T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

ROZHOVOR: Karel Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku

18. 3. 2016, 11.10 - Trade-off 1/2016 - Josef Montag

"Těší mě, jak s občanským zákoníkem pracují soudy." (Karel Eliáš)

Občanský zákoník je něco jako národní klenot. Francouzský Code civil, německý BGB nebo rakouský ABGB jsou stejně významné národní symboly jako ústavy těchto zemí. Současně jde ale o text mnohonásobného rozsahu a složitosti. Jak vlastně vznikla objednávka na OZ a jaká byla vaše tehdejší reakce?
Po pádu komunismu byla potřeba nové kodifikace jasná. Ale přes deset let se diskutovalo hlavně o její koncepci. V roce 2000 ministr spravedlnosti Otakar Motejl oživil zájem o nový zákoník. Už v lednu si pozval na 30 odborníků, u nichž předpokládal hlubší znalost občanského práva. Diskuse se stočila opět ke koncepčním přístupům. Motejl tehdy rozhodl, že se má vyjít z návrhu československého občanského zákoníku z roku 1937, a požádal, aby každý z nás napsal svoji představu. Byl jsem jedním z těch, kdo své teze předložili. Zakrátko se na mě obrátil Josef Baxa, tehdy Motejlův první náměstek, a naléhal, abych se ujal přípravy věcného záměru zákoníku. Zaskočilo mě to, váhal jsem, ale vzal to jako výzvu. Měl jsem však podmínku, že se do práce zapojí také Michaela Zuklínová-Hendrychová. Jejích znalostí, nejen v oblasti rodinného práva, si velmi vážím.

Měl jste v době, kdy jste pracoval na věcném záměru, jasnou představu, anebo jste se musel rozhodovat mezi variantami? Jaké byly hlavní spory?
Hlavní linie byla jasná. Navázat na tradice naší nekomunistické civilistiky a zohlednit moderní trendy. Hlavně jsme chtěli jít cestou komercializace, tedy zlomit dvojkolejnost občanského a obchodního práva. To je model Švýcarska, Itálie, Nizozemska, který po roce 1990 převzaly i další státy středovýchodní Evropy.

Přípravu věcného záměru dramatické konflikty nepoznamenaly. Vyšlo se z pojetí, že bude posílen význam občanského zákoníku jako obecného kodexu. Významné třenice vznikly jen ohledně jeho poměru k zákoníku práce. Zastánci samostatnosti pracovního práva odmítali subsidiaritu občanského zákoníku. To se projevilo při pozdějším schválení zákoníku práce v roce 2006, ale po dvou letech zasáhl Ústavní soud. Dal nám za pravdu; občanské právo platí podpůrně i pro pracovněprávní vztahy.


Celý rozhovor najdete v časopise Trade-off 1/2016.
Objednat časopis.

 

Profesor Karel Eliáš je přední český odborník na soukromé právo a je hlavním autorem návrhu nového občanského zákoníku. Do roku 1990 pracoval jako právník v sokolovských dolech a od roku 1991 působí v Ústavu státu a práva České akademie věd. Je předsedou redakční rady časopisu Právník, který vychází od roku 1861. V letech 1993–2011 pracoval na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2011 působí na Vysoké škole podnikání a práva a spolupracuje s advokátní kanceláří PRK Partners jako of counsel.


Autoři:

Podobné články

  • 1_2016_Zdravý selský rozum

    Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

    Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?

  • 1_2016_Dosavadní zkušenosti s novým korporačním právem v ČR

    Dosavadní zkušenosti s novým korporačním právem v ČR

    Jsou tomu již dva roky, kdy české soukromé právo prodělalo zásadní proměnu. Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích již naplno ovlivňují tuzemskou podnikatelskou praxi. Líté boje proti přijetí nových zákonů se přesunuly do stejně urputných bojů o jejich rychlou nebo alespoň zásadní novelizaci. Tábory odpůrců a zastánců nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích si pouze vyměnily své kabáty. Z odpůrců nových předpisů se stali tvůrci více či méně rychlých novel, zatímco autoři hlavních kodexů se jednání o novelizaci obou kodexů takřka neúčastní.

  • sweden

    The Swedish COVID Way: Interview with Niclas Berggren

    We talked about “the Swedish way” with professor Niclas Berggren, whose expertise is (among other things) institutional economics and economics of trust. He shares his time between Stockholm and Prague, and also feels at home in both cities, so we talked about the current situation in both countries, what enabled Sweden to choose a more liberal path and why Czech people don’t trust each other.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    Interview with Thomas Bata: „My grandad always taught me that happiness and positivity is a choice in life“

    Thomas Archer Bata is a great-grandson of Tomáš Baťa, the famous founder of the Bata company and currently is a member of the world board of the company. Previously, he handled company operations in various managerial positions. Together we discussed his studies and the original Bata values and even hockey.

  • klavír

    Rozhovor se Zuzanou Ceralovou Petrofovou: „Nejvíce mě potěší, když si naše piano koupí česká škola“

    Více než 600 tisíc nástrojů. Tolik jich prodala do celého světa česká firma PETROF. O klavírech, které si koupili třeba i Paul McCartney nebo Bill Gates, jsme si povídali s nositelkou jednoho z našich světově nejproslulejších příjmení, se Zuzanou Ceralovou Petrofovou, která firmu vede již od roku 2004.

  • Fotka web 1

    Rozhovor s Jiřím Dennerem, ředitelem MICo

    Třebíčská společnost Moravian Industrial Company (MICo) patří mezi nenápadné, ale o to více důležité tahouny v oboru strojírenství. Byla založena v roce 1993 jako servisní firma pro Jadernou elektrárnu Dukovany, ale během více než dvacetileté existence se z ní stalo mnohem víc. Je leaderem na trhu v konstrukcích a výrobě tepelných výměníků a přes 90 % své produkce exportuje do celého světa – její produkty najdeme v jaderných elektrárnách ve Francii, ve Velké Británii, v Rusku nebo na Ukrajině. Holding čítající nyní již deset firem působí nejen v energetice, ale MICo robotic se zabývá i automatizací a robotizací. Firma má obrat přes miliardu korun a zaměstnává celkově 450 zaměstnanců.

  • Fotka web 1

    Rozhovor s Michalem Krajčířem a Kateřinou Vršanskou z CHERNOBYLwel.come

    Černobylská uzavřená zóna, ze které byly kvůli havárii v roce 1986 vystěhovány statisíce lidí, se po více než třiceti letech stala regulérní cestovatelskou destinací. Není divu, i po více než třiceti letech od havárie je Pripjať a okolí elektrárny mrazivým a tajemným místem a na své si přijdou fanoušci historie, sci-fi, ale i zamilované páry hledající dobrodružnou dovolenou. Místní úřady udávají, že v roce 2018 navštívilo Černobylskou vyloučenou zónu téměř 72 000 lidí a s úspěchem seriálu Černobyl lze očekávat, že tato čísla ještě porostou.