ROZHOVOR: Ivan Mikloš, šéfporadce ukrajinského premiéra
Reformy na Ukrajině vliv oligarchů snižují, říká Ivan Mikloš, šéfporadce ukrajinského premiéra.
Transformace československé ekonomiky v 90. letech byla bez nadsázky laboratoří, v níž se střetávaly teoretické poučky z učebnic ekonomie, institucionální problémy plynoucí z neefektivit centrálního plánování a vysoká očekávání společnosti. „Otcové transformace“ z těchto zkušeností načerpali specifický lidský kapitál, o němž se spíše předpokládalo, že poslouží jako základ pro memoáry, přednášky či vysokoškolské učebnice. Není to pravda. O know-how z ekonomické transformace je i po více než 25 letech obrovský zájem. Příkladem budiž Ivan Mikloš (56), bývalý slovenský ministr financí, který momentálně pomáhá nastartovat ukrajinskou ekonomiku – působí jako šéf týmu poradců ukrajinského premiéra.
Pane Mikloši, hned dvakrát jste se ocitl u zásadních institucionálních výzev – v raných 90. letech jste se podílel na privatizačních strategiích, na přelomu tisíciletí jste byl u příprav vstupu Slovenska do Evropské unie. V obou dobách bylo cítit velké společenské pnutí i obrovské očekávání zároveň. Je dnešní doba něčím podobná?
Mám pocit, že dnešná doba je ešte zložitejšia. Vtedy to bolo jednoduchšie, pretože sme vedeli, čo chceme aj ako to chceme urobiť. Dnes sa mi zdá, že vládne väčší zmätok a nechápanie toho, čo vlastne chceme a ako to chceme dosiahnuť. Kríza Európskej únie a eurozóny, Brexit, imigračná kríza, nárast terorizmu a nezvládanie hrozby radikálneho islamu, nárast populizmu, xenofóbie a neliberálnej demokracie všade vo vyspelom svete, ruská agresia na Ukrajine a ruská hrozba pre západnú liberálnu demokraciu, vojna v Sýrii a najnovšie ešte aj zánik sekulárneho štátu a nástup moslimskej autokracie v Turecku.
Je to omnoho, omnoho zložitejšie a nebezpečnejšie, pritom však pointa je tá istá. Vtedy sme v postkomunistickom priestore chceli vytvárať predpoklady pre liberálnu demokraciu a slobodnú trhovú ekonomiku. O to isté ide aj dnes, len v omnoho širšom priestore a v oveľa ťažších podmienkach. Potrebujeme sa zomknúť pri obrane hodnôt liberálnej demokracie a slobodnej trhovej ekonomiky a potrebujeme hodnoty, na ktorých sú tieto inštitúcie postavené brániť so všetkou rozhodnosťou, s použitím všetkých potrebných prostriedkov.
Mimochodom, pri vašej otázke som si uvedomil, v akej unikátnej a zároveň obtiažnej situácii sa dnes nachádza Ukrajina, kde v poslednom čase pôsobím. Ukrajina sa totiž ocitla v epicentre vyššie uvedených globálnych problémov a zároveň musí čeliť tým reformným výzvam, ktoré sme my v strednej Európe riešili a prekonali už pred pätnástimi, či dvadsiatimi piatimi rokmi.
Když jste se před těmi pětadvaceti lety stal ministrem pro privatizaci, bylo vám 31 let. Jak byla tato příležitost vnímána? Přece jen, mladý věk může být jak výhodou, tak nevýhodou…
Uf, to naozaj neviem posúdiť, nemám to s čím porovnať, ministrom privatizácie som bol len raz. Každopádne to bola výzva, ale ja som o tom vôbec nerozmýšľal v tom zmysle, či som dosť starý, alebo skúsený. Naviac, kto mal v roku 1991 v Československu aké skúsenosti v oblasti privatizácie? Pamätám sa, keď som najal vtedy 25ročného Ľuda Kaníka ako generálneho riaditeľa odboru malej privatizácie, tak moji úradníci s tým mali problém, lebo tabuľky hovorili, že generálny riaditeľ odboru na ministerstve musí mať aspoň 15ročnú prax. Tak som im povedal, aby mi priviedli niekoho, kto u nás do roku 1991 aspoň 15 rokov privatizoval. (směje se)
Celý rozhovor najdete v Trade-off 3/2016.
Autoři:
Podobné články
-
Srozumitelně o kvantových počítačích s profesorem Pavlem Cejnarem
Prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc., jeden z předních českých odborníků na kvantovou fyziku, v současné době vyučuje na Univerzitě Karlově, kde svou kariéru původně započal. Má za sebou ale i řadu pracovních pobytů v zahraničí, například ve Švýcarsku, Spojených státech, Německu či v Jihoafrické republice. I všude tam se kvantovou teorií zabýval. „Kvantové počítače by mohl k upevňování moci a šikanování obyvatelstva využívat nějaký totalitní stát,” říká v rozhovoru pro časopis Trade-off.
-
Právní gramotnost je u nás tragická, říká popularizátor práva
Vojtěch Sucharda je advokát a popularizátor práva. Působil jako samostatný advokát, ale naskytla se mu podle jeho vlastních slov unikátní příležitost spoluzaložit právní kancelář Arrows. Ta je nyní několik let po sobě jednou z nejrychleji rostoucích kanceláří u nás. Ve volném čase se věnuje problematice právní negramotnosti, a to hned na několika frontách. Usiluje o novou národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. A zlepšit situaci se snaží také online aplikací mylaw.cz, která poskytuje lidem zdarma základní právní informace a propojuje zájemce o právní služby s advokáty.
-
The Swedish COVID Way: Interview with Niclas Berggren
We talked about “the Swedish way” with professor Niclas Berggren, whose expertise is (among other things) institutional economics and economics of trust. He shares his time between Stockholm and Prague, and also feels at home in both cities, so we talked about the current situation in both countries, what enabled Sweden to choose a more liberal path and why Czech people don’t trust each other.
-
Interview with Thomas Bata: „My grandad always taught me that happiness and positivity is a choice in life“
Thomas Archer Bata is a great-grandson of Tomáš Baťa, the famous founder of the Bata company and currently is a member of the world board of the company. Previously, he handled company operations in various managerial positions. Together we discussed his studies and the original Bata values and even hockey.
-
Rozhovor se Zuzanou Ceralovou Petrofovou: „Nejvíce mě potěší, když si naše piano koupí česká škola“
Více než 600 tisíc nástrojů. Tolik jich prodala do celého světa česká firma PETROF. O klavírech, které si koupili třeba i Paul McCartney nebo Bill Gates, jsme si povídali s nositelkou jednoho z našich světově nejproslulejších příjmení, se Zuzanou Ceralovou Petrofovou, která firmu vede již od roku 2004.
