Přírodní zdroje a ekonomický růst: nastane apokalypsa, nebo zlatý věk?
Je trvalý ekonomický růst možný ve světě omezených přírodních zdrojů? Stručná odpověď je: teoreticky ano, pokud vliv technologického pokroku převáží nad vlivem úbytku zdrojů. Klíčovou otázkou tedy je, zda bude tato podmínka v realitě vždy splněna či nikoliv. Na to se však názory velmi různí: podle jedněch spěje ekonomický vývoj dlouhodobě ke stagnaci, podle jiných naopak k bodu, kdy se produktivita razantně zvýší a blahobyt poroste stále se zvyšujícím tempem. Čeká nás tedy v budoucnu zastavení růstu, jeho akcelerace, nebo bude světové hospodářství růst „normálním“ tempem, na které jsme si zvykli v posledních dvou staletích?
Hypotéza stagnace
Myšlenka, že se ekonomický vývoj musí vzhledem k omezenosti zdrojů někdy zastavit, má dlouhou historii a mnoho podob: kupříkladu na přelomu osmnáctého a devatenáctého století ekonom Thomas Malthus předpovídal, že zdroje obživy nerostou dostatečně rychle, aby uživily stále početnější populaci; o několik desetiletí později jiný slavný ekonom, William Stanley Jevons, varoval před vyčerpáním zásob uhlí a jeho neblahými důsledky pro ekonomický růst; a počátkem sedmdesátých let dvacátého století vyvolala velký ohlas publikace Limity růstu, podle níž vyčerpání neobnovitelných zdrojů znemožní budoucí ekonomický růst.
Jakkoli může být hypotéza stagnace pravdivá (nikde není psáno, že se v budoucnu růst vlivem vyčerpání zdrojů nezastaví), chmurné předpovědi jejích stoupenců se zatím nepotvrdily. Jak ukazují údaje níže, dostupné množství řady neobnovitelných zdrojů nejen že neubylo, ale naopak přibylo. Tabulka 1 porovnává zásoby některých nerostných surovin v roce 1950 a 2001: například v roce 1950 byly světové zásoby cínu 6 milionů tun, kdežto v roce 2000 to bylo celých 10 milionů tun. Mezi oběma roky bylo navíc spotřebováno 11 milionů tun, což je množství daleko převyšující známé zásoby v roce 1950.
Tabulka 1: Zásoby nerostných surovin v letech 1950 a 2000 (v mil. tun)
| Minerál | Zásoby v roce 1950 | Produkce v letech 1950–2000 | Zásoby v roce 2000 |
| Cín | 6 | 11 | 10 |
| Měď | 100 | 339 | 340 |
| Železná ruda | 19 000 | 37 583 | 140 000 |
| Olovo | 40 | 150 | 64 |
| Zinek | 70 | 266 | 190 |
Zdroj: Blackmanová, S.A.B. & Baumol, W.J., 2008. Natural Resources. The Concise Encyclopedia of Economics. Library of Economics and Liberty.
V přibližně tomtéž období došlo také k nárůstu množství ropy a zemního plynu: na grafu 1 je znázorněn vývoj světových zásob ropy a vývoj poměru zásoba ropy vůči její produkci. Oba tyto ukazatele byly v roce 1995 podstatně výše než v roce 1965. Graf 2 ukazuje tytéž ukazatele pro zemní plyn.
…
Pokračování v Trade-off 2/2016.
Objednat časopis.
Autoři:
Podobné články
-
RECENZE: Román Sluneční cyklus Radka Stavěla
Zatímco Slunečním státem položil italský filosof 17. století Tommaso Campanella základy utopického socialismu, tak Slunečním cyklem vysvětlil Radek Stavěl reálné fungování evropského kapitalismu počátku 21. století. Trh „kultivovaný“ státními zásahy ve jménu ekologické udržitelnosti generuje bohatství a z něho odvozený vliv nepočetné zájmové skupiny vlastníků obnovitelných zdrojů energie (OZE) za peníze spotřebitelů energie. Příběh popisuje solární boom v České republice, časově jde o pětiletku 2005–2010.
-
Spalování odpadu: vhodná alternativa pro rozvojové země?
Existují země, kde je odvětví waste to energy konfrontováno s odlišnými výzvami, než je tomu v západním světě. Tento článek rozebírá dva kuriózní případy.
-
Rozhovor s Mirkem Topolánkem o energetice, vzdělávání a euru
V rozhovoru s bývalým vrcholným politikem je obtížné vyhnout se politice. Otázky energetiky, vzdělávání a společné evropské měny jsou však natolik zpolitizované, že se tomu nedalo vyhnout. Bývalý předseda vlády ČR Mirek Topolánek je zodpovídal z vlastní zkušenosti a nastínil, jak by se problémy s energetickým mixem a vzděláváním neodpovídajícím budoucnosti daly řešit. Došlo nakonec i na euro, na které má dnes již bývalý člen ODS nepřekvapivě negativní názor.
-
Jak v ČR vyrábíme elektrickou energii?
Na elektroenergetický sektor je často zaměřena pozornost celé společnosti. Ale co bude tím vůdčím zdrojem energie? Uhlí, jádro či snad obnovitelné zdroje? Na co sází český elektroenergetický sektor?
-
Čas psát novou koncepci české energetiky
V loňském roce byla schválena státní energetická koncepce. Podle představ jejích autorů budou v roce 2040 vedle dvou „starých“ bloků elektrárny Temelín ještě dva až tři nové jaderné reaktory, každý o výkonu přes 1000 megawattů. Ve hře je i prodloužení provozu čtyř starších dukovanských bloků do období let 2045 až 2047. Spotřeba primárních energetických zdrojů oproti dnešnímu stavu mírně klesne, na jejím pokrytí se bude z 27 procent podílet jaderná energie a z 22 procent zemní plyn. Po 17 procentech bude připadat na uhlí, ropu a obnovitelné zdroje. Česko již nebude vyvážet až 20 procent vyrobené elektřiny, výroba a spotřeba budou zhruba v rovnováze.
