Ákolstv°

Školská reforma ve Finsku a Litvě: Máme se co učit

29. 1. 2018, 16.18 - Trade-off 1/2018 - Michaela Proskočilová

Počátkem října proběhla v Praze mezinárodní konference Vzdělávání ve světě změny (Education for a Changing World), která přinesla podnětná vystoupení účastníků z evropských zemí, kde jsou inovace ve vzdělávání a školské reformy již několik let aktuálním tématem.

Proč se Finsko a Litva v oblasti vzdělání staly příklady hodnými následování a jaké jsou hlavní principy právě probíhajících školských reforem, vysvětlili během konference Arja-Sisko Holappa z Finské národní agentury pro vzdělávání a bývalý ministr školství Litvy Gintaras Steponavičius.

Finsko v současné době prochází zcela zásadní školskou reformou. Můžete nám přiblížit, co bylo jejím hlavním podnětem a jaký bude její očekávaný přínos?

Arja-Sisko Holappa: Hlavní ideou reformy školství je snaha učinit školu lepším místem pro naše děti – místem, kam se budou rády chodit učit. Ve Finsku nyní procházíme procesem reformy vyučovacích osnov základních i středních škol a snažíme se přitom nalézt odpovědi na dvě zásadní otázky:
• Co by se naše děti měly ve škole naučit? Které znalosti, dovednosti a kompetence potřebují nyní a které budou potřebovat v budoucnu?
• Jak učinit jejich vzdělávací proces natolik inspirativním, aby maximálně využily svůj potenciál?

Jedním z důvodů, proč byla odstartována školská reforma, je neustále se měnící svět. Naše společnost, náš životní styl a naše pracovní zvyklosti se velmi rychle mění, potřebujeme nové znalosti a dovednosti. Nová média nás stále více propojují se světem a přinášejí nám aktuální informace o veškerém dění. Setkáváme se s odlišnými jazyky i kulturami, národní ekonomiky se propojují a globální obchod stále roste. Potřebujeme se naučit, jak zacházet s informacemi, které nám nová média neustále přinášejí, umět rozlišovat mezi fakty a fikcí, mezi vědeckými poznatky a názory či domněnkami. Tyto společenské změny nás nutí vytvořit takový vzdělávací systém, který poskytne dětem znalosti, které budou moci využít ve svém budoucím životě.

Současné pedagogické výzkumy přicházejí s novými poznatky o procesu učení, o školním prostředí, vyučovacích metodách, interakci ve školách atd. Na základě těchto poznatků je třeba modernizovat vzdělávací proces a každodenní školní aktivity. Na reformě vyučovacích osnov se podílejí také učitelé a ředitelé škol, sami se tak mohou mnohému naučit. Reforma je vlastně nástrojem reflexe. Sdílení myšlenek a nápadů je nejlepší cestou k nalezení nových efektivních postupů.

Litva má již reformu za sebou. Co bylo motivem u vás?
Gintaras Steponavičius: Litva získala svoji nezávislost v roce 1990. Od té doby proběhly významné reformy v oblasti školství a vzdělávání s cílem vytvořit moderní vzdělávací systém kladoucí důraz na kvalitu a otevřenost vůči změnám. Jelikož vzdělávání čelí neustálým výzvám dnešní doby a rychlému vývoji, dá se říci, že jeho reformní proces nikdy nekončí.

V Litvě se podařilo implementovat spoustu změn. V roce 2009 proběhla reforma financování a řízení vysokých škol. Zavedli jsme financování založené na preferencích studentů, které umožňuje transparentní přerozdělování veřejných zdrojů v závislosti na prioritách studentů i státu. Jde o systém voucherů na vzdělávání, které zaručují dostatek studentů a ekonomickou stabilitu těm nejlepším školám. V návaznosti na zavedení financování založeném na konkurenci se rozšířil fenomén fúzí a slučování, který se dotkl velkého množství vysokých škol a většiny výzkumných ústavů. Reforma řízení také zavedla externí komise zodpovědné za nastavování strategií veřejných vysokých škol a výběr rektorů. Všechny veřejné vysoké školy a vzdělávací instituce, které dříve byly rozpočtovými organizacemi, se staly veřejnými samostatnými entitami s větší mírou svobody a flexibility.

V ostatních oblastech reformy litevského školství bylo zavedeno mnoho dílčích změn. Jednou z priorit bylo zavedení větší autonomie ve školách prostřednictvím snížení běžné denní administrativy, zjednodušení systému hygienických norem v mateřských školách, posílení leadershipu, posun z kontrol a inspekcí k monitoringu a podpoře. To vše napomohlo větší diverzitě ve vyučování a vzniku různých kreativních iniciativ.

Je zde nicméně několik dalších důležitých změn posledního desetiletí, které stojí za zmínku. Byl například zaveden nový systém obsazování pozic ředitelů škol na základě testování kompetencí potenciálních kandidátů nezávislou agenturou a zapojení učitelů, rodičů i studentů do procesu výběru. Zavedli jsme také systém voucherů prakticky na všech úrovních vzdělávání. Již čtyři roky funguje systém voucherů, jehož prostřednictvím žáci sami volí školní aktivity podle svých individuálních potřeb. Výsledkem této změny je dramatické rozšíření nabídky aktivit a zároveň zvýšení poměru vlastní odpovědnosti mládeže za průběh svého vzdělávání.

Kdo byl iniciátorem finské reformy a kdy byla odstartována?
Arja-Sisko Holappa: Reforma vyučovacích osnov je ve Finsku vždy iniciována vládou, ta současná byla zahájena v roce 2012. První změny se týkaly předškoláků (6 let) a základního vzdělávání (7–15 let). Následovaly změny vzdělávacích programů v mateřských školách pro děti od jednoho roku do pěti let. Nyní jsme ve fázi reformy sekundárního vzdělávání na středních školách. Celý proces by měl být ukončen do roku 2020.

Celý reformní proces je řízen Finskou národní agenturou pro vzdělávání, která je zodpovědná za tvorbu vyučovacích osnov pro finské školy.

Můžete krátce popsat celkový koncept reformy? Kterého stupně vzdělávání se týká především a co je jejím hlavním obsahem?
Arja-Sisko Holappa: Vzdělávací reforma na celostátní úrovni je dlouhodobý proces. Finský koncept reformy je značně rozsáhlý, netýká se pouze vyučovaných předmětů, ale celkového provozu a organizace škol. Vytvoření nových pravidel a procedur je velmi časově náročné a návrh učebních osnov je jen jedním z dílčích úkolů. Klíčová bude následná implementace nových procesů do každodenního fungování škol.

Gintaras Steponavičius: Nejde jen o samotný přechod od státem kontrolovaného a centrálně řízeného systému. Uvědomujeme si, že poskytnutím větší autonomie a rozhodovací pravomoci dětem, rodičům, učitelům a školám dosáhneme lepších výsledků než striktním prosazováním jednotných zavedených pravidel.

 

…..

Celý text v Trade-off 1/2018


Autoři:

Podobné články

  • MOOC1

    Knihtisk pro 21. století nese jméno MOOC

    Vzdělávat se neznamená pouze sedět v lavici a naslouchat výkladu vyučujícího v obklopení dalších desítek spolužáků. Z časových důvodů i s ohledem na finanční náklady lidé vždy hledali způsoby, jež by nevyžadovaly jejich přítomnost ve škole. Již v předminulém století se lidem naskýtala možnost absolvovat korespondenční kurzy. S modernizací technologií se modernizoval i způsob studia na dálku.