2019-2 7

Společenské náklady konzumace alkoholu

1. 3. 2019, 12.30 - Trade-off 2/2019 - Tomáš Mlčoch

Česká republika patří celosvětově mezi země s nejvyšší spotřebou tzv. hříšných statků, tedy alkoholu, cigaret, drog a zároveň s nejvyšší prevalencí obezity (viz Trade-off 4/2016). Právě alkoholu, přesněji celospolečenským nákladům konzumace alkoholu, se věnuje nejnovější studie iHETA podpořená Úřadem vlády ČR (Mlčoch, Chadimová, Doležal et al., 2019). Celkové společenské náklady byly odhadnuty na 56,6 miliardy korun, z nichž největší část tvoří ztráta pracovní produktivity (24,3 mld. Kč), náklady zdravotního systému (12,8 mld. Kč), předčasná úmrtí (6,6 mld. Kč) a kriminální činnost (6,3 mld. Kč).

Dlouhodobě se Česká republika vyskytuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu, podle nejnovějších údajů jsme mezi zeměmi OECD s 11,7 litru čistého alkoholu na hlavu na 3. místě za Litvou a Francií. V situaci, kdy je podle Státního zdravotního ústavu více než milion Čechů ohroženo závislostí na alkoholu, není jistě nutné zdůrazňovat, že alkohol představuje závažný celospolečenský problém. Tyto alarmující statistiky přirozeně přinášejí i své náklady, a to nejen v podobě zdravotních následků, ale také v řadě dalších oblastí (pracovní produktivita, kriminalita, prosazování práva, předčasná úmrtí, preventivní programy atd.).

Kdo je nositelem nákladů?

V prvé řadě je potřeba definovat, kdo je nositelem nákladů spojených s konzumací alkoholu. Nejnovější nákladová (tzv. cost of illness, COI) studie alkoholu byla provedena podle světových standardů a doporučených postupů pro tvorby nákladových analýz. Tyto postupy rozdělují nositele nákladů do několika skupin.

Největším nositelem nákladů je stát a zprostředkovaně tak všichni občané, protože většina hlavních dotčených sektorů je v odpovědnosti státu (zdravotnictví, policie, soudy aj.) při součtu všech položek, které se týkají státu. Vlivem konzumace alkoholu státu vznikají náklady spojené například se: zhoršeným zdravím či nehodami (tj. zdravotní pojišťovny), kriminalitou (Vězeňská služba, Policie ČR, soudy), prevencí (Ministerstvo zdravotnictví ČR, Úřad vlády), dopravními nehodami (Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic, Integrovaný záchranný systém), požáry (Hasičský sbor ČR) či nižším odvodem daní vlivem nižší pracovní produktivity nebo zvýšené nezaměstnanosti. Dalším nositelem s pouze mírně nižšími náklady jsou soukromé firmy, a to především z důvodu nižší pracovní produktivity pracovníků – například absencemi v práci (absentismus) či nižší produktivitou v práci vlivem alkoholu (presentismus). Je zřejmé, že když pracovník nepřijde do práce či je v práci s kocovinou, tak jeho pracovní výkon bude nižší, a to i přes „vyvážení“ ostatními pracovníky (ti pracují za nepřítomného či méně produktivního kolegu), které do kalkulací rovněž vchází.

Následují sami občané, kteří vlivem nižší pracovní produktivity mohou pobírat nižší mzdu či jsou nezaměstnaní, a mají tedy nižší životní úroveň. Rovněž jsou to rodinní příslušníci a blízcí alkoholiků, kteří se o ně starají namísto jiných výdělečných či volnočasových aktivit. V neposlední řadě tyto náklady nese celá společnost, která tímto způsobem přichází o produktivní pracovníky, kteří se nemohou pro svůj alkoholismus věnovat produktivním činnostem (například vědeckému výzkumu či jiným užitečným a prospěšným činnostem).

