odpady

Nový zákon o odpadech: Odpad je nezbytné více využívat

10. 1. 2017, 13.40 - Aleš Rod

Ministerstvo životního prostředí po několikaměsíčních peripetiích na přelomu prázdnin dokončilo návrh novely zákona o odpadech, který se momentálně prokousává legislativním procesem. V něm podobné texty zpravidla čelí intenzivnímu nájezdu zájmových skupin. A buďte si jisti, že i zde jde o krvavou bitvu – obcí, průmyslu, odpadových firem i ekologických organizací. Novela zákona, jež je výsledkem široké diskuse nad podobou odpadového hospodářství v České republice, přitom obsahuje hned několik velmi zajímavých pilířů pracujících s ekonomickými motivacemi všech zúčastněných. Projděme několik z nich...

Mezinárodní legislativa

Evropská unie ukládá členským zemím zavedení zákazu skládkování takzvaného využitelného komunálního odpadu nejpozději do roku 2030. To je zásadní podmínka, kterou zmíněná novela tuzemské legislativy přetavila v zákaz skládkování využitelného komunálního odpadu již od roku 2024. Proč o šest let dříve? Pro Českou republiku je v porovnání s ostatními zeměmi skládkování stále významným způsobem nakládání s odpady, v roce 2015 se odskládkovalo celých 47 procent komunálního odpadu. Zažité vzorce nakládání s odpady v České republice jdou ruku v ruce s tím, že u nás chybí dostatek zařízení k energetickému využití odpadů, do nichž by se měl komunální odpad ze skládek přesunout. Energetici sice nabízejí řešení v podobě výstavby zařízení pro energetické využití odpadu, ovšem výstavba podobného zařízení je spojena se zhruba desetiletým časovým úsekem plánování, výstavby, testování a kontrol, nemalými náklady v řádu jednotek miliard korun a hlavně vysokou mírou nejistoty určovanou budoucí podobou legislativy, budoucími cenami v odvětví zpracování odpadu či budoucím technologickým pokrokem, který třeba umožní nové způsoby zpracování odpadu. Ekonomika je neúprosná: nikomu se do výstavby tolik potřebných zařízení na energetické využití (spaloven) nechce bez záruky, že na konci nákladné cesty najde požadovanou návratnost investice.

Mechanicko-biologická úprava odpadu

Toho samozřejmě využili vlivní provozovatelé skládek, kterým by zákaz skládkování drasticky limitoval současný obchodní model. Ročně se v České republice odskládkuje zhruba 4,5 milionu tun odpadu s přímým obratem přes dvě miliardy korun a dalšími navázanými aktivitami. Z nich kromě majitelů skládek profituje i zhruba 150 obcí, v jejichž blízkosti se tato zařízení vyskytují. Hodně peněz pochopitelně předznamenává velké úsilí. Vyjma očekávaného tlaku na posouvání termínu zákazu skládkování až na samu hranici udanou Evropskou unií a minimalizaci prohibitivně nastaveného poplatku za skládkování determinuje nerudovská otázka „Kam s ním?“ inovativní metodu mechanicko-biologického zpracování komunálního odpadu. Třesoucí se síta, takzvaná třasadla, odfiltrují využitelný odpad pro monozdrojovou spalovnu (v ČR nemáme) od objemnějšího zbytku, který se jako již upravený komunální odpad nechá projít biologickými procesy (tzv. vyhnívání) a následně míří k energetickému využití do spaloven (v ČR jich máme dostatek) nebo na skládku. A to by se „skládkařům“ samozřejmě náramně hodilo – z jejich pohledu optimální postup totiž může velmi snadno vést k tomu, že budou kamiony komunální odpad sypat na třasadla, z jejichž útrob bude jeho většina dál skládkována.

Celý článek v Trade-off 4/2016


Autoři:

Podobné články

  • Fotka web 2

    Jak ukrýt Pandořinu skříňku?

    Jaderná energie stále zůstává jednou z nejčistších energií. K výrobě 1 GWh elektřiny, která udrží celou Prahu pod proudem zhruba 88 minut (tedy po délku zhruba jedné epizody seriálu Černobyl), vypustí jaderná elektrárna do ovzduší v průměru pouze 29 tun CO2, oproti uhelné elektrárně, která vypustí 888 tun. V tomto ohledu se může jaderná energie měřit dokonce i s hydroelektrickými a větrnými elektrárnami, které obě v průměru vypouští 26 tun CO2 na 1 GWh. Jádro sice není nekonečně udržitelným zdrojem (odhaduje se, že světové zásoby uranu vydrží ještě 230 let), odborníci jej přesto považují za poměrně dobré řešení před nalezením skutečně udržitelného zdroje energie. V Česku jaderné elektrárny tvoří zhruba třetinu celkové produkce a snižují tak celkové potenciální emise oxidu uhličitého. Přesto je zde jedno velké ale – jaderné elektrárny pracují s prakticky nejjedovatějšími a pro život nejnebezpečnějšími látkami, které lidstvo zná.

  • Fotka web 1

    Rozhovor s Michalem Krajčířem a Kateřinou Vršanskou z CHERNOBYLwel.come

    Černobylská uzavřená zóna, ze které byly kvůli havárii v roce 1986 vystěhovány statisíce lidí, se po více než třiceti letech stala regulérní cestovatelskou destinací. Není divu, i po více než třiceti letech od havárie je Pripjať a okolí elektrárny mrazivým a tajemným místem a na své si přijdou fanoušci historie, sci-fi, ale i zamilované páry hledající dobrodružnou dovolenou. Místní úřady udávají, že v roce 2018 navštívilo Černobylskou vyloučenou zónu téměř 72 000 lidí a s úspěchem seriálu Černobyl lze očekávat, že tato čísla ještě porostou.

  • 2018-2 4

    Spalování odpadu: vhodná alternativa pro rozvojové země?

    Existují země, kde je odvětví waste to energy konfrontováno s odlišnými výzvami, než je tomu v západním světě. Tento článek rozebírá dva kuriózní případy.

  • img_3372

    Odpady a legislativa v České republice v roce 2017

    Česká republika potřebuje novou legislativu k odpadům, shodují se odborníci.

    „Uvidíme ve čtvrtek.“ Právě to byla paradoxně nejčastější věta, která od odborníků zaznívala na úterní pracovní snídani věnované odpadovému hospodářství v České republice. Právě ve čtvrtek 12. ledna totiž bude Legislativní rada vlády ČR projednávat klíčovou legislativní úpravu tuzemského odpadového hospodářství, konkrétně dvou předpisů (novela zákona o odpadech + nový zákon o výrobcích s ukončenou životností), a určí tak, zda Česká republika zůstane skládkařskou velmocí, nebo se stane moderní ekonomikou s tlakem na vysokou míru využití odpadu.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí ČR

    Odpadová politika ČR je ambicióznější než cíle EU. A je to tak správně.