1_2016_Urovnávání rozporů. Otevřený dopis...

Urovnávání rozporů. Otevřený dopis předsedovi Evropské rady

18. 3. 2016, 11.15 - Trade-off 1/2016 - Jiří Schwarz

Vážený předsedo Evropské rady,
Evropská konstituční skupina projednala zprávu pěti předsedů institucí EU a návrhy dalších evropských státníků, jako například francouzského prezidenta Hollanda a německého ministra financí Schäubleho. Rovněž jsme reflektovali problémy uváděné předsedou britské vlády Cameronem a zabývali jsme se britskými požadavky z hlediska jejich širšího souladu se zájmy EU jako celku. Rozpracovali jsme naše úvahy, s nimiž jsme prvně vystoupili v našem Návrhu Evropské ústavy v roce 1993, a aplikovali je na současnou situaci. Naší hlavní snahou je najít nejlepší odpověď na rozpory, které nyní EU rozkládají, protože hlavním smyslem EU je právě urovnávání rozporů!

Zvláště nás znepokojují rozpory bránící společnému postupu při řešení problémů, jimž v současnosti čelí EU. Některé kontradikce jsou samozřejmě dlouhodobé. Jiné jsou důsledkem unijních činů z poslední doby. Zvláště řešení problému dluhové krize vyvolalo pochybnosti o dodržování závazných pravidel EU. Další rozpory jsou vyvolávány některými návrhy, které jsou vydávány za reformy. Návrhy na sdílení rizik, zavedení evropské daně nebo prohloubení daňové harmonizace jsou sice předkládány ve jménu solidarity, ovšem my se obáváme, že budou mít opačné účinky.

Zaprvé současné návrhy reformy, především v eurozóně, přesouvají důraz z veřejných statků na sdílení rizika. Pojištění má výhody, ale také něco stojí, hlavně v podmínkách morálního hazardu. Náklady spojené s těmito návrhy mohou snadno převýšit prospěch z nich. Pokud se máme vyhnout nedbalosti, musí převážit subsidiarita.

Zadruhé uplatněná hospodářsko-politická opatření k překonání dluhové krize vyvolala pochybnosti o míře, v níž evropské instituce respektují dodržování zákonů a pravidel. Jsme přesvědčeni, že Evropský soudní dvůr musí být reformován a že občanům a národním parlamentům by měla být poskytnuta větší svoboda slova. Poslední ochranou před porušováním právního řádu a pravidel je právo na exit (vystoupení ze svazku). V rámci EU by měl být vytvořen větší prostor pro opt-out (možnost neúčastnit se).

Výsledkem našich debat jsou dvě skupiny doporučení uváděných níže.

První usiluje o zacelení prohlubující se propasti, která se rozevírá mezi EU a jejími občany. Naše doporučení vedou ke sbližování EU s jejími občany prostřednictvím zvýšení jejich přímé účasti, posílením pravomocí národních parlamentů a převodem kompetence stanovování agendy do rukou samotných členských států. Respekt k právnímu řádu se zvýší zavedením soudních postupů, které budou méně náchylné k politickému ovlivňování.

Druhá skupina doporučení se zaměřuje na zlepšení podmínek pro dlouhodobý ekonomický růst EU. V této oblasti je naším cílem rozšiřování příležitostí pro mladé, zmírňování mezigeneračních rozporů, omezování zátěže budoucích generací, snižování administrativních nákladů podnikání v EU a omezování rostoucích nároků na sociální stát.

Jsme si dobře vědomi toho, že obě agendy – politická a ekonomická – jsou v praxi spojeny. Stále častěji se vyskytující nekompromisní politické přístupy, vytrácející se toleranci a prohlubující se polarizaci v EU by bylo chybou přisuzovat pouze finanční krizi a nedobrému ekonomickému výhledu EU. Jejich příčinou jsou rovněž vzdálené, elitářské politické struktury.

Uvědomujeme si, že zatímco některá naše doporučení se týkají lepšího dodržování stávajících pravidel EU, jiná se zaměřují na výklad stávající Smlouvy o EU. Jsme však toho názoru, že je nutná zásadní změna Smlouvy o EU včetně přezkoumání poslání Evropského soudního dvora. Domníváme se, že rada ministrů by měla jmenovat expertní skupinu, jejíž členové by byli nezávislí na současných institucích EU. Tato skupina pod vedením předsedy Evropské rady Donalda Tuska by připravila seznam nezbytných změn včetně jejich alternativ, aby závěrečná zpráva mohla být podána do konce roku 2016.