V kalkulaci nákladů či nositelích nákladů můžeme nalézt jednoduchou logiku: pokud by daný občan byl býval nepil alkohol, tyto náklady by nevznikly.

V neposlední řadě do kalkulace nákladů nevstupují tzv. sociální transfery, jako například invalidní důchody, nemocenské dávky nebo péče o děti v dětských domovech vlivem rozpadu rodiny či úmrtí v rodině. Tyto částky by byly vyplaceny povinně (mandatorně) bez ohledu na to, zda invalidní důchod nastal vlivem alkoholu či nikoli. De facto tak „dodatečné“ náklady nevznikly, pouze vlivem přerozdělení na více osob došlo k poměrnému snížení dávky pro danou osobu.

Jak byly náklady počítány a z jakých zdrojů jsme vycházeli?

Náklady byly kalkulovány z řady domácích i zahraničních zdrojů a publikací. Detaily o zdrojích dat lze dohledat přímo ve finální zprávě studie, a to na webu iHETA (www.iheta.org). Náklady rozdělujeme na tzv. přímé, tedy přímo vznikající v souvislosti s konzumací alkoholu (například hmotné škody, náklady na zdravotní komplikace) a nepřímé, tedy vznikající nepřímo (například ztráta produktivity či předčasná úmrtí). Metody výpočtu některých nákladů jsou uvedeny níže, zbývající metody lze dohledat ve finální zprávě. Všechny výpočty byly provedeny pro referenční rok 2016.

Pro zjištění nákladů ztráty produktivity bylo nutno nejdříve zjistit počet pracujících v jednotlivých skupinách alkoholu (rizikové a škodlivé pití) na základě publikované statistiky Státního zdravotního ústavu. Odhad ztráty pracovní produktivity v důsledku konzumace alkoholu byl učiněn na základě německé studie a doporučené metodologie WHO. Hodnota lidské práce byla v souladu s metodou Human Capital Approach (HCA) oceněna superhrubou mzdou. Tyto náklady byly dále očištěny o vykompenzování ztráty produktivity ostatními pracovníky („coping strategies“), kdy je kalkulováno, že náklady vzniknou pouze ve 30 %, zbývajících 70 % vyrovnají stávající pracovníci nebo daný pracovník později.

Zdravotní náklady v hlavních diagnózách ovlivněných alkoholem vycházejí z dat Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, v menší míře také z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tato data byla přepočtena na celkové náklady v ČR podle podílu pojištěnců. Následně byly na základě dostupné literatury odhadnuty přiřaditelné podíly nákladů (tzv. AAF) alkoholu, kdy některá onemocnění jsou ze 100 % způsobena alkoholem (například alkoholické onemocnění jater), jiná jsou způsobena pouze zčásti, například u vysokého tlaku je to 29 %. Na základě těchto podílů byl učiněn předpoklad, že i náklady na léčbu daného onemocnění vznikají ve stejném poměru. Bylo zahrnuto celkem 26 hlavních zdravotních diagnóz spojených s alkoholem.

Náklady na dopravní nehody vycházejí ze statistik dopravních nehod v ČR evidovaných Policií ČR, které byly následně peněžně ohodnoceny podle výzkumu Centra dopravního výzkumu (CDV). Nehody i náklady spojené s nimi byly stratifikovány podle závažnosti na nehody s hmotnou škodou, lehkým zraněním, těžkým zraněním a s usmrcením.

Hmotné škody/náklady kriminální činnosti jsou odvozeny opět ze statistik Policie ČR, které evidují přítomnost alkoholu u daného trestného činu. Další náklady poté vznikají vlivem uvěznění a vycházejí ze statistik Vězeňské služby ČR (přímé náklady na chod vězeňského systému).

Výsledky studie a diskuse o nich

Výsledky studie ukazuje názorně tabulka 1, ve které lze nalézt veškeré kalkulované položky. Největší náklady zaujímají náklady ztráty produktivity, následované zdravotními náklady, náklady předčasných úmrtí, kriminální činnosti, ale také náklady vlivem dopravních nehod.

