T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

Rozhovor s Tomášem Prouzou o správním trestání potravinových řetězců

1. 3. 2019, 12.30 - Trade-off 2/2019 - Aleš Rod

Tomáš Prouza má s byznysem dlouholeté zkušenosti. Vedle kariéry ve veřejném sektoru disponuje jeho profesní životopis kapitolami ze světa žurnalistiky, úspěšného podnikání, z komerčního bankovnictví nebo poradenství a consultingu. I proto málokoho překvapí jeho angažmá v pozici prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), na které může oba světy – ten veřejný a soukromý – velmi efektivně propojovat. Jednou z oblastí, kde Prouza a SOCR momentálně poukazují na četné nedostatky, je oblast správního trestání v oblasti maloobchodu s potravinami. Právě tohoto tématu se týkal náš rozhovor.

Oblast správního trestání za prohřešky ve finálním prodeji patří k velmi důležitým kompetencím státních autorit při ochraně spotřebitele. Jak SOCR vnímá tuto interakci mezi veřejným a soukromým sektorem?

Snaha zajistit bezpečnost potravin je a musí být jednou ze základních priorit státu. Stačí se podívat k našim severním sousedům, kde se pravidelně objevuje nějaký závažný skandál, a je jasné, že rizika tady jsou. Může proto znít divně, když řeknu, že jsem za důrazný přístup Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) rád. Měl bych asi být proti kontrolám, ale jsem přesvědčen, že opak je pravdou. Musíme jako stát umět konat rázně a rychle vůči všem, kdo nás ohrožují, ať už pesticidy v jablkách, masem z nemocných krav nebo smažením v tisíckrát přepáleném tuku.

Máme také jednu velkou výhodu oproti jiným sektorům – SZPI stejně jako třeba Česká obchodní inspekce nebo veterinární správa je ochotná komunikovat. Pravidelně diskutujeme o tom, co se na trhu děje, pravidelně jako Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR pořádáme se SZPI a dalšími dozorovými orgány kulaté stoly pro naše členy, kde SZPI poukazuje na hlavní problémy, na které naráží. A naši členové tak mohou upravovat své postupy a vnitřní předpisy, aby problémům do budoucna předcházeli. Ze své předchozí praxe ve finančních službách musím říct, že tam byla ochota komunikovat a konzultovat výrazně menší.

V posledních měsících se několikrát objevila informace o tom, že intenzity kontrol nebo výše trestů jsou rozloženy velmi nerovnoměrně. Vnímáte to vy a vaši členové také tak?

Bylo by ideální, kdyby byly veřejně dostupné informace o tom, kde a jak dochází k porušování pravidel. V některých zemích taková povinnost zveřejňování informací funguje a myslím, že výrazně zlepšila vztahy mezi státem a podniky. Navíc je podle mne užitečné, pokud existuje veřejná kontrola a je možno vést debatu o tom, jestli se kontrolní orgány soustřeďují na to klíčové, jestli mají dostatek pravomocí a zdrojů a podobně.

Pokud jde o prodej potravin, vidím několik základních priorit, na které by se měl stát soustředit. Tím prvním je kontrola bezpečnosti potravin ještě předtím, než vstoupí do distribučního řetězce. Tady bych byl rád, aby byly české kontrolní orgány co nejpřísnější, protože je vidět, že někteří zahraniční výrobci zkoušejí neuvěřitelné věci. Vedle přísných kontrol bychom ale měli hledat i pozitivní příklady, protože naprostá většina jídla je bezpečná a nechci, aby vznikla nějaká panika. Jedním z dobrých příkladů je podle mne snaha Potravinářské komory v rámci cechovních norem certifikovat nejen kvalitu výrobního procesu, ale i hlavních surovin, jako je maso. Druhým pak důrazná kontrola kvality surovin a výrobního procesu u privátních značek obchodních řetězců.

Druhou prioritou má být kvalita distribuce a skladování potravin. Tady obchodní řetězce investovaly desítky miliard korun do toho, aby systém fungoval kvalitně a bezpečně. Větší otazník nad touto oblastí mám u různých malých obchodů a zejména u vietnamského řetězce.

A třetí prioritou státu by mělo být plnění daňových předpisů. Není mi totiž jasné, jak je možné, že se někde uzavře samoobsluha kvůli ztrátovosti a týden nato se na stejném místě otevře prodejna v rámci vietnamského řetězce, která problém se ztrátovostí nemá. Přitom díky EET a srovnání objemů prodeje předchozí a nové prodejny by mělo být pro kontrolní orgány jasné, na koho se zaměřit.