Jsme toho názoru, že předložená doporučení jsou nutná pro urovnání rozporů uvnitř EU, obnovení fair play a k povzbuzení vzájemnosti mezi členskými státy, bez níž nemůže EU dobře fungovat.

A. Opatření na přiblížení Evropy jejím občanům

1.  Kvalifikovaná menšina národních parlamentů by měla mít možnost zablokovat jakékoli nově navržené opatření EU (vystavení červené karty) z jakéhokoli důvodu včetně nadbytečných nákladů nebo nejistých dopadů nově navrženého opatření. Takové rozhodnutí by nemohlo být předmětem přezkumu Evropského soudního dvora.
2.  Postavení Evropské komise by mělo být redefinováno v souladu s požadavkem oddělení ústavních mocí. Kvazisoudní pravomoci Evropské komise (v oblastech obchodní politiky a ochrany hospodářské soutěže) a její dohledová role nad fiskální politikou by měly být předány nezávislým institucím. Její právo na zákonodárnou iniciativu by mělo přejít na Radu ministrů a Evropský parlament.
3.  Spory týkající se principů subsidiarity a proporcionality by měly být rozhodovány Odvolacím soudem, jehož členové by byli na omezenou dobu vybíráni z členů nejvyšších soudů členských států. Výběr by se prováděl losem z těch soudců, kteří své zkušenosti v právnické profesi nabyli mimo soudnictví.
4.  V případě sporu mezi členy a nečleny eurozóny by měl mít jakýkoli členský stát možnost zažalovat EU, její instituce a agentury, a to včetně sporů týkajících se umístění sídel poskytovatelů služeb. Každá taková žaloba by měla být projednávána zvláštním senátem, jehož rozhodnutí budou konečná. Soudní senát by se případ od případu skládal ze soudce ústavního soudu žalujícího státu, soudce Evropského soudního dvora a předsedou by byl ústavní soudce z nečlenské země EU.
5.  Kvalifikovaná skupina občanů v kvalifikované menšině členských států (nejméně 1 % voličů v minimálně 5 státech) nebo kvalifikovaná menšina národních parlamentů by měla mít možnost vyvolat celoevropské referendum o jakémkoli opatření EU včetně rozpočtu. Na referendum by dohlížela nezávislá instituce, která by rozhodla o procesních záležitostech, kvalifikovaných většinách a přesné formulaci otázky, jež je pro referendum klíčová. Referendum by mělo být placeno z rozpočtu EU. Požadavek větší pružnosti ve smyslu, aby EU více respektovala preference svých občanů, by měl být obsažen ve společných ustanoveních (Smlouva o EU, § 1).

B. Opatření k obnovení ekonomického růstu a k poklesu nezaměstnanosti

1.  Aby došlo ke snížení administrativních nákladů podnikání v EU, měla by kvalifikovaná menšina národních parlamentů členských států mít možnost navrhnout zrušení jakéhokoli nařízení nebo regulace EU. Tento návrh by byl schvalován prostou většinou v Radě ministrů a nebyl by přezkoumatelný Evropským parlamentem ani Evropským soudním dvorem.
2.  Je nezbytné zamezit porušování Smlouvy o EU týkající se opatření zákazu podpory (podle Smlouvy o fungování EU, § 125). Členové eurozóny, kteří soustavně porušují ustanovení Smlouvy o zákazu nepřiměřeného deficitního financování (podle Smlouvy o fungování EU, § 126), by měli automaticky přestat být členy eurozóny, ale zůstali by členy EU. Členské státy EU, které nejsou součástí eurozóny, by neměly mít žádné finanční závazky vůči eurozóně.
3.  Snížení dluhu, které je pro některé členské státy nezbytné, by mělo zahrnovat usnesení, podle něhož by preferenční status měly mít pouze závazky vůči Brettonwoodským institucím (tj. MMF a Světové bance).
4.  Evropská centrální banka by měla přestat nakupovat státní dluhopisy a neměla by dále financovat rozpočtové deficity.
5.  EU by měla mít stejný respekt (podle Smlouvy o EU, § 4) k měnám členských států, které nepoužívají euro.
6.  EU by neměla zavádět vlastní daň ani prohlubovat daňovou harmonizaci, pokud by to mělo zvýšit celkovou daňovou zátěž.
7.  Z důvodu urychlení vyjednávání o TTIP (Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA) by EU ve zrychleném projednávání měla získat souhlas Evropského parlamentu podle principu souhlasu nebo nesouhlasu se smlouvou jako celkem.
8.  Jelikož rostoucí pohyb osob uvnitř EU a mezi EU a zbytkem světa klade zvýšené nároky na rozpočty členských států, jakýkoli stát by měl mít možnost iniciovat „ústupové“ ustanovení (od Smlouvy o EU), aby došlo k zamezení plýtvání jakýmikoli zdroji. „Ústupové“ ustanovení by umožnilo zachovat principy volného pohybu v rámci Schengenské smlouvy a nediskriminaci na základě národnosti, ale zároveň by znemožnilo její znevažování tím, že jednotlivé členské státy ji (Schengenskou smlouvu) budou moci podle vlastní libovůle omezit.

