pravidelných tříletých cyklech mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment). Účelem je porovnat pomocí standardizovaných testů znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků z různých zemí v oblasti matematiky, přírodopisu a čtení či schopnosti porozumět textu. Výsledky prvního běhu těchto srovnávacích testů zveřejnila OECD na konci roku 2001. Finsko tehdy překvapilo nejen světovou odbornou veřejnost, ale dokonce i samo sebe, když se umístilo na celkově nejvyšší příčce.

  • školství 3

    Hrozba české budoucnosti: roboti a Němci!

    Ten titulek je samozřejmě naprosto nemožný a bulvární. Jsem nicméně přesvědčen, že se ve více či méně podobné formulaci brzy objeví na nějakém internetovém serveru jako clickbait. I když vcelku nevinný clickbait ve srovnání s jinými. Proč?

  • Ákolstv°

    Školská reforma ve Finsku a Litvě: Máme se co učit

    Počátkem října proběhla v Praze mezinárodní konference Vzdělávání ve světě změny (Education for a Changing World), která přinesla podnětná vystoupení účastníků z evropských zemí, kde jsou inovace ve vzdělávání a školské reformy již několik let aktuálním tématem.

    Proč se Finsko a Litva v oblasti vzdělání staly příklady hodnými následování a jaké jsou hlavní principy právě probíhajících školských reforem, vysvětlili během konference Arja-Sisko Holappa z Finské národní agentury pro vzdělávání a bývalý ministr školství Litvy Gintaras Steponavičius.

  • MOOC1

    Knihtisk pro 21. století nese jméno MOOC

    Vzdělávat se neznamená pouze sedět v lavici a naslouchat výkladu vyučujícího v obklopení dalších desítek spolužáků. Z časových důvodů i s ohledem na finanční náklady lidé vždy hledali způsoby, jež by nevyžadovaly jejich přítomnost ve škole. Již v předminulém století se lidem naskýtala možnost absolvovat korespondenční kurzy. S modernizací technologií se modernizoval i způsob studia na dálku.