Jaké problematické oblasti vaši členové z řad obchodníků zmiňují nejčastěji?

Největším problémem z pohledu našich členů je byrokracie okolo kontrol. Do prodejen chodí řada různých kontrolních institucí a nechávají si opakovaně předkládat dokumenty, které už ony samy nebo jiná státní organizace kontrolovaly a které si mohou ověřit ve státem vedených databázích. Spoustu času zabere také tvorba protokolů a za problematické považuji jejich předávání obsluze prodejny. Pokud už se tak stane, měla by existovat povinnost protokol zaslat také datovou schránkou, aby byla jasně dohledatelná oficiální komunikace.

Měli bychom také vést debatu o tom, jak lépe sjednocovat postup při hodnocení různých provinění. Když kontrolní orgán na něco narazí v Liberci a v Olomouci, měl by udělit zhruba stejnou pokutu. Místo toho se pokuty za stejné prohřešky výrazně liší a bylo by dobře, kdybychom směřovali ke sjednocování. Podobnou debatu už vedeme o tématu, co považovat za systémové pochybení a co je prostě lidská chyba, která se může projevit nezávisle na sobě. Uvedu příklad: pokud inspekce přikáže stáhnout závadnou potravinu třeba do 48 hodin a poté ji objeví ještě za čtyři dny v pěti různých obchodech, tak je jasné, že jde o systémový problém. Pokud ale inspekce narazí na to, že ve dvou prodejnách zapomněla obsluha třeba zapnout chladicí přístroj, o systémovou chybu podle mne nejde. A jsem rád, že o podobných věcech můžeme diskutovat, v řadě jiných oblastí kontrolní orgány tak otevřené nejsou.

Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz je největším nešvarem jistá míra netransparentnosti, která se projevuje třeba rozdílnou výší pokut za podobné prohřešky, různou intenzitou kontrol a jejich distribucí mezi malými a velkými prodejci, nebo i udělováním souhrnné pokuty za více pochybení, která – například v oblasti značení potravin – znemožňuje stav věcí efektivně napravit mezi prodejcem a jeho několika dodavateli. Je to v souladu s vašimi zkušenostmi?

Zákon jasně říká, že za bezpečnost potravin odpovídá ten, kdo je uvádí na trh – a je dobře, že odpovědnost je řádně dána. Obchody ale nemohou kontrolovat kvalitu potravin jako takových, takže ve smlouvách se svými dodavateli mají jasně stanoveno, že odpovědnost za případné porušení předpisů nese výrobce dané potraviny.

Proto voláme po tom, aby se správního řízení mohl účastnit i výrobce dané potraviny, což by umožnilo pružnější předávání informací a lepší komunikaci. Nezříkáme se tím naší odpovědnosti, ale snažíme se, aby trest splnil svůj výchovný účel. Proto mi dává smysl, aby u celého řízení byl i výrobce.

Intenzita kontrol je také často diskutovaným tématem. I proto by bylo dobře, aby existovalo nějaké porovnání počtu kontrol na různých místech. Rozptýlilo by to různé obavy a také by to umožnilo debatu o tom, kde je největší riziko různých problémů, a kam tedy soustředit hlavní pozornost.

Jak z toho ven? Pro jednotlivé prodejce i jejich dodavatele je přímá snaha změnit stav věcí komplikovaná, protože mohou snadno získat mediální nálepku subjektu, který se brání odpovědnosti, nebo se snaží jednat proti zájmům spotřebitele…

Prvním užitečným krokem by bylo, aby byly všechny kontrolní orgány otevřené vzájemné komunikaci tak, jako je SZPI. Tím, že diskutujeme o častých nálezech a o prioritách kontrol, můžeme některé věci upravit ještě předtím, než dojde ke kontrolám. A to je myslím pro všechny dobrý výsledek.

Bylo by také dobře, aby byla na stole detailní analýza správního trestání a abychom se o jejích výsledcích dokázali bavit. Myslím, že ne vždy stát reaguje na rizikové faktory. Je to svým způsobem pochopitelné – když jdu někam na kontrolu, tak platí, že čím větší je prodejna, tím je větší šance „něco najít“. Za menšími prodejnami se navíc musí často jezdit dál a kontrolovat obchody vietnamského řetězce je kvůli jazykové i kulturní bariéře ještě obtížnější.

Systém se dá vždycky zlepšovat – ale taky bychom měli uznat, že ten český je obecně velmi dobrý a umí odhalit řadu věcí rychleji než v jiných státech.