 

2019-2 5

2019-2 6

 

Celkové společenské náklady byly odhadnuty na 56,57 miliardy korun. Tato částka představovala 1,20 % hrubého domácího produktu. Takový výsledek je očekávatelný v kontextu jiných zahraničních studií, které zpravidla uvádějí hodnoty 0,5–1,8 % HDP, nejčastěji však kolem 1,5 % HDP.

Ačkoli se mohou zdát čtenářům tyto náklady vysoké, autoři studie použili u většiny kalkulovaných nákladů spíše tzv. konzervativní předpoklady, které vedly k mírnému podhodnocení nákladů spíše než jejich nadhodnocení. Je tedy pravděpodobné, že tento odhad nákladů bude spodní hranicí celkových společenských nákladů konzumace alkoholu. To může být způsobeno řadou faktorů, například kalkulací pouze 26 hlavních zdravotních komplikací (existují další stovky), použitím dat AAF ze zemí s nižší konzumací alkoholu (v ČR by byly vyšší), pravděpodobně vyšší nezaměstnaností u alkoholiků (nebylo zkoumáno), nereportováním alkoholu u všech trestných činů či jejich podhodnocením u některých zdravotních nákladů (fetální alkoholový syndrom a jiné). Rovněž nebyly kalkulovány náklady na neformální péči o alkoholiky (například ze strany rodiny a přátel).

Protože nákladové studie nejsou ze své definice schopny nikdy postihnout veškeré možné náklady, které při zkoumaném problému vznikají, jsou proto považovány za konzervativní odhad nákladů. Náklady, které ve studii nebyly zkoumány, mohou být předmětem dalších výzkumů, například diplomových či doktorských prací nebo jiných výzkumných projektů. Lokálních a vysoce kvalitních dat věnujících se této problematice je totiž žalostně málo.

Co s tím?

Konzumací alkoholu vznikají negativní externality, které nesou i ti občané, kteří alkohol nekonzumují či ho konzumují pouze umírněně. Alkohol přirozeně znamená i příjmy do státního rozpočtu, nicméně ty pravděpodobně nevyváží náklady – například výběr spotřební daně v referenčním roce 2016 byl „pouze“ 12,1 miliardy Kč (pivo, víno a jiný alkohol). V případě daně z přidané hodnoty lze odhadovat, že by konzumenti alkoholu koupili jiné spotřební zboží a výsledný výběr DPH by byl podle našeho názoru ovlivněn pouze mírně. V situaci nízké nezaměstnanosti by rovněž pracovníci pracující v tomto oboru neměli problém nalézt práci v jiném sektoru.

Pokud vznikají takto vysoké náklady vlivem konzumace alkoholu, je přirozené se ptát, zda existují účinná opatření k jejich snížení. Je zřejmé, že v ČR je alkohol jako droga velmi tolerován, a jakákoli eventuální opatření budou proto veřejností vnímána negativně. Pokud by podobná opatření byla navržena v jiné oblasti (například obezita, kouření), zcela jistě nevyvolají tak velký odpor jako právě v případě alkoholu. Přesto autoři studie navrhují soubor podle literatury nejúčinnějších opatření, která prokazatelně vedou ke snížení konzumace alkoholu.

Mezi ně opatření patří zákaz či omezení reklamy na alkohol, zvýšení zdanění alkoholu, preventivní programy na úrovni praktických lékařů, lékáren či pohotovostí, zvýšení kontrol alkoholu za volantem, hrazení farmakologických intervencí z prostředků veřejného zdravotního pojištění (acamprosat, naltrexon, nalmefen) nebo osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem či okamžité odebrání řidičského průkazu při konzumaci alkoholu.

