taylorův princip

Taylorův zákon: pokus staré školy o Bitcoin

29. 1. 2018, 16.33 - Trade-off 1/2018 - Petr Bartoň

John B. Taylor byl jedním z kandidátů na příštího šéfa americké centrální banky. Nakonec byl Trumpem nominován Jerome Powell (v době uzávěrky ještě nepotvrzený). I tak má již dnes Taylor mnohem větší vliv na centrální banky (včetně Fedu) než většina skutečných šéfů. Objevil zákon ne nepodobný tomu, na kterém je postaven i moderní Bitcoin.

350 let centrálních bank

Co by měla dělat centrální banka? Tato otázka letos oslaví své 350. výročí. Roku 1668 byla založena Sveriges Riksbank, dnes považovaná za nejstarší centrální banku na světě. (Dnes ji známe spíše ze dvou jiných důvodů – jednak uděluje Nobelovy ceny za ekonomii, jednak je ze všech centrálních bank nejdále na cestě za zrušením hotovostních peněz.)

Je spousta věcí, které centrální banka skutečně dělá, od dozoru nad bankami v zemi po řízení emise peněz. Ještě více je ale odborných názorů na to, co by dělat měla. Měla by například stanovovat jediné oficiální množství eurocentů, za které je možno prodat jednu českou korunu? (A když ji tajně prodáte za jiné množství, měla by vás nechat zavřít?) To vše navíc předpokládá, že by centrální banka vůbec měla něco dělat. Podle některých ekonomů bychom ji co nevidět mohli po čtyřech stoletích zase zrušit, protože jí nebude třeba. Třeba proto, že lidé začnou používat jako platidlo něco, co centrální banka neemituje. S tím může skončit i ona potřeba dozoru nad bankami – velká část jejich skutečně nebezpečné schopnosti položit jinak zdravou ekonomiku na lopatky pramení z toho, že spolu s centrální bankou naše současné peníze vytvářejí banky takřka z ničeho. Uložíte-li si dnes v bance korunu, vytvořili jste tím alespoň deset nových korun. Jakkoli to zní zvláštně, toto není konspirační teorie, nýbrž obsah prvních lekcí ekonomie. (U nás bohužel až na vysoké škole, v civilizovaných zemích však již na střední. První výhonky civilizace však již raší i u nás – máte-li v rodině středoškoláka, ať se přihlásí na Ekonomickou olympiádu.)

Kdo hlídá hlídače?

Centrální banka se tak dnes snaží udržet obyčejné banky „na uzdě“, ale kdo drží na uzdě centrální banku? Ona volnost emise ničím nekrytých peněz totiž centrální banky svádí k tomu, aby s námi hrály hru, ve které jsme sice za hloupé, ale má to být pro naše dobro.

Bankovky centrální banky jsme dnes ochotni přijímat za svou vykonanou práci jenom proto, že nám na střední nikdo nevysvětlil inflaci (a sami od sebe z inflace naivně vyvozujeme spíše pocit, že „za minulého režimu bylo líp“). Pak se však národ večer podívá na zprávy a tam se říká něco o Zimbabwe. Centrální banka ve snaze upokojit diváka na druhý den vyhlásí, že ona proti inflaci zuřivě brojí všemi prostředky. Věřící věřitelé jí uvěří (tedy věřící v Prozřetelnost centrální banky) a nebudou chtít od svých dlužníků vysoké úroky jako odškodnění za splacení dluhu znehodnocenou měnou. Pokud lidé věří v nízkou inflaci, bude snadnější jí docílit. Po takovém aktu víry však může být v zájmu centrální banky (nebo na ni tlačícího politika) trošku peněz do ekonomiky „pumpnout“ a „roztočit kola ekonomiky“, jak rádi politici říkají. Tím však byl věřící i věřitel podveden a peníze se nakonec přece znehodnotí. Odborně se tomu však neříká podvod, nýbrž „dynamická nekonzistence monetární politiky“.

Celý text  v Trade-off 1/2018


Autoři:

Podobné články

  • money

    Finanční revoluce: věk, ve kterém technologie předčí finanční giganty

    Není pochyb o tom, že peníze jsou hnacím motorem společnosti. Peníze, jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a účetní jednotka, jsou jedním z prvků, které drží společnost pohromadě a provázejí ji celou její historií. Z některých pramenů vyplývá, že první platidlo v podobě kovu se objevilo již pět tisíc let před Kristem. Od té doby prošly peníze několika zásadními obdobími, která by se dala označit jako revoluce.

  • kapitálový trh

    ROZHOVOR: Dnešný trading? Vysoká ekonomická škola nestačí…

    ...říká Peter Bukov, hlavní analytik brokerské společnosti TopForex.

    I znalost finančních trhů se dá testovat. Dobře to ví Peter Bukov, který jedním takovým testem prošel a umístil se mezi nejlepšími na celém světě. Společnost Bloomberg, která test připravila, ho následně i oslovila s nabídkou zaměstnání. A nebyla jediná, protože o znalost finančních trhů je zájem. „Náročnosť testu bola stavaná na najväčšie svetové univerzity,“ vzpomíná. Dnes je hlavním analytikem globální brokerské společnosti.

  • Limited time offer concept with stack of money and stopwatch in woman hands - shallow depth

    Výzkum: Na trhu se spotřebitelskými úvěry dochází k porušování licenčních povinností až třetinou poskytovatelů

    Nová regulace trhu se spotřebitelskými úvěry (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1.12.2016) přinese poskytovatelům úvěrových produktů zásadní novinku – povinnost prověřit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. A pokud je to nezbytné pak i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona). Praktické naplňování této podmínky testovalo v praxi Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) po konzultaci se Spotřebitelským fórem.