Centrum ekonomických a tržních analýz ve své analýze správního trestání v České republice došlo ke čtyřem doporučením. Férový a rovný přístup ke všem tržním hráčům, důraz na možnost přenesení odpovědnosti na přímo zodpovědný subjekt v dodavatelsko-odběratelském řetězci, preventivní a edukativní činnost kontrolorů a motivační programy pro prodejce po vzoru dánského modelu. Jak byste tyto závěry za SOCR okomentoval?

Jsem jednoznačně pro. Těžko se mi z těch čtyř doporučení vybírá to jedno nejdůležitější, ale pokud si mám vybrat, tak volím motivaci podle dánského modelu. Je myslím společným zájmem výrobců, obchodu i státu, aby se problémům, pokud možno předcházelo. Obchody neustále investují do zlepšování svých procesů i zvyšování kvality, takže i tato aktivita by šla správným směrem.

A budu také rád, pokud budou mít kontrolní orgány více prostoru pro preventivní a edukativní činnost. Pro zákazníka je totiž nejlepší, aby se problémy, pokud možno ani nestaly.

Existuje podle vás možnost, aby některý z těchto závěrů obohatil legislativu již v aktuálně projednávané novele zákona o potravinách?

Byl bych za to velmi rád, uvidíme. Ministerstvo zemědělství teď (pozn.: v únoru 2019) dokončuje vypořádání připomínek, a to je myslím velmi dobrý čas pro věcnou debatu o tom, jak systém kontrol vylepšit a zefektivnit.

 

Tomáš Prouza (45) Český ekonom, v letech 2004 až 2006 náměstek ministra financí ČR, v letech 2014 až 2017 státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR a v letech 2016 až 2017 koordinátor digitální agendy ČR. V roce 2018 se stal prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu.

 

2019-2 4

 

Autor: Aleš Rod

 

O autorovi:

Aleš Rod je v CETA ředitelem pro výzkum. Aleš získal doktorát v oboru Ekonomické teorie na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde zároveň vyučuje na Katedře ekonomie. Zabývá se principy a dopady regulací, vlivem nástrojů fiskální politiky na veřejné finance, analýzou stínové ekonomiky, výzkumem v oblastech bankovnictví a ekonomie luxusu, též konzultuje projekty v oblasti digitální ekonomiky pro veřejný i soukromý sektor v ČR i zahraničí.

 


Autoři:

Podobné články

  • sweden

    The Swedish COVID Way: Interview with Niclas Berggren

    We talked about “the Swedish way” with professor Niclas Berggren, whose expertise is (among other things) institutional economics and economics of trust. He shares his time between Stockholm and Prague, and also feels at home in both cities, so we talked about the current situation in both countries, what enabled Sweden to choose a more liberal path and why Czech people don’t trust each other.

  • T-O 0_2016 Rozhovor s F. Schneiderem

    Interview with Thomas Bata: „My grandad always taught me that happiness and positivity is a choice in life“

    Thomas Archer Bata is a great-grandson of Tomáš Baťa, the famous founder of the Bata company and currently is a member of the world board of the company. Previously, he handled company operations in various managerial positions. Together we discussed his studies and the original Bata values and even hockey.

  • klavír

    Rozhovor se Zuzanou Ceralovou Petrofovou: „Nejvíce mě potěší, když si naše piano koupí česká škola“

    Více než 600 tisíc nástrojů. Tolik jich prodala do celého světa česká firma PETROF. O klavírech, které si koupili třeba i Paul McCartney nebo Bill Gates, jsme si povídali s nositelkou jednoho z našich světově nejproslulejších příjmení, se Zuzanou Ceralovou Petrofovou, která firmu vede již od roku 2004.

  • Fotka web 1

    Rozhovor s Jiřím Dennerem, ředitelem MICo

    Třebíčská společnost Moravian Industrial Company (MICo) patří mezi nenápadné, ale o to více důležité tahouny v oboru strojírenství. Byla založena v roce 1993 jako servisní firma pro Jadernou elektrárnu Dukovany, ale během více než dvacetileté existence se z ní stalo mnohem víc. Je leaderem na trhu v konstrukcích a výrobě tepelných výměníků a přes 90 % své produkce exportuje do celého světa – její produkty najdeme v jaderných elektrárnách ve Francii, ve Velké Británii, v Rusku nebo na Ukrajině. Holding čítající nyní již deset firem působí nejen v energetice, ale MICo robotic se zabývá i automatizací a robotizací. Firma má obrat přes miliardu korun a zaměstnává celkově 450 zaměstnanců.

