0/2015_Ekonomické věštění

Za hodně investic málo růstu

2. 6. 2016, 10.25 - Trade-off 2/2016 - Václav Rybáček

Rok 2015 je za námi a česká ekonomika v něm zaznamenala statisticky vysoký růst. Jde o nejsilnější růst HDP od roku 2007. Již očekávání byla optimistická, přesto silný růst prognostiky překvapil a jejich prognózy překonal. A současně vzbudil naděje, zejména směrem k rychlejšímu růstu mezd a udržitelnosti vyššího tempa i v dalších letech, a to díky značnému investování do výrobních kapacit. Jenže historická zkušenost optimismus poněkud krotí. České ekonomice se využít vysoký objem investic k rychlejšímu růstu dlouhodobě spíše nedaří.

Podstřeleno na všech frontách

Meziročně vzrostl reálný HDP o 4,2 %. Již růst v prvním čtvrtletí naznačoval, že rok 2015 ukáže od začátku recese rekordní výsledek. Za výrazným růstem lze hledat rychle rostoucí domácí poptávku, o kterou se převážně postaraly silně rostoucí výdaje na investice (9,9 % reálného meziročního růstu), a to zejména díky výraznému příspěvku investic do fixního kapitálu (růst 7,3 %). Celková spotřeba vzrostla o 2,8 % především vlivem rostoucích výdajů domácností, které rostly stejným tempem jako celková spotřeba.

Růst byl tedy tažen domácí poptávkou, lepšící se náladou spotřebitelů, investorů, ale i vnějšími faktory, o kterých bude řeč. Hospodářsko-politické instituce i finanční trhy rychlejší růst očekávaly, oficiální odhad statistiků ovšem očekávání překonal. Průměrná prognóza domácích a zahraničních institucí se v druhé polovině roku 2015 pohybovala na úrovni 2,6 % (v rozmezí 2,4 až 3,3 %). Ministerstvo financí i ČNB se ve své prognóze shodly: 2,5 %. Můžeme tedy říci, že výrazný růst 4,2 % nebyl očekáván žádnou institucí.

Nicméně směr vývoje jednotlivých komponent HDP se vcelku dařilo odhadnout, byť nárůst výdajů na spotřební i investiční produkty byl v prognózách samozřejmě podhodnocen. Zlepšující se ekonomická nálada a především očekávaný vývoj v oblasti čerpání peněz fondů Evropské unie přece jen napovídaly, že investiční aktivita zažije zajímavé období. Mimo jiné se čekalo, že do České republiky přiteče nebývale silný proud peněz ve formě investičních grantů na investiční akce, ale také dotací na další aktivity. Očekávaný příliv peněz se promítl do všech prognóz, s výraznějším růstem investic počítaly.

Konkrétně z domácí provenience: ministerstvo financí prognózovalo v říjnu 2014 růst investic 4,9 %, ČNB byla ještě o něco optimističtější (5,4 %). Prognózu celkového růstu ekonomiky ČNB v průběhu roku 2014 zhoršovala, ministerstvo financí se spíše drželo v období tvorby státního rozpočtu předpovědi růstu kolem 2,5 %. I díky silnějšímu růstu, a tedy vyšším příjmům ve formě daní a sociálních příspěvků, nakonec státní rozpočet skončil v lepší kondici než schválený deficit ve výši 100 mld. Kč, tedy o 37,2 mld. Kč lépe. V této souvislosti je však zajímavé poznamenat, že česká ekonomika vykazuje vysoký růst i při inflaci blízko nule.


Pokračování v Trade-off 2/2016.
Objednat časopis.


Autoři:

Podobné články

  • 1_2016_O ctižádosti prognóz inflace

    O ctižádosti prognóz inflace

    Víte, že existuje instituce, jež má za cíl systematicky znehodnocovat kupní sílu vašich peněz? Určitě jste o ní slyšeli, centrální banka. Činí tak řízeným zvyšováním peněžní zásoby, jehož účelem je naměřit růst cenové hladiny blízko cílované hodnoty, kterou si centrální banka sama určí. Rozhodnutí o změně úrokových sazeb či použití dalších nástrojů je vedeno prognózou inflace. Podívejme se proto, jak byla centrální banka úspěšná ve svých prognózách inflace za rok 2015, tedy z jak spolehlivých údajů centrální bankéři vycházeli.

  • 0/2015_Ekonomické věštění

    Ekonomické věštění – kdo byl nejúspěšnější prognostik?

    Kdo by nechtěl znát budoucnost... Opakovaně odhadujeme a přehodnocujeme svoji budoucí finanční situaci, plánujeme výdaje, a to na základě detailních znalostí o své situaci a na základě svých očekávání. Úspěšnost našich osobních prognóz je podmíněna řadou faktorů, odhadujeme-li však situaci tisíců či milionů ekonomických subjektů, odhad se téměř neřešitelně komplikuje. Výsledkem je orientace na historické pravidelnosti, setrvačnosti a obrovská nejistota v prognózovaných veličinách.