1_2016_O ctižádosti prognóz inflace

O ctižádosti prognóz inflace

18. 3. 2016, 10.45 - Trade-off 1/2016 - Václav Rybáček

Víte, že existuje instituce, jež má za cíl systematicky znehodnocovat kupní sílu vašich peněz? Určitě jste o ní slyšeli, centrální banka. Činí tak řízeným zvyšováním peněžní zásoby, jehož účelem je naměřit růst cenové hladiny blízko cílované hodnoty, kterou si centrální banka sama určí. Rozhodnutí o změně úrokových sazeb či použití dalších nástrojů je vedeno prognózou inflace. Podívejme se proto, jak byla centrální banka úspěšná ve svých prognózách inflace za rok 2015, tedy z jak spolehlivých údajů centrální bankéři vycházeli.

Ale pěkně od počátku: proč vlastně banka musí prognózovat, proč nestačí znalost současnosti? Aktuální míra inflace je již historií a inflaci v nejbližší budoucnosti centrální banka není schopna ovlivnit. A tak musí prognózovat až na rok a půl dopředu (tzv. horizont měnové politiky). Tak dlouhá je zhruba doba, než dnešní „měnový výstřel“ dopadne do cíle. Arzenál zbraní je široký, obvykle centrální banky využívají úrokovou sazbu a spoléhají na to, jaký má vliv na ochotu půjčovat a ochotu zadlužovat se. Aktuálně sice ČNB povolala do zbraně i měnový kurz, ale o tom později.

Zacílený terč se pohybuje, vlastně každou minutu může dojít k zásadní změně na světových i lokálních trzích či ke změnám politické situace, a vypovídací schopnost prognóz se rozplyne v prach. Centrální bankéři přes veškerou snahu a výzkum ekonomických „modelářů“ nemohou vědět, zda nastavené úrokové sazby jsou skutečně ty ideální. Zdá se to přesto jako úchvatná výhra ekonomické vědy, jenže historie je nemilosrdná. S měnovou politikou přechází svět z jedné měnové krize a cenové bubliny do druhé. Investor William Fleckenstein se na adresu měnové politiky a centrálních bankéřů vyjádřil ve své knize Greenspan‘s Bubbles lapidárně: „Je to nemožný úkol, ale vypadají při něm šťastně.“


Pokračování v Trade-off 1/2016
Objednat časopis.


Autoři:

Podobné články

  • 0/2015_Ekonomické věštění

    Za hodně investic málo růstu

    Rok 2015 je za námi a česká ekonomika v něm zaznamenala statisticky vysoký růst. Jde o nejsilnější růst HDP od roku 2007. Již očekávání byla optimistická, přesto silný růst prognostiky překvapil a jejich prognózy překonal. A současně vzbudil naděje, zejména směrem k rychlejšímu růstu mezd a udržitelnosti vyššího tempa i v dalších letech, a to díky značnému investování do výrobních kapacit. Jenže historická zkušenost optimismus poněkud krotí. České ekonomice se využít vysoký objem investic k rychlejšímu růstu dlouhodobě spíše nedaří.

  • 0/2015_Ekonomické věštění

    Ekonomické věštění – kdo byl nejúspěšnější prognostik?

    Kdo by nechtěl znát budoucnost... Opakovaně odhadujeme a přehodnocujeme svoji budoucí finanční situaci, plánujeme výdaje, a to na základě detailních znalostí o své situaci a na základě svých očekávání. Úspěšnost našich osobních prognóz je podmíněna řadou faktorů, odhadujeme-li však situaci tisíců či milionů ekonomických subjektů, odhad se téměř neřešitelně komplikuje. Výsledkem je orientace na historické pravidelnosti, setrvačnosti a obrovská nejistota v prognózovaných veličinách.