Pozn.: Dopis vyšel v upravené podobě ve Frankfurter Allgemeine Zeitung a dalších evropských médiích.

O autorech: Evropská konstituční skupina (ECG), pro české vydání upravil Jiří Schwarz
ECG byla ustavena v roce 1993, ze kdy pochází její první návrh ústavy EU. V současnosti je jejími členy 12 osobností z různých zemí EU.

Členové Evropské konstituční skupiny (European Constitutional Group):
Prof. Peter Bernholz, Universität Basel, Švýcarsko (předseda)
Dr. Gunnar Beck, University of London, Velká Británie
Prof. Charles Blankart, Humboldt Universität Berlin, Německo
Prof. Francisco Cabrillo, Universidad Complutense Madrid, Španělsko
Elena Leontjeva, Lithuanian Free Market Institute, Vilnius, Litva
Prof. Angelo Petroni, Aspen Institute Rome, Itálie
Prof. Pascal Salin, Université Paris-IX-Dauphine, Francie
Prof. Friedrich Schneider, Johannes Kepler Universität Linz, Rakousko
Doc. Jiří Schwarz, CETA-Centrum ekonomických a tržních analýz, Praha, Česká republika
Peter Stein, Stein Brothers AB, Stockholm, Švédsko
Prof. Roland Vaubel, Universität Mannheim, Německo
Frank Vibert, London School of Economics, Velká Británie

 


Autoři:

Podobné články

  • 2018-3 8

    GDPR: Odkud a k čemu?

    GDPR je zřejmě nejznámější bruselskou regulací, hravě překonává MiFID (regulace investičních trhů), AMLD (regulace proti praní špinavých peněz) nebo REACh (regulace používání chemikálií). „Populárnější“ už je snad jedině Dublin IV o azylovém řízení. Co to je GDPR a kde se vůbec vzalo? Jak je možné, že se o tom debatuje až dnes, když příslušná legislativa byla schválena v dubnu 2016 a navržena dokonce v lednu 2012? To si povíme v tomto článku. V první části se zaměřím na proces vzniku této regulace a ve druhé stručně popíšu, co GDPR znamená pro velké firmy, proti kterým je GDPR zřejmě namířeno.

  • topolanek

    Rozhovor s Mirkem Topolánkem o energetice, vzdělávání a euru

    V rozhovoru s bývalým vrcholným politikem je obtížné vyhnout se politice. Otázky energetiky, vzdělávání a společné evropské měny jsou však natolik zpolitizované, že se tomu nedalo vyhnout. Bývalý předseda vlády ČR Mirek Topolánek je zodpovídal z vlastní zkušenosti a nastínil, jak by se problémy s energetickým mixem a vzděláváním neodpovídajícím budoucnosti daly řešit. Došlo nakonec i na euro, na které má dnes již bývalý člen ODS nepřekvapivě negativní názor.

  • eu

    Vlna euroskepticismu se dme po kontinentu. Jak by měla EU zareagovat?

    Euroskeptická nálada nebyla nikdy silnější. Po britském referendu o odchodu z Evropské unie nyní musí bruselské elity čelit všeobecné nespokojenosti mezi obyvatelstvem zakládajících členů EU.

  • 1_2016_Reforma EU dle Camerona

    Reforma Evropské unie podle Davida Camerona

    Konzervativci Davida Camerona nečekaně zvítězili v loňských volbách do Sněmovny reprezentantů. Staronový premiér tak může dodržet svůj slib a Británie stojí před referendem o vystoupení nebo setrvání v Evropské unii.

  • 1_2016_Jak moc bolí trhání

    Jak moc bolí trhání? Ekonomie evropské dezintegrace

    Velká Británie chystá referendum o setrvání v EU a není vyloučeno, že unii skutečně opustí: podle lednových průzkumů má vystoupení z EU mírně nadpoloviční podporu. Dezintegrační tendence však pozorujeme i na nižší úrovni: v rámci Británie volají po samostatnosti Skotové a na kontinentu se na nezávislost pomalu připravuje Katalánie.