T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

ROZHOVOR: Karel Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku

18. 3. 2016, 11.10 - Trade-off 1/2016 - Josef Montag

"Těší mě, jak s občanským zákoníkem pracují soudy." (Karel Eliáš)

Občanský zákoník je něco jako národní klenot. Francouzský Code civil, německý BGB nebo rakouský ABGB jsou stejně významné národní symboly jako ústavy těchto zemí. Současně jde ale o text mnohonásobného rozsahu a složitosti. Jak vlastně vznikla objednávka na OZ a jaká byla vaše tehdejší reakce?
Po pádu komunismu byla potřeba nové kodifikace jasná. Ale přes deset let se diskutovalo hlavně o její koncepci. V roce 2000 ministr spravedlnosti Otakar Motejl oživil zájem o nový zákoník. Už v lednu si pozval na 30 odborníků, u nichž předpokládal hlubší znalost občanského práva. Diskuse se stočila opět ke koncepčním přístupům. Motejl tehdy rozhodl, že se má vyjít z návrhu československého občanského zákoníku z roku 1937, a požádal, aby každý z nás napsal svoji představu. Byl jsem jedním z těch, kdo své teze předložili. Zakrátko se na mě obrátil Josef Baxa, tehdy Motejlův první náměstek, a naléhal, abych se ujal přípravy věcného záměru zákoníku. Zaskočilo mě to, váhal jsem, ale vzal to jako výzvu. Měl jsem však podmínku, že se do práce zapojí také Michaela Zuklínová-Hendrychová. Jejích znalostí, nejen v oblasti rodinného práva, si velmi vážím.

Měl jste v době, kdy jste pracoval na věcném záměru, jasnou představu, anebo jste se musel rozhodovat mezi variantami? Jaké byly hlavní spory?
Hlavní linie byla jasná. Navázat na tradice naší nekomunistické civilistiky a zohlednit moderní trendy. Hlavně jsme chtěli jít cestou komercializace, tedy zlomit dvojkolejnost občanského a obchodního práva. To je model Švýcarska, Itálie, Nizozemska, který po roce 1990 převzaly i další státy středovýchodní Evropy.

Přípravu věcného záměru dramatické konflikty nepoznamenaly. Vyšlo se z pojetí, že bude posílen význam občanského zákoníku jako obecného kodexu. Významné třenice vznikly jen ohledně jeho poměru k zákoníku práce. Zastánci samostatnosti pracovního práva odmítali subsidiaritu občanského zákoníku. To se projevilo při pozdějším schválení zákoníku práce v roce 2006, ale po dvou letech zasáhl Ústavní soud. Dal nám za pravdu; občanské právo platí podpůrně i pro pracovněprávní vztahy.


Celý rozhovor najdete v časopise Trade-off 1/2016.
Objednat časopis.

 

Profesor Karel Eliáš je přední český odborník na soukromé právo a je hlavním autorem návrhu nového občanského zákoníku. Do roku 1990 pracoval jako právník v sokolovských dolech a od roku 1991 působí v Ústavu státu a práva České akademie věd. Je předsedou redakční rady časopisu Právník, který vychází od roku 1861. V letech 1993–2011 pracoval na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2011 působí na Vysoké škole podnikání a práva a spolupracuje s advokátní kanceláří PRK Partners jako of counsel.


Autoři:

Podobné články

  • 1_2016_Zdravý selský rozum

    Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

    Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?

  • 1_2016_Dosavadní zkušenosti s novým korporačním právem v ČR

    Dosavadní zkušenosti s novým korporačním právem v ČR

    Jsou tomu již dva roky, kdy české soukromé právo prodělalo zásadní proměnu. Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích již naplno ovlivňují tuzemskou podnikatelskou praxi. Líté boje proti přijetí nových zákonů se přesunuly do stejně urputných bojů o jejich rychlou nebo alespoň zásadní novelizaci. Tábory odpůrců a zastánců nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích si pouze vyměnily své kabáty. Z odpůrců nových předpisů se stali tvůrci více či méně rychlých novel, zatímco autoři hlavních kodexů se jednání o novelizaci obou kodexů takřka neúčastní.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí ČR

    Odpadová politika ČR je ambicióznější než cíle EU. A je to tak správně.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Ivan Mikloš, šéfporadce ukrajinského premiéra

    Reformy na Ukrajině vliv oligarchů snižují, říká Ivan Mikloš, šéfporadce ukrajinského premiéra.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Andrea Metcalfe

    Rozhovor s Andreou Metcalfe ze společnosti AQS o tom, jak funguje prodej a distribuce filmu.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Andrej Kiska

    Slovenský prezident a bývalý úspešný podnikateľ Andrej Kiska je súčasne jedným z najznámejších filantropov v strednej Európe. Jeho nezisková organizácia Dobrý anjel prerozdelila od roku 2006 viac ako 30 miliónov eur. Aké skúsenosti nazbieral v priebehu tohto obdobia?

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    ROZHOVOR: Jsem oddaný své vědě, říká Friedrich Schneider, světová jednička ve výzkumu stínové ekonomiky

    Existuje jen málo vědců, kteří o sobě mohou říct: Můj výzkum ustavil jednu samostatnou kapitolu v učebnicích ekonomie. Profesor Friedrich Schneider mezi ně patří. Setkat se s ním je jednodušší, než byste čekali. Sedí ve skromné kanceláři na katedře ekonomie v poklidném areálu Univerzity Johanna Keplera na předměstí Lince, v místnosti plné ekonomických knih, vědeckých časopisů a výstřižků z novin. Většina z nich se zabývá analýzou neformálních ekonomických transakcí, příčinami a důsledky existence stínové ekonomiky a odhady velikosti stínové ekonomiky v jednotlivých zemích. Profesor Schneider je autorem či spoluautorem 74 knih a více než čtyř set vědeckých článků, jež pomáhají pochopit fungování neformální ekonomiky. Tedy toho, co má z logiky věci zůstat navždy skryto.

    Jako mladý doktorand se Schneider věnoval dvěma oblastem ekonomie: teorii veřejné volby a stínové ekonomice. Proč svou úspěšnou kariéru postavil právě na tématu stínové ekonomiky? „Dychtil jsem dělat něco nového,“ říká Schneider v exkluzivním rozhovoru pro magazín Trade-off. Povídali jsme si o jeho vědeckých začátcích, o uplatnění jeho práce, o uprchlické krizi i o tom, proč by se Česká republika neměla bezhlavě hnát do experimentu jménem elektronická evidence tržeb.