Reklama má statisticky významný vliv na všechny aspekty konzumace alkoholu u adolescentů: k začátku první konzumace alkoholu (zvýšení pravděpodobnosti o 30 %), zvýšení míry konzumace alkoholu (o přibližně 40 %), první nadměrné konzumace alkoholu (zvýšení pravděpodobnosti o 30 až 100 %), zvýšení míry nadměrné konzumace alkoholu (o asi 100 %) a ke zvýšení trvale vysoké míry konzumace alkoholu (zvýšení o 50 %).

Vliv zvýšení ceny alkoholu na konzumaci alkoholu zkoumala rozsáhlá studie, do které bylo zařazeno více než 100 individuálních studií a více než 1000 statistických odhadů. Studie uzavírá, že zvýšení ceny alkoholu o 10 % vede ke snížení konzumace piva o 1,7 %, vína o 3,0 % a tvrdého alkoholu o 2,9 %. Při obecném zvýšení ceny alkoholu o 10 % je poté konzumace snížena o 4,4 %.

Vzhledem k tomu, že je alkohol – jak bylo ukázáno výše – spojen s vysokým počtem dopravních nehod, je navrhováno zvýšení počtu kontrol alkoholu za volantem policií, okamžité odebrání řidičského průkazu při nadlimitní konzumaci alkoholu a osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem. Všechna tato opatření jsou velmi účinná a vedou prokazatelně ke snížení řízení v opilosti, čímž předcházejí dopravním nehodám. Konkrétní účinnost dalších opatření je blíže popsána ve finální zprávě.

Věříme, že naše studie otevře společenskou debatu o škodlivosti alkoholu, a to nejen medicínskou, ale rovněž ekonomickou. Z dostupné evidence je patrné, že alkohol působí společnosti kromě momentálního potěšení také řadu závažných a finančně nákladných následků, se kterými je možné bojovat pouze po jasném definování problému jménem alkohol.

 

Poznámka: Článek vychází ze závěrečné zprávy studie Společenské náklady konzumace alkoholu, která byla zpracována pro Úřad vlády ČR v rámci přidělené dotace (www.iheta.org).

 

Autor: Tomáš Mlčoch

 

O autorovi:

Tomáš Mlčoch pracuje jako analytik zdravotní ekonomiky a farmakoekonom ve společnostech iHETA a Value Outcomes. Věnuje se především analytické činnosti při tvorbě farmakoekonomických analýz a nákladovým studiím jednotlivých typů onemocnění

 


Autoři:

Podobné články

  • 2019-2 10

    Anketa: Společenská škodlivost alkoholu

    Česká republika se dlouhodobě vyskytuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu a podle Státního zdravotního ústavu je více než milion Čechů ohroženo závislostí na alkoholu. Je tedy spotřeba alkoholu v České republice závažným společenským problémem? Nejen na to jsme se zeptali vybraných odborníků.

    1. Považujete spotřebu alkoholu v České republice za závažný společenský problém, jehož řešení na státní (centrální) úrovni by se mělo zintenzivnit?

    2. Jaké nástroje považujete v oblasti omezování přístupu k alkoholu za efektivní a jaké se naopak podle vás míjejí účinkem, tj. jsou nadbytečné?

  • 2017-3 10

    Rozhovor s Jindřichem Vobořilem: Při regulaci závislostí musíme neustále hledat střední cestu

    Hledání střední cesty není klišé, ale každodenní úkol protidrogové politiky. V rozhovoru s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem jsme se zajímali právě o problematiku závislostí, v níž se v České republice každoročně protočí stovky miliard Kč – a to je již pádný důvod k tomu, aby na aktivity vlády v oblasti protidrogové politiky byl pořádný tlak. Jak jsme na tom tedy v České republice a co je a není řešením problémů se závislostmi?

  • kouření

    Co platí na kuřáky?

    Od tohoto podzimu musí v České republice každá krabička cigaret na sobě mít odpudivý obrázek zobrazující následky kouření pro lidské zdraví. Vedle toho se opět diskutuje o zákazu kouření v restauracích. Budeme díky tomu opravdu kouřit méně? Anebo na kuřáky platí něco docela jiného?

