eu

Vlna euroskepticismu se dme po kontinentu. Jak by měla EU zareagovat?

11. 10. 2016, 12.41 - Belém Circle

Euroskeptická nálada nebyla nikdy silnější. Po britském referendu o odchodu z Evropské unie nyní musí bruselské elity čelit všeobecné nespokojenosti mezi obyvatelstvem zakládajících členů EU.

Hnutí Pěti hvězd v Itálii nedávno vyhrálo v 19 z 20 měst, ve kterých se voleb účastnilo, a nyní se pokouší prosadit referendum o členství v eurozóně. V Nizozemsku má neúprosně euroskeptická Strana Svobody Geerta Wilderse neuvěřitelný třináctibodový náskok v procentuálních volebních preferencích (podle nejnovějšího průzkumu Peil.nl). A dokonce i ve Francii vnímá pouze 38 % lidí EU pozitivně (podle Pew Research). Tento text shrnuje některá témata, kterými je třeba se zabývat tváří v tvář voličským obavám.

Pokud má EU přežít v tomto novém politickém prostředí, nemůže pokračovat stylem „jako vždycky“. Nelze nadále ignorovat zejména otázky spojené s volným pohybem. Ten je jedním ze základních principů EU, takže zde je radikální změna nepravděpodobná. Nicméně oprávněné obavy z rozsahu migračních toků nelze brát na lehkou váhu. Zlehčovat nelze ani následky velkého pohybu lidí z kandidátských zemí jako Turecko (se zhruba polovičním HDP na obyvatele v porovnání s eurozónou).

Rozpad vnější hranice Evropy vedl také k obavám veřejnosti o udržitelnost svobody pohybu v dlouhodobém horizontu. Evropa musí nabízet útočiště lidem v nouzi, ale zhruba 60 % těch, kteří přicházejí bez dokladů, nemá důvod žádat o status uprchlíka, jak odhaduje místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Chce-li EU získat důvěru veřejnosti v otázce migrace, musí s migrací něco udělat.

Hraniční středomořské země musí již příliš dlouho čelit migrační krizi samy. Například v roce 2013 zahájila italská vláda operaci Mare Nostrum, která měla řešit rostoucí migrační krizi, ale od jiných členských zemí nedostala žádnou finanční pomoc. Celoevropský orgán Frontex, pověřený střežit vnější hranice Evropy, má také obrovské problémy. Jeho zdroje jsou v současné době závislé na příspěvcích jednotlivých zemí, které často své závazky neplní, a navíc předtím, než může cokoli konat, potřebuje svolení členských států.

 

….

Celý článek v Trade-off 3/2016

 


Autoři:


Překladatelé:

Podobné články

  • 2018-3 8

    GDPR: Odkud a k čemu?

    GDPR je zřejmě nejznámější bruselskou regulací, hravě překonává MiFID (regulace investičních trhů), AMLD (regulace proti praní špinavých peněz) nebo REACh (regulace používání chemikálií). „Populárnější“ už je snad jedině Dublin IV o azylovém řízení. Co to je GDPR a kde se vůbec vzalo? Jak je možné, že se o tom debatuje až dnes, když příslušná legislativa byla schválena v dubnu 2016 a navržena dokonce v lednu 2012? To si povíme v tomto článku. V první části se zaměřím na proces vzniku této regulace a ve druhé stručně popíšu, co GDPR znamená pro velké firmy, proti kterým je GDPR zřejmě namířeno.

  • topolanek

    Rozhovor s Mirkem Topolánkem o energetice, vzdělávání a euru

    V rozhovoru s bývalým vrcholným politikem je obtížné vyhnout se politice. Otázky energetiky, vzdělávání a společné evropské měny jsou však natolik zpolitizované, že se tomu nedalo vyhnout. Bývalý předseda vlády ČR Mirek Topolánek je zodpovídal z vlastní zkušenosti a nastínil, jak by se problémy s energetickým mixem a vzděláváním neodpovídajícím budoucnosti daly řešit. Došlo nakonec i na euro, na které má dnes již bývalý člen ODS nepřekvapivě negativní názor.

  • 1_2016_Reforma EU dle Camerona

    Reforma Evropské unie podle Davida Camerona

    Konzervativci Davida Camerona nečekaně zvítězili v loňských volbách do Sněmovny reprezentantů. Staronový premiér tak může dodržet svůj slib a Británie stojí před referendem o vystoupení nebo setrvání v Evropské unii.

  • 1_2016_Jak moc bolí trhání

    Jak moc bolí trhání? Ekonomie evropské dezintegrace

    Velká Británie chystá referendum o setrvání v EU a není vyloučeno, že unii skutečně opustí: podle lednových průzkumů má vystoupení z EU mírně nadpoloviční podporu. Dezintegrační tendence však pozorujeme i na nižší úrovni: v rámci Británie volají po samostatnosti Skotové a na kontinentu se na nezávislost pomalu připravuje Katalánie.

  • 1_2016_Brexit nie riesenim

    Brexit nie je riešením

    Na stretnutí Európskej rady 19. februára dospel britský premiér David Cameron so svojimi európskymi partnermi k dohode o podmienkach zotrvania Spojeného kráľovstva v Európskej únii. Táto dohoda je podkladom pre referendum o britskom zotrvaní, ktoré sa odohrá 23. júna tohto roku.