  • Fotka web 1

    Rozhovor s Michalem Krajčířem a Kateřinou Vršanskou z CHERNOBYLwel.come

    Černobylská uzavřená zóna, ze které byly kvůli havárii v roce 1986 vystěhovány statisíce lidí, se po více než třiceti letech stala regulérní cestovatelskou destinací. Není divu, i po více než třiceti letech od havárie je Pripjať a okolí elektrárny mrazivým a tajemným místem a na své si přijdou fanoušci historie, sci-fi, ale i zamilované páry hledající dobrodružnou dovolenou. Místní úřady udávají, že v roce 2018 navštívilo Černobylskou vyloučenou zónu téměř 72 000 lidí a s úspěchem seriálu Černobyl lze očekávat, že tato čísla ještě porostou.

  • 2018-3 13

    Základní neufinancovatelný příjem

    Co je to Universal Basic Income (dále UBI), neboli základní nepodmíněný příjem? S tímto termínem se zřejmě většina čtenářů již dříve setkala. Jde o nepodmíněný transfer, který jeden subjekt (většinou stát) vyplácí bez dalších otázek jiným subjektům (většinou občanům). Všem ve stejné výši a bez výjimky. Smyslem tohoto transferu bohatství je potom zajištění důstojné základní životní úrovně pro všechny občany bez ohledu na jejich způsob chování, zdraví, věk, vzdělání apod. Ač tento koncept získal na popularitě na přelomu tohoto desetiletí, nejde o žádnou novinku. První zmínky o principech UBI lze najít už v 16. století.

  • 2018-3 9

    Anketa: Hodnota volebního hlasu

    Všeobecné, rovné a tajné volební právo patří k pilířům demokracie. Ne každý však možnosti ovlivňovat věci veřejné přisuzuje stejnou váhu, což generuje otázku týkající se hodnoty volebního hlasu. Na toto zajímavé téma jsme se zaměřili v naší anketě a zeptali se oslovených:

    1. Jaká je podle vás hodnota volebního hlasu?

    2. Za jakou částku v korunách byste se vzdal/a svého hlasu ve volbách do Poslanecké sněmovny, to jest nedostavili byste se k volbám?

  • IMG_1544

    Nekonzistentní regulace ničí podnikání, shodli se účastníci pracovní snídaně CETA

    O problémech v komunikaci mezi soukromým a veřejným sektorem se v posledních měsících napsalo hodně. Slovník moderního českého jazyka byl obohacen o termín „zakleknout na…“. Účastníci pracovní snídaně Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) se při diskusi na toto téma shodli, že ve státní správě nemůže existovat žádné místo pro libovůli, která by umožnila nevoleným úředníkům ohýbat předpisy a využívat pravomoci k plnění cílů, pohříchu často vymezených na politickou objednávku.

  • Fotka web (ČB)

    Přechytralá města

    Smart cities představují splněný sen všech futurologů, technokratů, plánovačů městského rozvoje, ale i fanoušků moderních technologií. Možnost sběru obrovského množství dat pomocí nejrůznějších elektronických senzorů a sofistikovaná analýza těchto dat s účelem zvýšení efektivity poskytování městských služeb představuje revoluci s potenciálem redefinovat město jako takové. Městské služby od hromadné dopravy, svozu odpadů, městského osvětlení až po bezpečnost a poskytování zdravotní péče lze centrálně kontrolovat, řídit a aktualizovat v reálném čase podle aktuálních potřeb obyvatelstva. Tyto a další elementy jsou již dnes úspěšně zavedeny nejen ve velkých metropolích jako je např. Dubaj, Amsterdam, Londýn a New York City, ale i v menších městech jako Milton Keynes nebo Southampton, a odhaduje se, že globální trh se Smart cities dosáhne v roce 2020 hodnoty $400 mld. ročně.

  • 2017-3 13

    Jak regulovat hazard? Řešením může být analýza lokálních dopadů regulace – LIA

    Již více než rok pracuje CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz spolu s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR na vědecko-výzkumném projektu, jehož cílem je definovat nové možnosti v regulaci hazardu. Hlavním pilířem projektu je aplikace ekonomické analýzy (analýza nákladů a výnosů) do specifických podmínek municipální politiky prostřednictvím unikátního nástroje: Hodnocení lokálních dopadů regulace (Local Impact Assessment – LIA). Stane se ekonomie v kombinaci s decentralizací rozhodování směrem k obcím novým směrem v regulaci hazardu na území České republiky?