  • 2017-3 13

    Jak regulovat hazard? Řešením může být analýza lokálních dopadů regulace – LIA

    Již více než rok pracuje CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz spolu s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR na vědecko-výzkumném projektu, jehož cílem je definovat nové možnosti v regulaci hazardu. Hlavním pilířem projektu je aplikace ekonomické analýzy (analýza nákladů a výnosů) do specifických podmínek municipální politiky prostřednictvím unikátního nástroje: Hodnocení lokálních dopadů regulace (Local Impact Assessment – LIA). Stane se ekonomie v kombinaci s decentralizací rozhodování směrem k obcím novým směrem v regulaci hazardu na území České republiky?

  • Fotka web ČB

    Problematika společenských nákladů hazardního hraní

    Hazard a business s ním spojený je jedním z projevů tržního systému, na který se zákonodárci, ale i většinová společnost většinou kouká skrze prsty. Na jednu stranu se jedná o aktivitu, ze které vyplývá mnoho tzv. společensky škodlivých jevů – závislost na hracích automatech, zadluženost, rozpad rodin, kriminalita aj. Na straně druhé se jedná o svobodný projev touhy pokusit své štěstí v herně nebo v kasinu, ze kterého mají obce a stát nemalé příjmy. Zákonodárci tak mají nesnadný úkol posoudit obě strany mince a vytvořit regulaci, která správně postihne ony negativní jevy, aniž by zároveň zadusila ty pozitivní. Jedním z nástrojů, jak toto zvážit, je výpočet tzv. společenských nákladů hazardního hraní. Aktuální znění tzv. loterijního zákona, nejrozsáhlejší regulace tohoto odvětví od roku 1989, staví na předpokladu, že tyto náklady činí 14,2–16,1 mld. Kč. Je však tento odhad v souladu s ekonomickou teorií? A co do těchto nákladů skutečně započítat?

  • corona-4893276_1920

    Elfové v karanténě: pandemie, která zasáhla miliony

    Přesně před 15 lety, v květnu roku 2005, postihla svět smrtelně nebezpečná pandemie, která zasáhla přes čtyři miliony lidí. Šlo o nekontrolovatelný virus přenášený zvířaty a osobním kontaktem, který se šířil především masovým cestováním a leteckou dopravou. Mezi neúspěšně zaváděná opatření patřila karanténa, sociální distancování a izolace mimo osídlené oblasti. Přesto o této zničující katastrofické události čtenáři Trade-offu dost možná nikdy neslyšeli; odehrála se totiž ve World of Warcraft – v online hrané počítačové hře na hrdiny. Šlo tedy pouze o fiktivní svět, a o život tak přišli trpaslíci, skřeti a trollové, avšak hráči a zejména jejich chování a rozhodování bylo skutečné. Záznamy o této události proto nezůstaly pouze na fanouškovských fórech, ale dostaly se také na stránky prestižních epidemiologických a akademických časopisů a odborných statí. Dokáže tato 15 let stará programátorská chyba pomoci i v roce 2020 v boji s koronavirem?

  • zdrav 2

    Jak funguje český systém zdravotnictví?

    Mezi hlavní specifika českého zdravotnictví patří relativně nižší výdaje na zdravotnictví oproti ostatním podobně rozvinutým zemím OECD (jak při podílu výdajů na HDP, tak zejména výdajích očištěných o paritu kupní síly), nízká spoluúčast pacientů, nedostatečná elektronizace zdravotnictví, netransparentní stanovování úhrad zdravotních prostředků či výkonů – a naopak transparentní hodnocení nově vstupujících léčivých přípravků. Věříme, že je důležité otevřít diskusi nad možnostmi, jak zlepšit české zdravotnictví a posunout jej o krůček dále, zejména před nadcházejícími parlamentními volbami.