IMG_1544

Nekonzistentní regulace ničí podnikání, shodli se účastníci pracovní snídaně CETA

2. 1. 2018, 13.28 -

O problémech v komunikaci mezi soukromým a veřejným sektorem se v posledních měsících napsalo hodně. Slovník moderního českého jazyka byl obohacen o termín „zakleknout na…“. Účastníci pracovní snídaně Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) se při diskusi na toto téma shodli, že ve státní správě nemůže existovat žádné místo pro libovůli, která by umožnila nevoleným úředníkům ohýbat předpisy a využívat pravomoci k plnění cílů, pohříchu často vymezených na politickou objednávku.

Takovým příkladem je i případ společnosti RuBl s.r.o., která je ve sporu s krajským úřadem v Brně kvůli reklamnímu poutači. Úředníci jí totiž nejprve vydali potvrzení, že její plánovaný billboard nebude stát na silničním pozemku a je v souvisle zastavěném území. Následně však společnost vyzvali, ať billboard odstraní, neboť je situován mimo souvisle zastavěné území. „Charakter zastavěného území se přitom nezměnil. Změnil se jen názor krajského úřadu,“ komentuje počátky kauzy František Prokop, spolumajitel firmy.

Námitky společnosti, že k umístění poutače došlo na základě platné legislativy, úřad nereflektuje. Stavební úřad nyní na pokyn krajského úřadu vyžaduje souhlas k umístění stavby, přičemž krajský úřad jej samozřejmě nechce vydat, když společnost už jednou vyzval k odstranění reklamní plochy a rozpoutal toto byrokratické peklo. „Podnikáte poctivě podle předpisů, platíte daně. Nad rámec povinností si shromáždíte veškerá povolení, necháte si udělat znalecký posudek, spolupracujete s policií na zajištění bezpečnosti provozu. Vezmete si úvěr na podnikání a začnete podnikat. A pak vám přiletí od stejného úřadu takováhle rána, která všechno zhatí,“ vysvětluje okolnosti Pavel Růžička, spolumajitel firmy, která se svého nároku podnikat podle platných předpisů domáhá soudně.

V tomto kontextu se stočila řeč na osobní odpovědnost úředníků a interní procesy rozhodování státní správy a samosprávy. Na několika případech totiž bylo demonstrováno, jak je odpovědnost systematicky přenášena od vedoucích pracovníků státních institucí na jejich podřízené pracovníky, často ústními (a tudíž nedohledatelnými) pokyny. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu, k dané problematice vyložil, jak by měly interní postupy teoreticky vypadat. Legislativa totiž pamatuje na ochranu podřízených pracovníků, kteří jsou chráněni před politickým tlakem na výkon funkce, kteří mohou požadovat od nadřízených pracovní příkazy písemně, kteří se mohou v případě nesouhlasu obrátit na příslušná místa nebo využít možnost anonymního whistleblowingu, tedy nahlášení podezřelého nebo přímo nezákonného jednání na pracovišti.

„Bohužel, teorie někdy nefunguje, jak ukazují příběhy, které jsme v uplynulých týdnech monitorovali. Jedná se zejména o situace, kdy jsou úředníci na dané pracovní pozici existenčně závislí, a mají obavu, že se konflikt na pracovišti projeví ve ztíženém uplatnění na trhu práce, například ve formě negativního hodnocení z daného pracoviště. To je v případě pokročilého věku pracovníků či omezených možností uplatnění na jiných pozicích zásadní překážka efektivního fungování těchto interních procesů,“ upozornil Aleš Rod, ředitel výzkumu v CETA.

Dominik Stroukal, ředitel Liberálního institutu, doplnit diskusi o zajímavý pohled rostoucí intervence státu do našich životů – ať již mírou zdanění, nebo objemem byrokracie. „Naše projekty jako Den daňové svobody nebo Index byrokracie tento trend jasně potvrzují. A je nesmírně skličující slyšet, že v praxi musí daně řádně platící podnikatelé řešit ještě takovéto překážky,“ řekl Stroukal.

Kauza společnosti RuBl tak může být lakmusovým papírkem reálné situace podnikatelů ve vztahu se státní správou. Pokud se společnost nedomůže svého práva podnikat podle platných zákonů, bude se domáhat náhrady škody. A to bude další zajímavý test toho, jak je státní sektor na tento typ interakce se soukromým sektorem připraven a jak fungují nastavené principy zodpovědnosti, shodli se přítomní.

„Víte, jsme malá firma, podnikáme poctivě. A přesto čelíme případu jak z Kafkova románu. Krajský úřad rozhodně pochybil, když vydal písemné Sdělení, že pozemek je v souvisle zastavěném území, a několik let poté, aniž by se cokoliv změnilo, argumentuje, že pozemek není v souvisle zastavěném území… V pravomoci Krajského úřadu je udělit výjimku a povolit stavbu v silničním ochranném pásmu, ale o tom nechce Krajský úřad ani slyšet. Návrh společnosti RuBl, s.r.o. – povolte nám tedy, když jste nás Vaším stanoviskem uvedli v omyl, výjimku na 5 let a poté nebudeme prodlužovat stavební povolení a stavbu odstraníme, nechce Krajský úřad ani slyšet. A to, co se dozvídáme od zúčastněných stran mimo záznam, nám na klidu rozhodně nepřidává,“ doplnil za závěr Růžička.


Autoři:

Podobné články